Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2008

Rychetského bolehlav

1.4.2008
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pravil v neděli, že zvažoval odstoupení z funkce. Obává se, že ostré střety politiků se začínají projevovat na vnitřní situaci soudu. »Když soud není schopen dostatečně většinově rozhodovat, pak jeho rozhodnutí nejsou přesvědčivá.«
Kde vlastně přišel Rychetský k přesvědčení, že »normální ústavní soudy« rozhodují v bratrském konsenzu? Kolébkou ústavního soudnictví jsou Spojené státy, kde se střídají u moci prezidenti často propastně odlišných názorů. Ti jmenují svému přesvědčení blízké soudce Nejvyššího soudu, kteří mají různé názory i na tak osudové věci, jako jsou potraty či tresty smrti.
Rychetskému vadí to, co on sám symbolizuje: byl vrchním legislativcem ČSSD, ministrem, senátorem. V neblahých dobách opoziční smlouvy sepisoval superpolitické normy: zákon, který omezoval nezávislost centrální banky; ba i volební zákon, který měl zlikvidovat malé strany. Byly to návrhy, které ostře rozdělovaly společnost a které tehdejší Ústavní soud odmítl. Politické jsou i Rychetského názory na restituce, se kterými se on sám nikdy vnitřně nesmířil a proti kterým ohnivě bojuje i jako ústavní soudce.
A politickou záležitostí jsou i Rychetského názory na spor Brožová - Klaus, v němž předseda soudu stojí loajálně na straně prezidenta. Rychetský se zlobí, protože v poslední době všechna důležitá hlasování prohrává: nesouhlasil s verdikty v kauze Brožová, nesouhlasil s rozhodnutím o reformním batohu a publikoval »disent« i ve věci ústavu pro zkoumání totality. Troufáme si tvrdit, že kdyby pan předseda se svými názory vítězil, soud by mu určitě zpolitizovaný a příliš konfrontační nepřipadal.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.