Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN rozhovory

Anders Fogh Rasmussen: Doba není vůbec vhodná k odpočinku

8. 11. 2006

Dánský předseda vlády Anders Fogh Rasmussen výrazně proměnil tamější politickou scénu. Liberální strana se pod jeho vedením stala nejsilnějším uskupením v zemi a odsunula sociální demokraty, kteří vládli v zemi od 20. let, na druhé místo.
Zatímco v české politice nikdo neví, co bude za pár měsíců, dánská vláda právě prosadila globalizační strategii, ve které jde o to, aby Dánsko bylo připraveno na to, co se ve světě bude dít za patnáct dvacet let. "Stanovili jsme si specifické a velice konkrétní cíle. Například více než 50 procent mladých lidí bude mít vysokoškolské vzdělání," uvedl Rasmussen.

HN: Prý jste k rozhodnutí prosadit v Dánsku globalizační strategii dospěl před třemi lety po návštěvě Číny.
Ano, mohu potvrdit, že většinu těchto iniciativ jsem zahájil hned po té, co jsem se vrátil z Číny. Je fakt, že během této cesty jsem si uvědomil, že čínská společnost se pohybuje vpřed vysokou rychlostí, a pokud nezvýšíme naše schopnosti utkat se s globalizací, budeme čelit řadě velkých problémů.
Především jsem si uvědomil, že vzdělání a vzdělávání se žene v Číně rychle dopředu a nakonec to povede k mnohem silnější konkurenceschopnosti a mnohem větší kvalitě toho, co Čína produkuje.
Takže doba není vůbec vhodná k odpočinku. Musíme rozšířit naše aktivity, abychom se vyrovnali s výzvami globalizace. Založili jsme globalizační výbor, který sestává z představitelů všech skupin a vrstev dánské společnosti. Letos na jaře jsme už vydali zprávu o naší proaktivní globalizační strategii.


HN: V dánské globalizační radě jsou i ekonomičtí experti z celého světa.
Ve výboru jsou představitelé dánské společnosti: zaměstnavatelů, odborů, podnikatelů, autorit z oblasti školství, vědy, výzkumu. Zastoupeny jsou všechny hlavní sektory, a kromě toho v něm je pět ministrů a já jsem tomu předsedal. Měli jsem celkem dvanáct zasedání a přizvali jsme i odborníky z ciziny, abychom získali opravdu globální perspektivu.

Hlavně vzdělání a výzkum


HN: Vládní strategie je jedna věc, ale kolik k tomu bude zapotřebí legislativních změn a jak je prosadíte?
Nebude to nakonec tak dramatické. Celkově jsme předložili celkem 350 konkrétních kroků a iniciativ. Celá řada z nich může být prosazena prostřednictvím dodatků k zákonům. Jsme nyní v polovině celého procesu.
Včera jsme se v parlamentu například shodli na tom, jak zvýšit investice do výzkumu a inovací. Byl schválen plán zvýšit investice do výzkumu v soukromém i veřejném sektoru na tři procenta HDP, z čehož bude třetina financována z veřejných zdrojů. To byl například jeden z konkrétních cílů stanovených globalizačním výborem.
Také jsme stanovili další specifické a velice konkrétní cíle. Například více než 50 procent mladých lidí bude mít vysokoškolské vzdělání. A parlament již souhlasil s tím, jak toho dosáhnout.
Do Vánoc dosáhneme schválení většiny důležitých cílů.

Chráníme příjem, ne práci


HN: Ve světovém tisku bývá oslavován dánský model spojující plnou flexibilitu pracovního trhu a vysoké sociální zabezpečení. Jenže model maximálně snadného propouštění je více než sto let starý. Jak jste ho v poslední době inovovali a jaké jsou jeho kořeny?
Náš pracovní trh není primárně regulován legislativou, ale kolektivními dohodami mezi odbory a zaměstnavateli. To je základ našeho systému. Nemáme žádné restrikce, jež by bránily zaměstnavatelům nabírat a propouštět lidi. Jsou v tom úplně svobodní.
Zároveň ale máme vysokou úroveň sociálního zabezpečení. Lidé s nižšími příjmy mají garantováno 90 procent svého původního příjmu. To je relativně vysoká úroveň kompenzace. Pro vyšší příjmy je to jinak, maximální výše podpory je zmrazena.
V Dánsku nechráníme práci či zaměstnání, chráníme příjem. Náš pracovní trh je tak extrémně pružný a konkurenceschopný. Během jednoho roku změní práci jedna třetina lidí na pracovním trhu.


