Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Léky na nezaměstnanost

11.11.2003
Počet lidí, kteří žádají stát o podporu v nezaměstnanosti, každý měsíc roste. Každá vláda včetně této si totiž již řadu let klade za cíl nezaměstnanost snížit a děje se přitom pravý opak. Takže to vypadá, že docílit poklesu nezaměstnanosti je asi cosi nesmírně složitého. Jako by byla nezaměstnanost nějakým záhadným fenoménem! Opak je pravda: pokud není země v hospodářské krizi - a tato země v ní není - je snižování nezdravě vysoké nezaměstnanosti poměrně jednoduchá věc. Recepty jsou známé a v praxi vyzkoušené. Politici všude na světě - a v naší zemi především - se však vyznačují právě tím, že je pro ně složité to, co by bylo pro každého jiného člověka jednoduché. O tom, že je v této zemi práce dost, svědčí přece nejjednoznačněji to, že v největší automobilce i v českých dolech pracují Poláci, na stavbách Ukrajinci a v obchodech ruské pokladní. Ale zpět k oněm receptům. 1. Zpřísnění vyplácení podpor. Abychom se neoháněli pouze učebnicemi ekonomie, vezměme si příklad Slovenska. Hned po zpřísnění dávek před více než rokem začal počet lidí bez práce prudce klesat, a to za jediný rok o tři procenta. Jako zpřísnění můžeme chápat také povinnost veřejných prací pro dlouhodobě nezaměstnané. Tyto veřejné práce sice asi nebudou vykonávány příliš efektivně (lze si představit, že se nezaměstnaní budou příliš často opírat o lopaty), ale budou znamenat nepříjemnost. Lidem, kteří zvažují, zda pracovat, nebo zůstat doma na podpoře, pomůže tato "nepříjemnost" rozhodnout se, že budou raději shánět práci. Toto zpřísnění chce teď česká vláda také zavést. Co jí však bránilo udělat totéž třeba před rokem? Bylo by asi rozumné vyplácet část podpor v něčem na způsob potravinových lístků, tak aby rodiny používaly podporu především na nutné výdaje, jako je jídlo či ošacení. 2. Snížení a zjednodušení daňového systému. S nížení daní podpoří ekonomickou a investiční aktivitu firem. Pokud se však stát chystá klást důraz především na tvorbu nových pracovních příležitostí, měl by hovořit s podniky a s investory o tom, která konkrétní daň jim nejvíce brání ve vytváření nových pracovních příležitostí. 3. Pomáhat nejen velkým podnikům, ale i živnostníkům. Všimněme si, že do České republiky se v posledních letech ženou o překot velcí zahraniční investoři. Jsme teď jejich miláčky. Předběhli jsme Maďary a Poláky. Ale pracovních míst stejně ubývá! Jde o to, aby vláda přestala vidět v živnostnících a drobných podnikatelích třídní nepřátele. Oni nepotřebují úlevy, potřebují hlavně méně byrokracie a jednoduchý systém, který je bude motivovat k najímání pracovní síly. Opět stačí s živnostníky a podnikateli hovořit a naslouchat jim. 4. Flexibilita pracovního trhu. Aby se podnikům snadno vytvářela pracovní místa, musí mít usnadněno také propouštění zaměstnanců. Pracovní trh musí být pružnější a v tomto ohledu je třeba upravit legislativu. 5. Mobilita pracovní síly. Lidem se musí vyplatit stěhování za prací. Vláda může podpořit trh s byty, a to především deregulací nájemného. Regulované nájemné zdražuje tržní bydlení, a proto máme extrémně vysoké ceny bytů v oblastech, kde je práce dostatek. Deregulace trhu s byty také oživí stavební výrobu, takže oživí i pracovní trh v oblasti stavebnictví. Investovat lze také do lepšího dopravního spojení a lepší infrastruktury, a to jak regionálně, tak v rámci celého státu. Inspirovat se lze opět na Slovensku. Tamější vláda se letos rozhodla finančně kompenzovat náklady lidem ochotným odstěhovat se za prací. 6. Fiskální nástroje. Pokud už vláda hospodaří deficitně, bylo by lepší utrácet ve výstavbě infrastruktury. Právě tady může vzniknout spousta pracovních příležitostí. 7. Investovat do vzdělání. Investice do vzdělaní mají vliv na pracovní trh především v dlouhodobé perspektivě. Nejde jen o investice veřejné a státní, ale především o vytvoření prostoru pro osobní investice do vzdělání. Jinými slovy jde o školné a výhodný systém dlouhodobých státem garantovaných půjček. Každá země, která umožňuje studovat všem, kdo studovat chtějí, to, co studovat chtějí, má také v dlouhodobé perspektivě nižší nezaměstnanost. Centrální plánování nemá rozhodovat o tom, kolik má být na které škole míst. Nabídka a poptávka to umějí lépe.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.