Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Vláda má důvěru

Cesko.iHNed.cz  19. 1. 2007  

Překvapení se nekonalo - Topolánkova trojkoaliční vláda získala v parlamentu důvěru. Pouze snad málokdo čekal aktivní účast přeběhlíků Michaela Pohanky a Miloše Melčáka na celodenním jednání. Asi se taky nepočítalo s tím, že si Melčák stoupne k mikrofonu a pustí se do Paroubka.

Nejprve k samotnému vleklému a nudnému jednání, které trvalo od úsvitu ještě dlouho přes soumrak. Ráno zahájil stručným a věcným proslovem Mirek Topolánek. První zábavný moment se odehrál na konci jeho vstupu. Jako správný "vzdělanec" ocitoval Seneku. Citování klasiků si mohl odpustit, zvlášť když všichni víme, že pan předseda vlády v knihách zrovna neleží, klasiky normálně necituje a někdo mu to musel poradit.

Pak přišla Paroubkova reakce: také ještě k věci. Většina dalších proslovů, mluvili především sociální demokraté, neměly s tématem hlasování o důvěře vládě nic společného. Bohuslav Sobotka dlouze, předlouze hodnotil osm let vlády sociální demokracie. Budiž. Co to má společného s programem nové vlády a její sestavou?

Pak už se strhla lavina. Další poslanci řečnili o rychlostní silnici do Mohelnice, ministr vnitra Bublan o hasičském sboru, Poslanci Bursík a Urban se přeli o jadernou energetiku apod. Refrénem dlouhého dne bylo to, že si předseda sněmovny Vlček plete galerii s galérkou. Opakovaně vyzýval ke klidu novináře "na té galérce." Je to jakýsi pokus o moravismus nebo kouzlo nechtěného?

Proč to celé trvalo tak dlouho? Dění určuje přítomnost televizních kamer. Dopoledne přenášela veřejnoprávní televize dokonce na dvou kanálech. Kdyby přímý přenos nebyl, skončilo by hlasování o důvěře v deset dopoledne.

Je tu ještě jeden důvod. Poslanci ČSSD se pokusili o svého druhu "filibuster", tedy opoziční obstrukci, která je běžná v americkém kongresu. Řeční se a řeční a blokuje se tak akceschopnost zákonodárného sboru. Na druhou stranu: na opravdový či plnohodnotný filibuster to bylo zase poněkud krátké.

Nyní k tomu důležitějšímu, vládě samotné. Máme tu jednu z nejsympatičtějších vlád po roce 1989: zkušený diplomat a bývalý disident Vondra, v Evropě respektovaný Schwarzenberg, kompetentní a věcný ministr životního prostředí Bursík, kultivovaní Gandalovič a Pospíšil. Vláda se může blýsknout v oblasti zahraniční politiky nebo v dobré manažerské a hospodárné správě ministerstev.

Je naopak velice pravděpodobné, že vláda bude legislativním mrzáčkem, žádné transformační zákony, které země potřebuje jako sůl, se jí schválit nepodaří.

S tím souvisí i hodnocení samotného Topolánka. Zatím vyhrál na co sáhnul, teď má ještě plnohodnotnou vládu s důvěrou. Je ale možné, že měl více štěstí než rozumu. Kvalita vládnutí se navíc nepozná na moci, ale na schopnosti prosadit, co si kdo slíbil a předsevzal. Topolánek chtěl být velkým reformátorem. Bez silné vládní většiny to ale asi nepůjde.

Uvnitř vlády lze čekat velké pnutí: mezi ODS a zelenými, uvnitř samotné ODS. To je potenciální destrukční faktor. Nepodceńoval bych ale mediační schopnosti ministra zahraničí Schwarzenberga. Celý život je pilným a "neformálním" diplomatem. Na evropské politické scéně už dokázal dohodnout a usmířit leccos, i když se o tom mnoho neví.

A jak je vláda legitimní? To záleží na "motivech přeběhlictví". Všechno je akceptovatelné, jen korupce nikoliv. Když si člověk vzpomene na květnový výrok Marka Dalíka, že pro odstavení sociální demokracie od moci jsou on a Mirek Topolánek ochotni udělat cokoli, pak člověku opravdu zatrne.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.