Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Soumrak "národních" bank

Ekonomika.iHNed.cz  24. 4. 2007
To, co činilo z některých evropských bank globální hráče, byl jejich přesah mimo Evropu, který měl původ v dědictví kolonialismu a vývoje volného obchodu.

Dosud největší fúze finančních ústavů v historii mezi anglickou bankou Barclays a holandským gigantem ABN Amro se významně přiblížila. S plánovaným spojením totiž vyjádřili souhlas akcionáři prvně jmenovaného ústavu. Britové slíbili za nizozemský dům zaplatit celkem 91 miliard dolarů. Vznikne tak pátá největší banka světa se 47 miliony klientů.

Centrum nebo periferie

Není nakonec tak překvapivé, že se jedná o "rekordní" spojení. Vlny fúzí jsou průvodním znakem konjunktury. A protože je světová ekonomika pořád větší, rekordní jsou často i fúze.

Evropské bankovnictví je ale specifické. Podobně jako donedávna ocelářství, bylo až dosud velmi fragmentované. Hlavní hráči "hráli" hlavně uvnitř hranic národních států: francouzské banky dominují ve Francii, italské v Itálii apod.

To, co činilo z některých evropských bank globální hráče, byl jejich přesah mimo Evropu, který měl původ v dědictví kolonialismu a vývoje volného obchodu. Španělské banky jsou například silně zastoupeny v Jižní Americe, holandské a britské tradičně v uzlech světového obchodu jako je Hongkong nebo Singapur apod.

Ten, kdo "něco znamená" ve světě bankovnictví, musí být samozřejmě přítomen v centrech, jako jsou Londýn, New York a Tokio. Ona "přítomnost" ale neznamená, že evropské banky dělají za mořem tzv. retail, tedy sběr úspor a poskytování úvěrů menší a střední velikosti.

K izolaci uvnitř hranic národních států je ale třeba přičíst ještě jeden fenomén - jinou strukturu "správy úspor" v Německu, tedy v nejvýznamnější evropské ekonomice. Německu dominují stovky malých spořitelen, s významnými vlastnickými podíly spolkových států a municipalit.

Země se tak v tomto směru paradoxně podobá Spojeným státům, kde je registrováno více než deset tisíc bank, přičemž většina z nich působí pouze v hranicích jednoho městečka. Výjimkou je pouze Bank of America, která disponuje celonárodní sítí poboček s drobnými klienty.

Z toho jednoznačně vyplývá, že k vystoupení evropského komerčního bankovnictví mimo hranice národních států povede ještě dlouhá cesta. Je asi symbolické, že průlom provádějí právě Britové a Nizozemci, průkopníci liberalismu a otevřenosti obchodu. To, co dnes organizují Britové a Nizozemci v bankovnictví, vyzkoušeli dříve v ropném průmyslu (Royal Dutch-Shell) nebo v potravinářství a chemii (Unilever). Původně britsko-holandské koncerny jsou dnes ale typickými globálními, nadnárodními podniky. Podstatné ovšem je, že evropským bankám začíná docházet klíčová věc: nezačnou-li se spojovat samy, mohou je brzy spolknout hráči odjinud.

Naše perspektiva

Náš pohled na věc je zvláštní. Česká transformační cesta musela nutně vyústit v současný stav: všechny banky skončily v rukou zkušených hráčů, dvou globálních gigantů (Société Générale, GE Capital) a dalších evropských hráčů střední velikosti (KBC, Erste, Unicredit). "České" bankovnictví je dávno "světové" a je to dobře. Jakékoli koketerie s ochranářstvím a politizací finančnictví nejsou tedy pro nás naštěstí myslitelné.

V souvislosti s fúzí ABN Amro - Barclays se ve světovém tisku spekuluje o tom, že následovat bude spojení italského Unicredit (HVB Bank, Živnobanka a Komerční banka) a Société Générale. Jenže tato fúze není ještě zcela "upečená". Spekuluje se o tom, že francouzská BNP Paribas se možná raději spojí se Société Générale tak, aby francouzské bankovnictví zůstalo ve francouzských rukou.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.