Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

O Němcích, silné měně a slabých službách

HN.IHNED.CZ  20. 7. 2007  

Francouzský prezident Nikolas Sarkozy vzbudil minulý týden pozornost, když vyzval evropské politické lídry, aby více mluvili do toho, jak Evropská centrální banka stanovuje úrokové míry. Nejde jen o exhibici nové evropské politické hvězdy. Načasování výstupu má logiku: euro prolamuje rekordy vůči dolaru, francouzský obchodní schodek závratně roste, silné euro dokonce podle něj poškozuje zájmy výrobce Airbusu, tedy německo-francouzské firmy EADS. Na to chtěl Sarkozy upozornit před jednáním s Angelou Merkelovou.

I kdyby Sarkozy (a kdokoli z Francouzů) mínil své požadavky na změnu statutu ECB vážně, šance na změnu jsou malé. Reakce ze strany Německa se dala očekávat a vyjádření kancléřky Merkelové bylo ostré a jasné: "s ničím z toho nesouhlasím, nic takového nepodpořím a stejně tak celá moje vláda. Nezávislost ECB musí zůstat chráněna, aby mohla bojovat s inflací což je její priorita." A německý ministr financí Peer Steinbruck šel ještě dál, když pravil: "Nebojím se silného eura, miluji silné euro."

Garanti nezávislosti

Němci byli, jsou a budou garantem nezávislosti centrální banky. To, co platilo pro marku a Bundesbanku, jsou zjevně odhodláni garantovat pro celou eurozónu. Znovu se potvrzuje, že nejde tolik o to, jaká je nezávislost centrální banky na papíře (v zákoně, ústavě), ale jaká je k ní politická vůle. A ta je v Německu po zkušenostech dvou hyperinflací vysoká. Miliony obyčejných Němců si - bez rozdílu ideologické orientace - nepřejí, aby politici strkali nos do měnové politiky. Politik, který se v Německu pokusil útočit na centrální banku, je odsouzen k pádu. Připomeňme, že Německo patří spolu s USA mezi průkopníky nezávislého centrálního bankovnictví ve světě, přičemž nezávislost amerického Fedu je řádově nižší. Fed musí brát ohled na zaměstnanost a hospodářský růst.

Najdou se ale ti, kdo tvrdí, že Němci musí přijít s vlastní iniciativou, jinak může Sarkozy uspět. Je totiž možné či pravděpodobné, že euro dále strmě poroste. Dolar ohrožují rizikové úvěry amerických bank, německá ekonomika začíná využívat kapacity nadoraz a stále více zemí ukládá v euru devizové rezervy. Komentátor deníku Financial Times Wolfgang Munchau Německu navrhuje, aby přišlo s ideou vysokého politického představitele eurozóny, který bude jejím jménem vyjednávat ve světě, rovněž si myslí, že by bylo užitečné, aby eurozóna byla zastoupena v Mezinárodním měnovém fondu jako celek.

Němcům "nejdou služby"

Ve většině ekonomických deníků a týdeníků je hitem letošní sezony diskuse o tom, zda je Německo obětí průmyslu nebo na něm pořád ještě vydělává. Souvisí to i s knihou německého ekonoma Hanse Wernera Sinna. "Může Německo přežít?" která se stala v Německu hitem. Liberálně založený profesor Sinn zastává hyperkritické stanovisko. Růst v Německu zaostával za zbytkem Evropy více než deset let (Dánsko, Rakousko, Nizozemsko, Irsko i Finsko dávno předstihly Německo v poměru HDP na hlavu) a podle Sinna není žádný důvod k tomu, aby se něco podstatného mohlo změnit. Současné německé oživení je podle profesora Sinna pouze cyklické.

Knihy a články s vyhrocenými stanovisky se dobře prodávají. Názor profesora Sinna je ale příliš pesimistický a kritici poukazují na to, že fakt, že se jeho kniha dočkala už jedenácti vydání, svědčí o tom, že to s německým hospodářstvím tak katastrofální nebude.

Přestože se Německo těžko může stát podobně jako Anglie globálním centrem finančních služeb, je pravdou, že sektor služeb v Německu je velice málo rozvinutý. Je důležité pochopit proč. Na serveru eurointelligence.com proběhla v tomto směru podnětná diskuse, která dokládá, že často zmiňovaný málo pružný pracovní trh není jediným faktorem. Podle některých diskutujících jde i o kulturu a tradiční postoje. Němci jsou zvyklí žít v sociálním státě, kde jsou služby "zdarma" a neradi za ně platí či připlácí. Zdarma jsou školství, univerzity, proexportní poradenství, zdravotní péče. Lidé pořád věří, že služby - pokud o ně stojí - by si měli poskytovat sami.

Kromě vysokých daní a pojištění jsou služby v Německu daněny 19% sazbou DPH, která škrtí jejich rozvoj. Průměrný pracovník ve službách musí pracovat pět hodin, aby si mohl dovolit jednu hodinu služby, kterou sám poskytuje.

Jde i o málo rozvinutý kapitálový trh. Německé podniky jsou z 80 procent financovány bankovními úvěry. Banky jsou pod silným vlivem jednotlivých spolkových vlád, některé jsou dokonce pod vlivem federální vlády. Důsledkem je, že banky jsou konzervativní: financovat průmysl je v Německu tradiční, financovat služby netradiční.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.