HN: Je jistě celkem snadné vyplácet 90 procent mzdy v době, kdy je nezaměstnanost nízká. Ale co když vzroste? Nebude to pak příliš nákladné?
Kdyby nezaměstnanost opět vzrostla, a s ní i náklady, je to automaticky financováno vládou. Samozřejmě, že může dojít k fluktuacím, ale my máme velmi zdravé veřejné finance, vysoký přebytek rozpočtu. Takže je to něco jako automatický stabilizátor. Když se nezaměstnanost zvýší, musíme platit více příspěvků v nezaměstnanosti, a zvýší se nám veřejné výdaje.
Na druhé straně nebude výpadek veřejných příjmů tak silný, protože lidé budou mít jistý příjem na relativně vysoké úrovni. Takže jejich spotřeba příliš neklesne, bude tímto chráněna. Je to jakýsi automatický stabilizační faktor. Teď máme komfortní situaci, naše nezaměstnanost je nejnižší v Evropě.


HN: Nezaměstnanost máte nízkou, jenže co hospodářský růst? Činí 2,7 procenta a to přece není zrovna nejúžasnější. Není náhodou ta vaše nezaměstnanost nízká až příliš?
V současné chvíli máme opravdu nedostatek pracovní síly, především v určitých sektorech. A to je důvod k tomu, že velice vítáme občany z nových členských zemí Evropské unie. Ve skutečnosti je náš pracovní trh už otevřený, pokud dostanou příchozí stejné mzdy jako Dánové a pracují za stejných podmínek. Již nyní u nás pracuje spoustu lidí z Polska, baltských zemí a východního Německa.


HN: Evropské univerzity dosud významně zaostávají za americkými. V Německu se teď rozhodli investovat do několika elitních univerzitních center. A co Dánsko?
To je přesně ten klíčový bod naší globalizační strategie. Právě jsme se rozhodli propojit některé univerzity a snížit jejich počet, vytvoříme tři velké. Cílem je dosáhnout elitní úrovně. A slova "elitní" se nebudeme bát.
Také budu prosazovat totéž na evropské úrovni, skrze evropský rozpočet je možné dokázat mnohé. Navrhuji například založit Evropský technologický institut, který by měl být podobný jako MIT v Massachusetts.

Ústavní smlouvu radši dřív


HN: Kdy přijme Dánsko euro?
Já jsem osobně silně pro to, aby Dánsko přijalo euro. Měli jsme ale před šesti lety referendum, které euro odmítlo. Takže potřebujeme nové referendum.
Nemohu vám ale předložit časový harmonogram, protože hodně záleží na tom, jak to dopadne s ústavou. Nemůžeme mít nové referendum o euru, dokud nevyřešíme situaci s ústavní smlouvou.


HN: Lze očekávat, že Švédsko a Dánsko přijmou euro společně?
To budou jistě dva samostatné procesy. Švédové měli referendum před dvěma lety a jistě si počkají, než svolají nové.
V tuto chvíli mají Švédsko a Dánsko různé měnové politiky. Dánská koruna je pevně spojena s eurem, fluktuační pásmo je velmi úzké. Ve skutečnosti je tedy Dánsko jakoby součástí eurozóny, zatímco švédská koruna fluktuuje velmi svobodně. Jak říkávám, euro v Dánsku už máme, jenom je denominováno v korunách.


HN: Jaký je postoj vaší vlády k evropské ústavě?
Jsem pro rychlé řešení situace. Doufám, že nová smlouva - záměrně neříkám ústava - vejde v platnost před evropskými volbami v roce 2009.
Rovnováha institucí a velkých i malých zemí, tak jak ji navrhuje ústavní smlouva, se mi zamlouvá. Nevím ale, jak to dopadne. Ústavní smlouva byla ve Francii a Holandsku odmítnuta, takže se neobejde bez dodatků. Jaké budou tyto dodatky ovšem nevíme, protože Francie a Holandsko nevyslaly bohužel vůbec žádný signál o tom, co chtějí či nechtějí.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.