Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Krize zažehnaná. I nově zasetá

HN.IHNED.CZ  14. 8. 2007  

Na konci minulého týdne se stala nebývalá věc. Americká i evropská centrální banka - a další od japonské po australskou - napumpovaly v rámci záchranné operace do bankovních systémů desítky miliard dolarů a eur. ECB dala bankám v eurozóně "injekce" v hodnotě 150 miliard eur, americký Fed v tuto chvíli 40 miliard dolarů. A akcie začaly včera růst.

Jako v roce 1998?

Centrální banky reagovaly na "krizi amerických hypoték" a zamezily tomu, aby nedostatek hotovosti prudce zvýšil úroky. Jde o největší záchranný manévr centrálních bankéřů od amerického 11. září.

Trefnější srovnání je ale s rokem 1998 a s předcházející asijskou finanční krizí. Ta původně americkou ekonomiku neohrožovala. Jenže v srpnu 1998 přestalo splácet dluhy Rusko. Do problémů se tenkrát dostal i neregulovaný americký privátní fond LTCM, v jehož vedení seděli i nositelé Nobelovy ceny za ekonomii.

Tehdy Fed zorganizoval rychlou pomoc za desítky miliard dolarů a a navíc třikrát rychle za sebou snížil úrokové míry. USA se tak vyhnuly rozsáhlé krizi.

Spálení z Düsseldorfu

Jak se teď americká krize hypoték přenesla tak snadno do Evropy? Příkladem za všechny budiž německá banka IKB z Düsseldorfu.

Před pěti lety se ústav rozhodl tzv. diverzifikovat portfolio, v tomto případě to znamenalo nepůjčovat pouze v Německu, ale nakoupit od velkých světových bank tzv. komplexní dluhopisy. A tady byl háček. Skrze tyto obligace byly mimo jiné v USA financovány hypotéky sociálně slabším rodinám a lidem se špatnou kreditní historií...

Regulátoři a ratingové agentury přitom banku až donedávna chválili, jak úspěšně rozkládá riziko. Kvůli hladu po amerických dluhopisech IKB okamžitě potřebovala pět miliard dolarů v hotovosti a dalších patnáct v podobě garancí.

Ano, zastavit krizi

Obrovská intervenční akce centrálních bank, především ECB, vzbuzuje otázku, zda to tentokrát nepřehnaly.

Na jednu stranu: centrální banky jsou zodpovědné za stabilitu měny, tedy i za stabilitu (a hladké fungování) platebního systému. Pokud systém náhle vyschne nebo se kvůli krizi likvidity zasekne, může se finanční krize jako lavina rozšířit i na zdravé banky a zdravé podniky. Pak může následovat náhlý pád důvěry nejen v akcie a fondy, ale i v bankovnictví. Otřes se může změnit v hospodářskou krizi.

Současný předseda amerického Fedu Ben Bernanke o tom ví své. Jako akademický ekonom analyzoval, jak chyby Fedu ve 20. letech při reakci na pád akcií prohloubily velkou hospodářskou krizi.

Ne, morální hazard

Na druhou stranu - centrální banky mají na starosti i budoucnost ekonomiky. A základem zdravého trhu je to, že kdo si spálí prsty, měl by cítit bolest.

Pokud budou mít banky a fondy dojem, že za jejich chyby je vždycky někdo vytáhne z bryndy, nebudou dostatečně obezřetné. Ekonomové tomu říkají morální hazard. Současná krize je i důsledkem záchranných akcí centrálních bank v minulosti a její řešení zjevně zasívá na hlubší krizi v budoucnu.

Centrální banky jsou svým způsobem fatalisticky odsouzeny v podobné situaci pomáhat. Do budoucna ale musí přemýšlet o tom, jak to udělat, aby poskytovaná pomoc byla sice rychlá, ale méně plošná. A aby poté, co otřesy pominou, museli adepti pomoci platit penále. Aby pocítili bolest.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.