Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Burzovní a hypoteční krize a české reminiscence

31.8.2007
Finanční a burzovní krize způsobená zhroucením části hypotečního trhu v USA se minulý týden začala rozrůstat. Před několika týdny se jevila jako hraniční otázka, zda krize dvou procent amerických hypoték pro nejproblematičtější klienty může přejít v celkovou krizi na tamějším trhu s bydlením. Nyní se objevují více než »náznaky«, že tomu tak bude. Ze statistik vyplývá, že ceny domů v USA ve druhém čtvrtletí poklesly o 3,2 procenta. To je největší jednorázový pokles v americké historii. Nehroutí se jen ceny nejlevnějšího bydlení. Vůbec nejprudší pád zažívají ceny nejdražšího bydlení. Prázdných bytů a domů je v současnosti v USA tolik, že se to vyrovná celé jednoroční poptávce po bydlení. Teď stojí otázka jen takto: Jak rychle a nakolik ovlivní tento vývoj důvěru spotřebitelů, celou ekonomiku, jak hluboce se změní ochota bank půjčovat klientům i sobě navzájem. Otázka je, jestli se akciový trh nechá strhnout sentimentem, nebo bude »chirurgicky« rozlišovat mezi nadějnými a méně nadějnými. A jak hluboce a dalekosáhle ovlivní tento vývoj Evropu a také Asii. Burzy v Evropě i v USA se po úterním dramatickém a prudkém propadu ve středu sice zklidnily, zůstávají však neklidné. Všeobecně se očekává, že americká centrální banka (Fed) brzy sníží úrokové míry.

Rychlá pomoc Countrywide

Jednou z nejpozoruhodnějších akcí minulých dnů byla pomoc banky Bank of America největší americké hypoteční bance Countrywide financial, která nedávno ohlásila problémy. Countrywide získala dvě miliardy dolarů čerstvé hotovosti, které by měly překonat akutní krizi likvidity, a Bank of America získá zhruba 17 % akcií. Prozatím.
Americký bankovní trh je poměrně roztříštěný a depozita sbírají stovky bank municipálního a regionálního charakteru. Bank of America je výjimkou. Působí po celé federaci a ovládá zhruba 10 % trhu. Gigantická transakce, která je pravděpodobně jen počátkem úplné fúze, byla rozhodnuta v řádu dní, spíše v řádu hodin. Účetní z Bank of America pouze nahlédli do knih Countrywide, na žádnou hlubší studii nebyl vůbec čas. Jde tedy o velmi riskantní operaci, ve světě bankovnictví velmi nebývalé »hop nebo trop«.
Kenneth D. Lewis, šéf Bank of America, je prý přesvědčen, že americké hypoteční banky jsou obětí iracionální krize, toho, čemu se říká sebenaplňující se věštba. Lewis tedy plní tři cíle: jako patriot pomohl celé ekonomice, posílil jméno banky a pokud vše vyjde, vydělá i hodně peněz, protože podíl v hypoteční bance získal lacino.
Převzetí banky v řádu hodin bez patřičné due diligence jsme zažili i v české ekonomice, při známém převzetí IPB-ČSOB. Jenže ČSOB neriskovala. Vše kryly státní garance, takže srovnávat nelze. Ale na druhou stranu: teprve vývoj krize v příštích týdnech ukáže, jestli udělala Bank of America správně. Kdyby se kvůli nové riskantní akvizici BoA, která ovládá deset procent úspor, dostala do problémů, stát jí určitě nějak pomůže.

Nakvap i v Německu

K rychlému spojení dvou bank bez dlouhých tirád došlo před pár dny také v Německu. Německá zemská banka Sachsen LB s centrálou v Lipsku už neexistuje. Pohltila ji zemská kolegyně z Bádenska Württemberska známá jako LBBW.
Sachsen LB byla založena roku 1992 zemskou vládou v Sasku k podpoře investic, průmyslu a podnikání v dolním Sasku. Banka založila dceřinou společnost Sachsen LB Europe a ta především skrze irské dceřiné společnosti investovala do cenných papírů a fondů napojených na riskantní americké hypotéky.
Sachsen LB Europe investovala skrze Irsko za pomoci britské banky Barclays téměř 40 miliard eur. Vzhledem k tomu, že mateřská banka příliš nevydělávala, byly zisky dceřiného podniku ve výročních zprávách několik let po sobě oslavovány a vyzvedávány takřka do nebes.
Je zřejmé, že německé veřejně vlastněné zemské banky se nevyhnou velké reformě. Teprve nedávno, na základě stížností privátních bank jako Deutsche bank a Commerzbank, přišly zemské banky o státní (resp. zemské) garance na všechny vklady.
Jedním z důvodů, proč se české banky nespálily v současné finanční krizi, je skutečnost, že jsou dnes de facto dceřinými společnostmi velkých evropských bank. Pokud se tedy někde investovalo do riskantních aktiv, činily tak mateřské společnosti, případně speciální investiční firmy za tímto účelem zřízené. Češi k tomu nebyli naštěstí ani vybízeni, ani připuštěni. V tuto chvíli je také výhodou (vzniklou ovšem zcela náhodně), že ty německé banky, které jsou nyní v Evropě nejvíce postiženy finanční krizí, do českého bankovnictví takřka vůbec neinvestovaly.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.