Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

O smyslu průmyslu a Němci kontra čínský kapitál

HN.IHNED.CZ  29. 6. 2007  

V souvislosti s tím, že britské Tesco slavnostně vstoupilo na americký trh, si týdeník The Economist vzpomněl na Napoleonův výrok o tom, že Britové jsou "národ obchodníčků" a tudíž jaksi nemají nárok porazit Francii ve válce. Jenže už na konci 18. století měla Británie vyspělejší průmysl než Francie. A díky tomu také větší příjem na hlavu, širší daňovou bázi a tedy větší možnosti financovat 22 let trvající válku.

To, že jsou Britové především obchodníci, platí podle týdeníku The Economist spíše dnes než v dobách Napoleona. Prodají téměř cokoli komukoli. Němcům a Francouzům patří britské vodovodní sítě, Španělům londýnská letiště, Indům anglické ocelářství, Číňanům Rover, libuje si The Economist.

Tak jak Británie vedla svět do industrializace, dnes vyvádí vyspělý svět z industrializace ven. Britové pořád vyrábějí letecké motory a léky, ale stále víc jich vymýšlí algoritmy pro investiční banky a fondy. Britskému hospodářství to prospívá, posledních patnáct let vesele roste, i když britský deficit v obchodu se spotřebním a průmyslovým zboží pořád roste také.

Jak jsme na tom my

Také u nás se nedávno ministr průmyslu Martin Říman zmínil, že "průmyslu máme příliš". Není přece jen lepší následovat Británii než se dívat, jak u nás vyrůstají nové a nové krabice s pásovou výrobou? Je to těžké. Přišly k nám montovny kvůli pobídkám, nebo by přišly i bez nich? To nikdo s jistotou neví. Britský úspěch možná souvisí více s globalizací (brána do Evropy) a angličtinou (lingua franca) než si sami Britové (a The Economist) myslí. A to, co platí pro Británii, nemusí platit pro všechny. I když se stále více "průmyslové výroby" přesouvá do Číny, pořád se nejvíc zboží vyrobí na území USA.

Můžeme se nějakým kouzlem stát postindustriální zemí? Lze pro to rozhodně něco dělat, i když se to projeví možná až za desítky let. Lze považovat za absolutní prioritu naučit celý národ anglicky. Lze investovat maximum do školství a výzkumu. Nebo třeba do cyklostezek, turismu či golfových hřišť. Místo průmyslu se můžeme stát rekreační zónou Evropy a miliony ekoturistů mohou obdivovat naší barokní a členitou krajinu.

Otázkou však je, zda by šlo to naše období krabic a montoven nějak přeskočit. Bohužel (a dokonce určitě) ne. Poloha, cena pracovní síly a společný trh EU jsou neúprosné. A když tady průmysl nebude, algoritmy pro investiční banky Čechům nikdo nezadá. Ty investice do školství, výzkumu a angličtiny jsou ale podstatné pro to, co s námi bude za dvacet až čtyřicet let. Takové Irsko těží dnes z toho, že před dvaceti lety začalo investovat do školství.

To, že se Britové chlubí tím, že už jim doma skoro nic nepatří, nám ale může připadat komické. Když to zlehčíme, tak nám už nic (kromě ČEZ) nepatří dávno. Ono to má ale svá velká pozitiva. Jsme díky tomu docela otevření světu.

Proti státnímu kapitálu

Německá vláda založí agenturu, která bude kontrolovat a schvalovat akvizice státem vlastněných zahraničních fondů na německém trhu. Aniž to bylo specificky zmíněno, německá vláda se bojí Číny a toho, že by tamější státní kapitál mohl ovládnout některou důležitou německou banku. Číňané mají jeden bilion dolarových devizových rezerv a pokud fondy použijí pákový efekt, jejich možnosti leccos rychle ovládnout jsou obrovské a stěží představitelné.

Podle listu Financial Times Němce znepokojila skutečnost, že čínský státní fond nedávno kapitálově vstoupil do americké investiční skupiny Blackstone. A Blackstonu patří takřka pět procent klíčové firmy Deutsche Telekom.

V Německu se podle FT nyní uvažuje o tom, že vznikne agentura na způsob americké instituce CFIUS (Výbor pro zahraniční investice). To je panel ekonomů a bezpečnostních expertů, kteří mohou americkému prezidentovi říci, zda má blokovat či neblokovat nějakou přímou zahraniční investici. Josef Ackerman, ředitel Deutsche bank k tomu na konferenci minulý týden pravil: "Musíme jmenovat základní oblasti, míním tím obchodní sektory, ve kterých si my - myslím tím Německo - musíme udržet kontrolu." Podle Financial Times se nyní v Německu hodně diskutuje o tom, co dělá Francie, která některé sektory chrání a moc skrupulí si přitom nebere.

Pokud nějakou podobnou restriktivní regulaci schválí Německu Evropská unie, je to důležitý vzkaz pro nás a třeba i pro Poláky.

Němci mají strach z čínských komunistů, my máme zase strach z kremelského kapitálu pod kuratelou bývalé KGB. Pokud to na jednotném evropském trhu lze, měli bychom si podobnou komisi založit také. Brzy se bude hodit.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.