Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Jakou barvu má chobotnice?

hn.ihned.cz  7. 3. 2007

Je zřejmé, že Praha potřebuje novou odvážnou architekturu. A nemám na mysli Karlín, Pankrác ani Barrandov či Čakovice. Jde o centrum Prahy, které si příliš mnoho z nás plete s jakýmsi skanzenem, kde má vše vypadat stejně jako před druhou světovou válkou.

S čestnou výjimkou Tančícího domu (Frank Gehry a Vlado Milunič) a komplexu budov u Anděla (Jean Nouvel) nemá navíc Praha dům od architekta z absolutní světové špičky. Není pochyb o tom, že Jan Kaplický mezi tuto špičku patří. Takže ano, Praha potřebuje dům od Kaplického. Měl by to být dům výrazný a řádně vysoký, který bude dobře vidět, který nebude někde schovaný či uklizený, aby nerušil. Podobnou stavbu lze chápat i tak, že bude plnit určitou roli a tou bude především to, že Praha sebere odvahu k dalším novým, živým a nekonformním projektům, že se více otevře světu.

Je-li zásadní ANO řečeno, můžeme začít s výhradami a připomínkami. V porotě seděla řada osobností, Kaplickému příznivě nakloněných. A šéf Národní knihovny a další porotce Vlastimil Ježek se nechal vícekrát slyšet, že by si přál knihovnu od Jana Kaplického.

Podmořská obluda

Má se výrazná stavba v centru města nějakým způsobem vztahovat svou vnější podobou ke své funkci a k místu, kde stojí, nebo má být čistým produktem autorovy fantazie? Jistě otázka k diskusi. Praha a její historie, ta opravdová (i třeba ta literární) nabízí stovky nejrůznějších odkazů od zjevných po ty nejabsurdnější. Jediné, s čím Praha nemá opravdu nic společného - alespoň až kam autorova znalost sahá - jsou nejrůznější podmořské příšery z hlubin oceánů (samozřejmě kromě Barrandova).

Podobné je to s lasturou, která vyroste na Letné. Kdyby se mne někdo ptal, co to je, pak budu knihovnu tipovat až na tom úplně posledním místě. Na druhou stranu není v moderní architektuře žádná povinnost, aby budovy napovídaly pozorovatelům svoji funkci.

Krom toho - a zde je moje hodnocení opravdu subjektivní - si myslím, že všechny dosavadní Kaplického realizované i nerealizované projekty byly hezčí a vydařenější než ten, který architekt nabízí Praze. Zde se ale ubohý novinář zcela jistě mýlí. Kaplický je génius. A jak dokázat, že se génius právě na Letné spletl? To pochopitelně nejde.

Nakonec otázka barvy. V různých novinách a na různých stránkách přechází budova ze žluté do jakési fluoreskující zelinkavé. Sám autor tvrdí, že se barva bude měnit podle denního světla. Musí mít budova opravdu právě tyto barvy? Tím samozřejmě nenavrhuji, aby byla růžová.

Čekání na papeže

Zelinkavá chobotnice bude stát na kraji letenské pláně. Potom je ale škoda, že se město v souvislosti s touto soutěží nepokusilo o celkové urbanistické řešení prostoru. Z jedné strany máme kachličkové ministerstvo vnitra, z druhé strany chobotnici. Mezitím kilometr a půl písečné planiny. Čeká se snad zase na papeže? Má se na té plání stavět, nebo ne? Ať je to jak chce, rozhodně není knihovna v tuto chvíli součástí celkového řešení. To totiž vůbec nikdo nehledá.

Pro počínající diskusi je každopádně symptomatické, že se nehodnotí celá stavba ani její vnitřek či technické řešení, ale pouze ta fluoreskující lastura. To platí i pro autora těchto řádek. Přitom to, co je uvnitř budovy a pod ní, je stejně (ne-li více) důležité.

Pak je tu otázka ceny. Přejme investorovi, aby se mu podařilo udržet náklady opravdu na oněch dvou miliardách. Všichni víme, jak se v Česku prodražuje většina veřejných zakázek. Bude Národní knihovna výjimkou?

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.