Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2008

Můj kandidát John McCain

16.1.2008
Kdybych měl americké občanství, byl by mým favoritem na post prezidenta John McCain. Je to člověk čestný (v Americe se říká »man of integrity«). Muž, který dokáže jít proti ideologickému proudu i establishmentu vlastní strany. Je v nejlepším slova smyslu svobodomyslný a zodpovědný, má však i vysoce kritické myšlení. A není (a nikdy nebyl) populista. Nerozdává plané sliby a říká lidem - ať je to jakkoli nepříjemné - bez obalu pravdu do očí.
Johna McCaina si ale za prezidenta přeji hlavně jako Evropan. Ze všech kandidátů je nejvíc otevřen světu a Amerika naslouchající okolí je klíčovým zájmem Evropy. Do americké politiky přitom plíživě, ale stále silněji vstupuje obchodní protekcionismus - a to stejně silně na obou stranách politického spektra. Všichni další důležití kandidáti (snad s výjimkou Giulianiho) nejsou nakloněni svobodnému obchodu a dalšímu odbourávání bariér obchodu. Navíc: jejich návrhy na řešení situace v Iráku a v Afghanistánu vypadají často hazardérsky a nezodpovědně. McCain není žádný fanatický militarista, ale ve věci odchodu amerických vojsk z Iráku odmítá nezodpovědné sliby. Evropa také potřebuje maximálně rozumná řešení situace na Blízkém východě, nikoli líbivé kroky vycházející z průzkumů veřejného mínění.

Posílen New Hampshire

Ještě během léta se zdálo, že McCain je bez šancí. Jeho popularita byla žalostně nízká a peněz na kampaň málo. Po vítězství v primárkách v New Hampshiru je však zpátky ve hře. Dostává se nakonec do podobné pozice jako v roce 2000 (tehdy ho v závodě o republikánskou nominaci nakonec porazil George W. Bush).
Otec i dědeček Johna McCaina byli admirálové v americké armádě a mladý McCain také studoval námořní akademii. Stal se pak námořním letcem a v roce 1967 o vlásek unikl smrti při lesním požáru. Tentýž rok byl během bombardování sestřelen, těžce zraněn. Téměř šest let pak strávil ve vietnamském zajetí, prošel také drsným a opakovaným mučením.

Z armády, přesto buřič

V roce 1982 byl McCain zvolen do Sněmovny reprezentantů za republikány, od roku 1986 je senátorem za Arizonu, zvolen byl již čtyřikrát. Ač je z vojenské rodiny (česky by se asi řeklo »zelený mozek«) a armáda je synonymem pro poslušnost a konformitu, je na něm zajímavá právě schopnost bouřit se proti autoritám, zavedeným pravdám a módnímu hlavnímu proudu ve vlastní partaji.
Začněme Vietnamem. I když byl vězněm komunistů, nestal se přihlouplým fanatikem. Ač byla oficiální republikánská pozice jiná, byli to právě John McCain a demokratický senátor John Kerry, kdo prosadili v roce 1994 zrušení amerického obchodního embarga vůči Vietnamu. McCain včas pochopil, že Vietnam zapojený do systému mezinárodního obchodu je lepší pro svět i Vietnamce. Když Bill Clinton znormalizoval v roce 1995 diplomatické vztahy s Vietnamem, poskytl mu McCain ke zlosti mnoha republikánů politickou podporu.
Ač jsou republikáni historicky závislejší na penězích velkého byznysu oproti demokratům, byl si McCain vždy vědom devastujícího účinku velkých peněz na politiku a více než deset let prosazoval reformu financování kampaní, která byla několikrát ve sněmovně i Senátu odmítnuta. McCain-Feingold Act, který zavádí nejrůznější limity na financování politických stran i kampaní, byl nakonec schválen až v roce 2002.
McCain byl vždy odpůrcem tzv. pork barrel spending (u nás se tomu říká porcování medvěda), které je mezi kongresmany bez ohledu na ideologii velmi populární. V roce 1995 pomohl arizonský senátor prosadit zákon, který dal prezidentovi právo veta nad jednotlivými výdaji (o tři roky později byl ale zákon zrušen jako neústavní).

Proti stavění zdí

Zajímavější jsou případy McCainovy »vzpoury« z poslední doby. Byl iniciátorem a sponzorem zákona, který měl učinit konec velkému americkému pokrytectví a udělit amnestii milionům ilegálních přistěhovalců, na kterých staví americká ekonomika (jde o lidi, kteří myjí v USA všechno nádobí či pracují na stavbách a při sklizních).
Pravicová ortodoxie však pravila, že taková amnestie by pardonovala nezákonné chování a to přece republikáni nemohou zaštítit. Ze zákona nakonec zbylo torzo, ne-li opak původního úmyslu. Na pravici jsou dnes v USA v módě tvrdá protiimigrantská rétorika a stavění zdí a plotů.
McCain byl v roce 2001 ostře proti Bushovu snižování daní, protože to považoval za populistické a hazardní. Také pak hlasoval proti němu. Pohled na vývoj amerických veřejných financí ukazuje, kdo měl pravdu. McCain se jasně staví za další odbourávání bariér svobodnému obchodu, přestože se dnes napravo i nalevo proklamuje pravý opak. Zatímco všichni kandidáti od Huckabeeho po Obamu slibují na svých výletech po Americe, že vrátí dělníkům práci, výrobu aut do Detroitu a kdo ví co ještě, McCainova kampaň je opačná (»nemohu vám slíbit, že se vaše práce někdy vrátí«) (»v Detroitu už se nikdy nebude vyrábět tolik aut jako dřív«). Arizonský senátor globalizaci chápe a nepřipojuje se k těm, kdo jsou posedlí jedem v čínských hračkách či revalvací čínské měny. Ani neslibuje světlé zítřky pro americkou dělnickou třídu.

Říkat a taky konat

Americká vojenská přítomnost v Iráku je dnes možná více nepopulární mezi republikány než demokraty. Republikáni se totiž od ní potřebují více distancovat. Nebyl by to ale McCain, kdyby nevaroval před populistickým a unáhleným stahováním vojsk.
Favoritka voleb Hillary Clintonová je ve vztahu k protekcionismu symbolem letošních voleb. Kritizuje dokonce zónu volného obchodu s Mexikem a Kanadou (NAFTA), kterou prosadil její manžel. Mnozí tvrdí, že se není čeho bát, protože Clintonová z pragmatických důvodů otočí kdykoli na obrtlíku. Možná. Není ale lepší někdo, kdo s otevřeným hledím věci říká a pak je taky »dělá«?
Asi je to staromódní, osobně mne ale těší, že ještě existují politici, kteří se neřídí pouze průzkumy veřejného mínění a pro které není vrchol politického umění hladit voliče po srsti.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.