Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2008

Kdo může za drahou ropu

30. 4. 2008

Ropa se blíží nezadržitelně k další hranici, tentokrát ke sto dvaceti dolarům za barel. Svět se ale začíná pomalu připravovat na to, že se časem zhroutí i další zdánlivě astronomická hranice 200 dolarů za barel. Tu poprvé zmínila před dvěma měsíci banka Goldman Sachs, včera tuto cenu poprvé vyslovili představitelé organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Jmenovitě její prezident, alžírský ministr pro energetiku Chakib Khelil.

Když se o limitech a cenách zmiňují "nezávislí" analytici a bankéři, je to ovšem něco hodně jiného, než když mluví představitelé zemí, které mají zásadní vliv na to, kolik ropy se vytěží, nebo dokonce šéf kartelu, který existuje proto, aby manipuloval s cenou.

Senátoři proti šejkům

Však si to také představitelé OPEC od amerických politiků schytali. Skupina senátorů za demokratickou stranu (mezi nimi senátor za stát New York Charles Schummer) ukazují prstem hlavně na Saúdskou Arábii. V dopise prezidentu Bushovi upozorňují, že Saúdská Arábie poslední tři roky záměrně snižuje produkci o dva miliony barelů denně. Senátoři navrhují, aby Spojené státy omezily vojenskou pomoc a dodávky technologií do členských zemí OPEC.

Za zaznamenání stojí reakce šéfa OPEC: "Nemyslím si, že zvýšení produkce sníží ceny. Existuje rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Zásoby benzinu jsou v USA na historickém rekordu. Problémem je devalvace dolaru. Každý pokles dolaru o jedno procento (proti euru), zvýší cenu barelu o čtyři dolary."

Existuje celá řada faktorů, která má vliv na cenu ropy. Kromě politiky OPEC je to mnohokrát zmiňovaná poptávka po ropě v Indii i Číně, jsou to chabnoucí a opožděné investice do nových těžebních polí a technologií, a to od Ruska po Střední východ. Nebohatne ale obyvatelstvo jenom v Číně, ale také právě v oblasti zálivu. V saúdské Arábii a emirátech roste například raketově poptávka po elektrickém proudu (klimatizace) a dochází stále častěji k výpadkům proudu (ten se v těchto zemích vyrábí "překvapivě" z ropy). To vede k vytváření větších zásob také v oblasti Perského zálivu.

Tahu směrem ke "stodvacítce" pomáhají i události krátkodobého charakteru: nepokoje v Nigérii, stávka ve skotských rafineriích.

Dolar je hlavní faktor

Ať se američtí senátoři nezlobí, ale na tom, co jim vzkazují z OPEC, je hodně pravdy. Většina komodit - nejen ropa - je denominována v dolaru. A pokud dolar klesá tempem, jakého jsme byli svědky od loňského září, ceny komodit prudce stoupají a spekulanti sázejí na další a další pokles dolaru.

Kdyby si americká měna zachovala stejnou kupní sílu jako euro, dnešní cena ropy by se nacházela pod 70 dolary za euro.

Hlavním viníkem rostoucích cen ropy je americká centrální banka. Ta se permanentním, prudkým a razantním snižováním sazeb rozhodla zachraňovat Wall Street a důvěru ve finanční systém. Jenže pokud v rámci boje s recesí Fed ještě více sníží sazby, nelze se divit, že dolar dále klesá a cena ropy dále stoupá.

Rostoucí ceny ropy (a následně i potravin) škodí chudým v třetím světě, ale návrat inflace do amerických vod logicky poškozuje i americkou střední třídu a hlavně důvěru v budoucí zdravý růst. Začíná být zjevné, že představitelé Fedu příliš naslouchali americkým výrobcům, kteří tvrdili, že slabý dolar oživí americký export (a ekonomiku) i vládě, která tvrdila, že pomůže snížit obchodní deficit. Bernanke a jeho lidé také doufali, že nízké sazby zkrátí recesi a oživí poptávku.

To se sice může ještě stát, zatím to ale vypadá, že Američané mají spíše plné zuby rostoucích cen a poptávku omezují hlavně kvůli obavám z inflace. Ale zpět k ropě. Ve světě začíná převažovat názor, že ceny ropy poklesnou teprve tehdy, až americká centrální banka začne bojovat s inflací stejně tvrdě a důvěryhodně jako Evropská centrální banka.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.