Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN rozhovory

Fred Kindle: Idea svobodných trhů je ohrožena

30. 6. 2006

Tak široké rozpětí činností má na světě jen málo firem. Přes sto tisíc pracovníků nadnárodního koncernu ABB umí třeba vyrábět roboty, nejrůznější motory, postaví rafinérii nebo dodá cokoli pro elektrárnu.
V Česku ABB zaměstnává dva a půl tisíce lidí ve třech továrnách a jeho partnery jsou mimo jiné Transgas nebo České dráhy. Šéf koncernu Fred Kindle byl tento týden v Česku na inspekci. "Je třeba zajistit, jestli pokračujeme stejně dobře jako v minulých letech," řekl v rozhovoru pro HN Kindle.

HN: Jste v Česku jen na kontrole, nebo jste přijel učinit nějaké důležité oznámení?
Dá se říci, že jsem jenom na návštěvě, to je ale také důležité. Naše podniky v Česku jsou velké, významné a úspěšné. Takže je důležité přijet, mluvit s našimi lidmi, se zákazníky či s politiky.


HN: Takže nic důležitého neoznámíte.
Ne. Určitě ne. Je typické, že když se byznysu daří velice dobře, není třeba dělat žádná průlomová oznámení.


HN: Co si myslíte o lokálním systému investičních pobídek. Nová vláda se v něm chystá učinit změny, i když nevíme ještě, jaké přesně.
V Česku je prostředí pro zahraniční investory velice pozitivní. Postupně rosteme a investujeme. Myslím, že Česko je příkladem, jak by to mělo fungovat. Dostává se k moci nová vláda, ale doufáme, že se žádné radikální změny nechystají. Současný systém je dobrý.


HN: Vítězná politická strana ale uvažuje o zrušení pobídek nebo jejich významné reformě, přesunu k vyšší přidané hodnotě nebo dokonce pouze k výzkumu.
O tom je rozhodně třeba uvažovat velice opatrně. Posun od výroby s nižší přidanou hodnotou k vyšší přidané hodnotě a k výzkumu a vývoji se stejně děje a probíhá.
Kdybych vzal příklad ABB, tak jsme přesunuli řadu výrob do zemí s nižšími mzdovými náklady. Jakmile to ale uděláme, tak se časem dostaneme k vyšší přidané hodnotě a výzkumu. To je logické. A děje se to i tady v Česku. Nemáme tu jenom nějaké montovny.


HN: Plánuje ABB v blízké době nějaké významnější investice do vývoje a výzkumu v Česku?
Ale jistě, nemusíme ale všemu říkat výzkum a vývoj. Jde o to, kolik kompetencí svěříme našim místním závodům. A když se do Česka podívám, máte obrovské zdroje dobře kvalifikovaných inženýrů a techniků.
Podle mne západní Evropě dnes hrozí, že si nastaví špatně priority. Vidíme tam veliký pokles v atraktivitě strojírenství pro mladé lidi a celou společnost. Bude to znamenat do budoucna veliký problém a západní Evropa bude ztrácet výzkum a vývoj ve prospěch zemí, jako je Česká republika nebo takzvaná nová Evropa.


HN: Spousta lidí si myslí, že v rámci globalizace se průmyslová výroba přesune někam do Asie a v Evropě porostou služby a výzkum. Budou za dvacet let ve Švýcarsku či Německu ještě klasické průmyslové továrny, tak jak je známe?
Dám vám několik odpovědí. První je, že je samozřejmé, že je tu obrovská konkurence a některé výrobky budou hledat po světě místa, kde je vyrobí s nejnižší přidanou hodnotou. Evropa a především západní Evropa bude trochu trpět, budeme svědky změn. Na druhou stranu je neodpustitelně hloupé myslet si, že Evropa může stát jenom na službách či výzkumu. Taková ekonomika by nemohla fungovat.
Potřebujeme silnou průmyslovou bázi. A abychom ji mohli udržet, je nutné, aby Evropa investovala více do výzkumu a vývoje, aby byla schopna přicházet s novými produkty.


HN: Čína je a bude světovou výrobní základnou pro spotřební zboží. Může se stát ale základnou pro výrobu investičních strojírenských celků, jaké vyrábí třeba vaše firma?
Jednoduchá odpověď je ano. Už se to dokonce děje. Čína je už schopna vyrábět investiční celky. Naše společnost zaměstnává v Číně 9 tisíc lidí a vyrábějí někdy podobné zboží jako ve Švýcarsku nebo Švédsku. Ale poptávka v Číně roste tak dramaticky, že Čína stačí absorbovat skoro všechno, co tam vyrobíme. Mnoho z Číny neexportujeme, časem se to změní.


