Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Proč neprodávat v panice a české hladové zvíře

HN.IHNED.CZ  2. 3. 2007

V úterý a částečně i ve středu zažily světové akciové trhy prudký propad. Nebývá běžné, že se akcie hroutí po celé zeměkouli. Co se tedy stalo? Vývoj na finančních trzích je vždy směsí emocí a racionality. Poměrně výstižný je výrok jednoho korejského makléře: "Jestli to bude pokračovat, budeme asi muset přijít na to, čím to je."

Světová krize nehrozí

Typické ostatně je, že ještě než jsme věděli, jak to dopadne, bylo možné sledovat nejrůznější pokusy o racionální vysvětlení. Když akcie pomalu ale jistě rostou, vysvětlující analýzy nebývají dvakrát zajímavé. Zato když padají, dozvíme se spoustu zajímavých věcí. Takže jak tomu bylo tento týden?

1. Pád akcií začal v Číně, ale nakazil se celý svět. Čína už je globálním hráčem, se kterým je třeba počítat: ještě před pár lety by z pádu akcií v Číně nedostali v New Yorku ani rýmu.

Na přetřes přišla logicky také debata o "přehřátí" - ekonomický růst v Číně je možná příliš přepjatý. A pak je tu také otázka důvěryhodnosti čínských statistik.

2. Bývalý předseda Fedu Alan Greenspan prohlásil, že nelze vyloučit, že se americká ekonomika možná dostane koncem roku do recese. Je vidět, že slova slavného měnového kouzelníka mají pořád obrovský vliv.

3. Analytici v USA byli překvapeni prudkým poklesem objednávek na zboží dlouhodobé spotřeby.

4. Výbuch v Afghánistánu bezprostředně ohrozil amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho. Je zjevné, že válka v Afghánistánu bude ještě vleklá, nákladná a tálibánci silnější, než se předpokládalo.

5. Írán vystřelil kosmickou raketu a oznámil, že už nikdy více nepřeruší program obohacování uranu. Proti tomu všemu stojí fakt, že ve světě je stále velký přetlak úspor a volné likvidity. Investoři musí do něčeho investovat. Dluhopisy nestačí a bankovní vklady nejsou samy o sobě dostatečně atraktivní.

Jisté je, že svět zachvátila panika. Než se dostaví přesvědčivější racionální vysvětlení vývoje, je asi lepší neprodávat. Na akciovém trhu mnoho jasných pravidel neplatí. Platí ale, že ti, co prodávají v panice, toho potom většinou litují. Například fundamenty české ekonomiky jsou v tuto chvíli docela solidní. Výhlídky německé ekonomiky - se kterou jsme silně provázáni - se zlepšují. Ceny energií (tedy ani akcie ČEZ) k žádnému propadu nesměřují apod.

Vyhladovět zvíře po česku

Také ekonomové musí občas zápolit s jakýmsi náboženským přesvědčením. Jedním z nejznámějších je to, že snížení daní nezhoršuje schodek státního rozpočtu. A když, tak jenom na chvíli a přechodně.

Věřili tomu ekonomičtí poradci Ronalda Reagana a s nimi i pan prezident: na snížení daní stát zareaguje tak, že zhubne. Říkalo se tomu "vyhladovění zvířete". Pokus se ale nezdařil - daně klesly, deficit vzrostl. Reaganovi se totiž nepodařilo zrušit jediný výdajový program, který by stál za řeč. Říkalo se také, že snížení daní oživí ekonomiku a zvýší daňové výnosy: deficity si na sebe mají vydělat, samy sebe zaplatit. Výsledek? Reaganův následník George Bush st. musel zvýšit daně, i když sliboval opak.

Ač se na amerických univerzitách učí, že tato teorie neplatí, najdeme v USA think tanky a názorové časopisy, kde pracují "ekonomové", kteří tomu věří. Věří tomu i neokonzervativci blízcí prezidentu Georgeovi W. Bushovi, který se pokusil o totéž a opět neúspěšně.

ODS a lidovci se dnes dohadují, musí-li škrty předcházet snižování daní. Ministr financí Kalousek říká: "Udivuje mne, že vůbec musím připomínat, že reformy potřebuje výdajová i příjmová stránka rozpočtu." Modleme se, aby se nám koketerie s "voodoo economics" vyhnuly obloukem.

V posledním předsmrtném interview s deníkem The Wall Street Journal odpověděl Milton Friedman na otázku, zda je možné, že si snížení daní na sebe vydělá, toto: "Příležitostně. Skoro vždy ale platí, že výpadek daňových příjmů je menší, než by naznačoval statický výpočet." Doufejme, že ODS svého guru Friedmana čte pozorně.

Život v nomuratuře

Advokátka Hana Marvanová si minulý pátek vyzvedla na poště žalobu od Nomury. Ta na ní žádá padesát milionů za to, že v novinách kritizovala její počínání v kauze České pivo.

Zajímavé je, že bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý před časem obeslal všechny orgány činné v trestním řízení (od policie po soudy) dopisem, v němž tvrdí, že Nomura státu nic nedluží a že stát po Nomuře nic nežádá. Možná bychom si měli teď všichni dávat pozor na to, co o Nomuře píšeme a říkáme. Tlustého dopisem bude zasloužilá japonská banka mávat asi úplně pokaždé, když se o ní někdo otře.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.