Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2008

Pět mužů do ČNB

6.2.2008
Nebývá zvykem komentovat pouhé spekulace, ale u výběru do ČNB nic jiného nezbývá. Výjimečně za to nemohou média, ale prezident, který o zvažovaných kandidátech orientálně mlčí a mlží. Jako možní nástupci viceguvernéra Luďka Niedermayera, jemuž zanedlouho skončí mandát, se nicméně ve spekulacích objevují čtyři jména.
Kdyby snad Václav Klaus páteční volbu prohrál, stává se favoritem do ČNB kancléř Jiří Weigl. Jinak nikoli, protože ho prezident na Hradě potřebuje. Je to člověk Klausovi věrný a loajální, a to nikoli konjunkturálně, ale odvěce. Jeho slabinou je vazba na zkrachovalou IPB, kde působil dokonce jako ředitel pro strategii. Jeho názory na bankovnictví jsou ale svérázné: v únoru 2002 Weigl v článku pro HN tvrdil, že vláda neměla před privatizací banky »očišťovat« od špatných úvěrů. Kdyby tenkrát vládu řídil Weigl, byly by banky dodnes státní.
Vladimír Kolman je nové jméno tohoto týdne. Pracoval v Komerční bance, krátce byl šéfem Jiřiny Kaplanové, odsouzené kvůli pochybným úvěrům. Jinak se neví nic o jeho názorech na měnovou politiku, nevynikl jako akademik ani jako bankéř.
Třetí ve hře, náměstek ministra financí Milan Šimáček má pověst slušného, i když ne zrovna rozhodného člověka. Jeho slabinou je, že je specialista na regulaci finančního trhu, měnovou politikou se nikdy nezabýval.
Objevilo se i jméno Tomáše Holuba, ředitele odboru měnové politiky ČNB. Ten má u expertů skvělý kredit. Holub i Šimáček by ale byli překvapením, ani jeden totiž neopakuje »klausovské« názory. Řečeno s mírnou nadsázkou: Nepřednášeli na prezidentově CEP ani nepsali o počasí. A řečeno se supernadsázkou: Kdyby Klaus prohrál prezidentskou volbu, mohl by navrhnout do ČNB sám sebe. Jistě nepochybuje, že je nejlepším kandidátem; ale vrozená skromnost mu možná zavelí nominaci odmítnout.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.