Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Ekonomické reformy potřebují dobrý marketing

HN.IHNED.CZ  16. 2. 2007
V normální zemi má mít každá vláda sto dní hájení. Jenže po více než půl roce zahálení (a po čtyřech měsících jednobarevné vlády ODS) může jen málokdo vážně požadovat, aby vláda získala ještě další tři gentlemanské měsíce sladkého života bez hodnocení.
Tak už hurá do toho!
Potíž je ale v tom, že o reformách není moc slyšet. Nemluví o nich Mirek Topolánek (má asi jiné starosti). Občas něco vyloví média - "pane ministře Nečasi, máte nějaký báječný nápad?" nebo "pane ministře Kalousku, už jste to s těmi daněmi všechno propočítal, nebo potřebujete ještě pár týdnů?".

ODS sklízí ovoce toho, že po dlouhé roky nechala přípravu reformní smrště (Modrá šance, Tlustá peněženka apod.) na Vlastimilu Tlustém. Ten chybí, jenže občanským demokratům nevyrostl náhradník. Předseda vlády Mirek Topolánek ekonom není, Petr Nečas se teprve nedávno přeučil z odborníka na obranu na odborníka na věci sociální (on se asi opravdu ze všech nejvíc snaží, ekonom z něj už asi nebude). Martin Říman asi stačí na ministerstvo průmyslu, ale více už nám asi nevyroste.

Pokud není předseda vlády národohospodář, potřebuje reformní vláda jiného vládního lídra pro reformy, místopředsedu vlády, například.

Pravdou je, že vicepremiéry pro ekonomiku měly Zemanova (Pavel Mertlík) i Grossova (Martin Jahn) vláda a přitom reformním elánem zrovna neprosluly. (Koneckonců, která česká vláda měla reformní elán? Možná ta Pithartova do roku 1992). Jenže politický lídr pro ekonomiku je pro reformy spíše podmínka nutná než postačující. Reformní musí být celá vláda a reformy musí mít ve štítě každý den.

Reformní vláda musí neustále zásobit média a veřejnost přesvědčivou agendou, vláda musí být ten, kdo propaguje zásahy a řezy celistvě s přehledem a energicky. Reformy potřebují permanentní road show, neochabující, vysvětlující, vtipný a pochopitelný marketing. Tak začne se už něco dít, nebo ne? Trochu života do toho umírání pánové!

Co sami a co společně
Které reformní kroky má vláda dělat sama a kde se má raději snažit vybudovat jakýsi konsensus s opozicí? Nejlepší je podívat se do světa. Je například úplně normální, že pravicová či středopravá vláda snižuje daňovou progresi nebo dokonce zavádí rovnou daň. Levicové a pravicové vlády se na Západě střídají už desítky let.

Je normální, že levice zvyšuje progresi u daně z příjmu a pravice činí opak. Není třeba hledat souhlas opozice k tomu, aby se podpory v nezaměstnanosti vyplácely kratší dobu, a byly více vázány na aktivní hledání práce.

Stejně tak je normální, že pravice osvobozuje podnikatelské prostředí, liberalizuje trh práce, privatizuje a všelijak dereguluje.

U jiných zásadních reforem, jako je transformace celého sociálního systému, zdravotnictví a penzí či školství, je vždy smysluplné, když se vláda všemožně pokouší najít konsenzus s opozicí. Riziko toho, že příští vláda bude reformy zase rušit, je prostě příliš velké. Reformně úspěšné země jako Irsko nebo Nový Zéland vyšly z rozumného konsenzu.

Konsenzuální politika je vlastní také skandinávským zemím, které jsou bohaté, ekonomicky úspěšné a vévodí žebříčkům konkurenceschopnosti. O širší dohodu se pokouší i velká koalice v Německu apod.

Jeden velmi významný podnikatel se západoevropským pasem řekl minulý týden "mimo záznam" autorovi diáře: trojkoalice bude navenek fungovat, ale sociální reformy jako výrazné snížení stropů pro odvody pojistného a mnoho dalších věcí budou schvalovat ODS i ČSSD dohromady. Postupem času bude efektivně vládnout velká koalice. Co když bude Paroubek proti, zeptal jsem se. O to nejde, důležité je, co si přejí ti, kdo platí kampaně, zněla velmi sebejistá odpověď.

Kdo posílal analýzy
Bývalý předseda vlády Josef Tošovský zpracovával mezi lety 1986 - 1988 analýzy pro ekonomickou rozvědku StB. Je to sice zajímavé a důležité vědět, je to - když jde o bývalého premiéra - chytlavá zpráva, ale, mezi námi, jsem zvědav, kde se toto otvírání archivů zastaví. Je vlastně takovým nepsaným tajemstvím, že Prognostický ústav ČSAV nechala založit sovětská KGB, aby u nás posílila perestrojkové komunisty proti jakešovským dogmatikům.

Komu asi Komárkovi lidé dodávali analýzy? Samozřejmě, že Adamcově vládě i ústřednímu výboru. A kdopak to seděl v Prognostickém ústavu? Například Václav Klaus nebo Vladimír Dlouhý.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.