Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Americký byznys v. politika a idea zdanění vítězů

HN.IHNED.CZ  22. 6. 2007

Nový imigrační zákon měl patřit spolu s reformou penzí k pilířům politiky amerického prezidenta George W. Bushe. Zatímco reforma penzí skončila v troskách už dávno, imigrační zákon v Senátu propadl před čtrnácti dny. Norma přitom byla kompromisní: více plotů na hranicích, více peněz pro strážce hranice, ale zároveň pokus o legalizaci milionů ilegálních dělníků, na které se americká ekonomika spoléhá.

Důsledky (i příčiny) nepřijetí zákona jsou pro svět stejně vážné jako agresivita islamistů, Ruska či globální oteplování. Americká politika totiž začíná poněkud zabředávat do vod izolacionismu, protekcionismu a antiglobalismu. Potíž je v tom, že kdykoli americká politika zamířila tímto směrem, začalo být na světě hodně zle.

Nástup ochranářství

Komentátor deníku The Wall Street Journal Alan Murray upozorňuje, že imigrační zákon byl odmítnut především republikány. Prezidentský kandidát John McCain pronesl sice několik projevů na téma liberálnějšího imigračního zákona, jenže tím možná vyvolal protireakci svých stranických oponentů Mitta Romneyho a Rudyho Giulianiho, kteří se potřebovali zviditelnit opačným postojem.

Demokraté zastávají sice liberálnější postoje ve vztahu k migraci, jenže o to jsou odmítavější ke svobodnému obchodu. Požadují zahrnout do obchodních paktů regule týkající se pracovních a ekologických standardů.

Hillary Clintonová se rozchází se svým mužem tím, že ostře kritizuje severoamerickou zónu volného obchodu NAFTA, tedy jeho největší politický úspěch. Brojí i proti obchodní dohodě s Koreou, protože prý poškodí dělníky v amerických automobilkách.

Byznys mobilizuje

Komentátor Murray zdůrazňuje, že nikdy v historii nebyla tak zřetelná propast mezi lídry byznysu a politikou. Šéfové devíti největších amerických firem, mezi nimiž najdeme IBM, Motorolu nebo Dell, uveřejnili před čtrnácti dny zprávu, ve které se praví: "Naše otevřenost světu v minulosti zajistila, že nejlepší, nejchytřejší a nejambicióznější dorazili k našim břehům a vytvářeli pracovní místa, firmy a bohatství. Velký národ se nebojí konkurence. Naopak - připravuje své dělníky a společnosti na to, aby obstáli v zahraniční konkurenci."

Američané jsou podle šéfů byznysu otevřený národ, ale schází jim lídr. Jenže podle Murrayho je otázkou, zda chybějící "leadership" dokážou dnes poskytnout špičky byznysu.

Tři šéfové firem získali v 90. letech od časopisu Time titul "Osobnost roku" - bylo to od 20. let vůbec poprvé. Po skandálech typu Enronu a WorldComu je ale důvěra ve velké bossy dávno ta tam. A vysoké platy šéfů firem se Američanům nelíbí dosud, i když už snad skoro zapomněli na symboly hamižnosti z domu Dennise Kozlowského, jako byla ledová socha Davida, z níž prýštila vodka.

Špatná zpráva zní, že prezidentu Bushovi právě končí možnost, aby vyjednával obchodní pakty ve zrychleném řízení, přičemž Kongres je smí přijmout nebo odmítnout jen jako celek (tzv. fast track authority). Ve svém prvním období prosadil Bush dohodu o svobodném obchodu se zeměmi Střední Ameriky a s některými jednotlivými státy jako Singapur nebo Maroko. Dohodu z Dohá o uvolnění světového obchodu se - jak známo - zatím dokončit nepodařilo, a kdyby to teď náhodou vyšlo, Kongres ji rozebere na kousky.

Jediné, co lze od oslabeného Bushe v oblasti obchodu ještě čekat, je investiční dohoda s Rwandou a podobné dohody s Ghanou a ostrovem Mauritius. Věru nic moc.

Zdanit bohaté?

Novým hitem politických diskusí v USA se stala myšlenka zdanit bohaté. Jenže s ní nepřicházejí levičáci, ale idealisté věřící ve svobodný obchod a globalizaci. Například Mathew Slaughter, ještě nedávno člen Bushova sboru ekonomických poradců, a politolog Kenneth Schewe k tomu napsali text do vlivného časopisu Foreign Affairs.

Autoři věří, že je globalizace pro USA (i jiné státy) dobrá, roste produktivita a ekonomika bohatne. Jenže toto bohatství není ani trochu distribuováno rovnoměrně. "Velkovítězi" jsou zde investiční bankéři, držitelé velkého portfolia akcií, právníci a podílníci fondů. Rychlost rozevírání příjmových nůžek nemá v poválečné historii precedens. Mzdy dělníků nedrží zdaleka tempo s inflací - a nejde jen o dělníky, ale i o mnohé lidi s vysokou školou. Jednotliví voliči se ptají, zda je pro ně otevřenost a globalizace ještě výhodná.

Takže - jak zachránit Ameriku otevřenou světu a globalizaci? Zvýšit daně nejmajetnějším "globálním vítězům". Jinak budou voliči hlasovat pro protekcionisty. Tato myšlenka zatím hýbe světem americké politologie a ekonomie. Brzy bude asi hýbat i světem politiky.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.