Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Co je a není pojistné, Čunek a konec CzechInvestu

Ekonomika.iHNed.cz  6. 4. 2007  

Ministr Martin Říman je kromě Čunka dalším adeptem na rezignaci, i když na to zatím poukazuje málokdo. Pod jeho vedením dochází k destrukci jedné z mála profesionálně fungujících státních institucí, tedy CzechInvestu.

V souvislosti s tzv. superhrubou mzdou a daněním sociálního pojištění se vede diskuse o tom, zda jsou odvody z pojistného daní, či nikoli, nebo jestli jsou pojištěním. Účetní definice je jasná. O daň se nejedná, jmenuje se to pojistné a navíc je v zákoně napsáno, že je (zatím) osvobozené od daně.

Žádná jiná definice než ta účetní není závazná, ale ekonomické definice mohou být různé.

Maximalistická definice je taková, že daň je každý povinný odvod, každé procento příjmu, se kterým nemohu naložit podle libosti. V rámci této nejširší definice by bylo možné považovat za daň i povinné odvody do soukromých penzijních fondů. Další možnou definicí daně je logicky každý povinný odvod spravovaný státní institucí. Další perspektiva se nabízí: daňový příjem je vše, co stát vezme a obratem to utratí.

Pak je tu definice pojistného. Úzká definice je, že pojistné by nemělo být povinné. Když už je povinné, měla by existovat určitá finanční rezerva (nejen zákonný příslib státu), která umožní, že pojistné bude opravdu vyplaceno. Vybrané pojistné nesmí být používáno na rozpočtové výdaje.

To se však s naším pojištěním běžně děje, respektive ještě nedávno dělo.

Pojistné také předpokládá určité plnění. Jedinec má nárok, že se mu část pojistného vrátí. Jenže toto předpokládané pojistné plnění by mělo mít nějakou souvislost s tím, kolik člověk státu na pojistném odvedl. Tato souvislost v našem případě neexistuje nebo je úplně matná. Je tedy zřejmé, že jde o daň, a pojistné se to může jmenovat skutečně jen pro potřeby účetnictví.

Opalování a měření hlav

Na fóru Hospodářských novin zažertoval ministr Petr Nečas, že formulace "černý pasažér" sociálního systému nemá nic společného s politickou nekorektností.

Pokud šlo o narážku na Čunkův problém s "opálenými" spoluobčany, je asi na místě pana ministra Nečase poopravit. Skutečnost, že se neříká "negr" nebo "opálený", nemá nic společného s politickou korektností, ale s elementární slušností. Stejně tak se neříká o Asiatech, že jsou žlutí, o indiánech, že jsou červení, neměří se tvar lebek a nemluví o tom, kdo má vyšší či rychle ustupující čelo.

To dnes chápou i malé děti na základní škole. Už se neučí - jako v komunistické vlastivědě, že se žluté, červené, černé a bílé děti chytnou za ruce, obejmou zeměkouli a bude mír. Ne tak předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Z jeho omluv-neomluv je zřejmé, že vůbec nechápe (nebo nechce pochopit), co špatného provedl.

Na celé věci je smutné, že jestli si něčeho západní tisk všimne, můžeme se vsadit, že to bude právě toto, když Čunek neodejde. Bude to podobný hit jako slavná zeď v Matiční nebo vepřín v Letech. Ano - to je ta země, kde ministr vlády mluví beztrestně o "opálených lidech", mají tam Karlův most, pivo, knedlíky, daně vysoké a reformy nic moc.

Co je naopak na celé věci potěšující, že proti Čunkově nevychovanosti a neomalenosti vystoupil tvrdě jak předseda vlády, tak grémium ODS (u ČSSD jako opozice je to pochopitelné) a prezident republiky. Politici se mají chválit, kdykoli něco dobrého provedou, takže to zde činíme. Bohužel zklame, že v souvislosti s "opálenými" jsme nezaslechli slovo od Petra Pitharta, od psychiatra KDU-ČSL Petra Příhody nebo Cyrila Svobody, který coby ministr zahraničí tolik kladl důraz na lidská práva.

Jistě, pane ministře!

Ministr Martin Říman je kromě Čunka dalším adeptem na rezignaci, i když na to zatím poukazuje málokdo. Pod jeho vedením dochází k destrukci jedné z mála profesionálně fungujících státních institucí, tedy CzechInvestu. Jde doslova o katastrofu, jejíž důsledky pro Českou republiku se budou měřit v řádech miliard, možná desítek miliard korun v podobě investic a dotací, které se neuskuteční. CzechInvest byl výkonný nejen z hlediska zahraničních investic, ale v poslední době také jako efektivní centrum pro získávání evropských dotací.

Podle ministra si lidé z CzechInvestu pletou vládě podřízenou agenturu se samosprávným družstvem. Ano - toto si osvojili během studia na prestižních univerzitách: myšlenku družstevnictví, kombajn na družstevním lánu, krmení družstevního vepře a stavbu bytů svépomocí. Podobně bychom mohli namítnout, že si ministr Říman myslí, že si ministerstvo zprivatizoval.

Spíše než na družstevnictví to vypadá, že se mladí lidé z CzechInvestu naučili to, co je jednou ze základních existenčních konstant sebevědomého západního člověka: totiž nesklopit hlavu a nenechat si na ni jako ovce kálet, když si nějaký zupák zadupe.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.