Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2008

Když tajná, tak tajná

18.1.2008
Má být volba prezidenta tajná, či veřejná? Bylo by dobré, kdyby se ústavní právníci shodli na tom, jak se o způsobu volby má hlasovat. Má rozhodnout pro sebe každá komora zvlášť? Nebo obě dohromady?
Oba způsoby mají své náklady a výnosy. Ve veřejné volbě mohou partajní sekretariáty zákonodárce kontrolovat a různě šikanovat. A zvolený funkcionář se může svým nevolitelům mstít: různě je ostrakizovat a dávat jim svou nelibost najevo. Výnosem veřejné volby je, že lidé mohou zvolené představitele kontrolovat a vědět jak se rozhodují. Tajná volba má tu výhodu, že umožní případné zablokování volby »prošťouchnout.« Nevýhodou je, že může zakrývat korupci a podivné kšefty.
Není ale pravda, že americká volba skrze volitele je také tajná, jak píše Ivan Langer v blogu na aktuálně.cz. Tzv. volitel je v USA de facto pouhým »počítadlem, poslem, který posílá dál zprávu o vítězi v okrsku. V USA - také díky tomu, že se do funkcí volí přímo - tajné volby neznají.
Máme dvojí potíž. Za prvé je debata akademická. Veřejná volba neprojde. A potíž číslo dvě je, že když poslanci a senátoři podpisují papíry o tom, jak budou hlasovat, tak to vlastně žádná tajná volba není. Je to hybrid, který si podrží to nejhorší z obojího.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.