Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Návrhy na šetření bez odvahy

HN.IHNED.CZ  4. 4. 2007

Většina vládou oznámených změn daní jde správným směrem a společnost na nich může stavět. Navržené škrty ve výdajích jsou ale slabé a jen částečně poklidí nepořádek, který poslanci všech stran schválili před parlamentními volbami.

Je dobře, že vláda přenáší větší důraz na nepřímé daně, konkrétně na DPH. Mimochodem: sjednocení sazeb je deklarovaným cílem Evropské unie. Opozice musí oponovat, je ale poněkud schizofrenní, když se proti zvýšení zvýhodněné sazby DPH staví ČSSD jako deklarovaná proevropská strana.

Zásadním počinem je snížení firemních daní na 19 procent. Dostáváme se takto na úroveň Slovenska, odpadnou konečně řeči o tom, že firmy a podniky se půjdou registrovat kamsi na Východ.

Strop pro odvody pojistného pro nejvyšší je cosi, po čem volali investoři už dlouho. Nejde o "ochranu bohatých", ale těch, kdo hodně pracují, aby si vydělali. Jde také o podniky, které potřebují platit experty a odborníky.

Kontroverzní body

Konstrukce se zdaněním superhrubé mzdy je krkolomná. Pokud si přestaneme hrát na to, že sociální a zdravotní pojistné ve výši 35 procent je skutečně pojistné, pak pochopíme, že se jedná o daň. Otázkou je, zda je vlastně možné (například z hlediska ústavy), aby stát zdaňoval už jednou zdaněné. V podnicích se asi budou uzavírat nové smlouvy, protože má-li se stát něco daňovým základem jednotlivého člověka, nemůže to být tak, že se jedná o něm bez něj.

Bylo by čestnější, kdyby vláda zavedla rovnou daň z příjmu ve výši někde okolo 22 procent. Nebo seškrtala výdaje, aby mohla opravdu snížit daň na patnáct procent.

Návrh, že první tři dny nemocenské nebude proplácet nikdo, je také sporný. Tím, že lidé budou chodit do práce nachlazení a nakažliví, se může zvýšit celková nemocnost a to se může prodražit jak podnikům, tak státu.

Podle navrženého balíčku se stát nezmenší ani o procento HDP. Měřeno příjmy, se dokonce zvětší. Ani v roce 2008 nebudeme plnit maastrichtská kriteria, schodek rozpočtu bude 3,2 procenta. Paradoxní přitom je, že když jsme v roce 2004 vstupovali do unie a slibovali jsme dodržování limitů, vycházelo se z daleko nižšího růstu. Naše ekonomika roste o šest procent (a ne o čtyři), měli jsme dostát našim závazkům dávno. Zbytečně budeme v Evropě chápání jako partner, který neplní závazky.

Boj o politický střed

Petr Nečas tvrdí, že hlavní zeštíhlování státu přijde na řadu až v roce 2009. To by se ale pravděpodobně muselo jednat o úplný světový unikát. Žádná vláda na světě dosud neprosadila bolestivé kroky těsně před volbami.

Pokud má vláda slabou a nejistou většinu a o podpoře reforem musí jednat s přeběhlíky, byla by lepší jiná strategie: přijít s velkými škrty hned na začátku a pak případně slevit. Teď vládě hrozí, že bude muset slevovat i z toho mála, které navrhuje.

Petr Nečas je přesvědčením sociální konzervativec, v rámci ODS nepatří k libertariánskému křídlu, které se shlíží v kapesním státu, který do ničeho nezasahuje. Nečas patří spíše - po americkém vzoru - mezi "big government conservatives" (konzervativci velké vlády). Nemusíme ale chodit daleko do Ameriky. Němečtí konzervativci (v CDU i v CSU) jsou také tradičními příznivci velkého státu. Sociálně-tržní hospodářství není jak známo vynálezem tamější sociální demokracie.

Podpora liberálních postojů je ve střední Evropě tradičně slabá (pokud vůbec nějaká). Podpora liberálů v Německu je jednociferná, v Rakousku žádná. Nejde ale jen o srdce, přesvědčení a ideologii. Jde i o politickou strategii, o zabrání politického středu a vytlačení sociální demokracie ještě více doleva.Vzhledem k tomu, že ODS v tuto chvíli nemusí vykrývat pravé křídlo, může se na okupaci politického středu v klidu soustředit.

Zatím to vypadá, že v české kotlině v zásadě převládá a bude převládat víra v zaopatřovací stát. Jenom té jedné skupině sociálních demokratů záleží na tom, aby se jim říkalo pravice.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.