HN: Právě se uskutečnilo spojení Arceloru s Mittalem. Říká se, že je to počátek velké vlny fúzí a akvizicí. Co o tom soudíte?
Každý průmyslový sektor má svoje specifické charakteristiky. Strojírenství je už konsolidováno a je otázka, kolik konsolidace je ještě třeba. Konsolidace určitě bude probíhat v ocelářství, možná ještě v automobilovém průmyslu. Uvidíme ale jiné druhy fúzí, než na které jsme byli dosud zvyklí. Já si dovedu představit, že za pět deset let bude přicházet mnoho konkurentů z Číny a Indie do Evropy a USA a budou pohlcovat evropské a americké podniky.


HN: Jste stále především švédsko-švýcarská společnost. V těchto zemích se nemluví o potřebě vytváření národních či evropských šampiónů. Není úlevné, že se vás tyto diskuse nedotýkají?
Já jsem určitě rád, že ABB je globální společností. Kořeny ABB jsou v malých otevřených zemích, jako je Švýcarsko, Finsko, Švédsko. Nikdy jsme nebyli ani německou, ani francouzskou či americkou firmou.
Když mluvím se zákazníky v Česku, Austrálii nebo Brazílii, lidé řeknou: Aha, ABB! Je to západní společnost se špičkovou technologií. A většinou zjistíte, že lidé nevědí, odkud vlastně jste. A to, že to nevědí, je jedině dobře. Ty řeči o šampiónech se mi zdají takové divné. Pokud vzniknou v Evropě úspěšné firmy, mohou se klidně nazývat šampióny.
Ale pokud si jedna země myslí, že může uměle podporovat či dotovat cokoli, co by v prostředí svobodného trhu nerozkvétalo, pak je to špatné.


HN: Je hrozba toho nového protekcionismu v Evropě vážná?
Existuje vážné riziko, že ideje svobodných trhů a otevřenosti budou ustupovat do pozadí. To, co se dnes děje, vytváří také mnoho strachu, úzkosti a nervozity. Nejhorší je, že jsou v Evropě politici, kteří chtějí hrát na tu strunu strachu a úzkosti. Je to asi bohužel snadná a efektivní metoda, jak získat voličskou podporu. Riziko, že se navrátí vlna protekcionismu a národního šovinismu, je velice vážné.


HN: Je určitou módou tvrdit, že nadnárodní korporace, jako je vaše, jsou mocnější než státy a vlády.
To není vize nebo názor, který já sdílím. Jsou to vlády a kromě vlád kvazipolitické instituce jako mocné nevládní organizace, které mají obrovskou moc. Vezměte si, kolik firem muselo pod nátlakem nevládních organizací změnit svou politiku. Představa, že někde v zákulisí si velké společnosti parcelují svět, je naivní.


HN: V rámci boje o Arcelor padaly výrazy jako "evropská korporátní či podniková kultura" nebo "evropské podnikové hodnoty" apod. Existuje něco takového?
Každá firma určitě má svoji kulturu. A ta kultura je určitě ovlivněna nějakou národní vůní, to je přirozené. Ale evropská kultura? To nevím. Znám německou, francouzskou. Možná cosi jako evropská kultura existuje ve srovnání s americkou kulturou, ale myslím, že je velice obtížné se na to dívat jako na něco, co má být chráněno.


HN: Čím to je, že Švýcarsko a Skandinávie jsou tradičními baštami svobodných trhů?
To je přece logické. Když jste malá země, máte malý trh a musíte se otevřít. Váš průmysl je logicky budován tak, že stojí na exportu. A protože jsme z malých zemí, naše vlády nemají a neměly prostředky nás chránit a rozmazlovat, a to nám pomohlo stát pevněji na vlastních nohách.


Fred Kindle (47)

Fred Kindle byl představenstvem celosvětové společnosti ABB zvolen do funkce výkonného ředitele v roce 2004. V lednu 2005 svým nástupem nahradil dosavadního výkonného ředitele Jürgena Dormanna.
Vystudoval na Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu a získal MBA na Northwestern University v Evanstonu v USA. Pracoval 4 roky jako konzultant pro McKinsey v New Yorku a Curychu, v letech 1984 až 1986 působil v technologické společnosti Hilti AG. Od roku 1999 pracoval ve společnosti Sulzer AG.
Kindle má švýcarské a lichtenštejnské občanství, žije v Winterthuru poblíž ředitelství ABB v Curychu-Oerlikonu. Má tři děti a žije s partnerkou, která má další dvě děti. Ve volném čase si udržuje kondici sportováním, hodně čte, poslouchá hudbu a jezdí na motorce.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.