Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Madrid, Irák, ropa a dluhy

25.10.2003
Pod záštitou Spojených národů skončila včera v Madridu mezinárodní konference o pomoci Iráku. Vznikne fond obnovy spravovaný Spojenými národy, Světovou bankou a iráckou prozatímní vládou. Spojené státy do něj mají investovat 20 miliard dolarů (kromě dalších miliard, které investují samy a přímo). Konference měla zajistit dalších patnáct až dvacet miliard dolarů. Část toho ale budou půjčky a záruky I po madridském setkání tu zůstávají přítomny tři nejdůležitější neuralgické body, na které bude obnova Iráku narážet.
1. Na konferenci i v průběhu dalších měsíců se možná sežene pár desítek miliard dolarů, ale celkový státní dluh Iráku činí stěží představitelných 350 miliard dolarů! Patří sem dluhy vládám jiných zemí (mimo jiné včetně České republiky), dluhy bankovním konsorciím, ale například také válečné reparace. Rychlost obnovy Iráku záleží do značné míry na tom, jak úspěšný bude Irák v jednáních za odpuštění dluhu nebo jeho částí. Bude to velmi problematické, protože především vládám okolních zemí, které asi nebudou příliš přát nově vznikajícímu otevřenějšímu režimu, se asi do žádného velkého odpouštění chtít nebude. Pařížský klub, kterému Irák dluží 42 miliard dolarů, možná odpustí část dluhů, ale vznikne ostrá diskuse o tom, jak nebezpečný precedens by tímto krokem vznikl. Povede se také debata o kvalitě úvěrů některým zemím, jako je například Čína. Co když se Čína také jednou vydá cestou demokracie? Budou jí rovněž odpuštěny dluhy? Kromě 350 miliard dolarů jsou zde ještě „nebankovní“ dluhy soukromých firem. Podle informací týdeníku The Economist dává nyní jihokorejská firma Hyundai dohromady konsorcium soukromých firem, kterým Irák dluží dalších více než deset miliard dolarů.
2. Otázka, kolik peněz Irák potřebuje na nejnutnější obnovu, souvisí úzce s ropou, její těžbou a distribucí. Nikdo v tuto chvíli není schopen odhadnout, kolik bude Irák schopen těžit, distribuovat, exportovat apod. Zaprvé je pravděpodobné, že část příjmů z ropy půjde právě na splácení dluhu. Azadruhé schopnost Iráku těžit a distribuovat ropu úzce souvisí s investicemi do ropného průmyslu. Současná koaliční správa chodí kolem privatizace ropného průmyslu jako kolem horké kaše. Američané rozhodně nechtějí, aby to vypadalo, že šli do Iráku proto, aby si jejich firmy koupily ropná naleziště nebo rafinerie. Irácká prozatímní vláda, která časem převezme moc, bude možná chtít ponechat ropu ve státních nebo iráckých rukou jako „rodinné stříbro“. Na potřebné investice by si mohl Irák ještě půjčit, ale půjčí mu někdo? A za kolik? Vše, co se týče irácké ropy, je výbušné politické téma, ale pokud se vůbec neví, kolik bude Irák vyvážet, nelze odhadnout ani kalkulovat, kolik vlastně potřebuje na obnovu.
3. Někteří kritici americké vlády - jako například ekonom Jeffrey Sachs - tvrdí, že Irák by neměl dostat ani dolar. Zdrojem nestability a útoků na infrastrukturu v Iráku je podle něj přítomnost amerických jednotek. Až Američané odejdou, bude podle Sachse klid a Irák může svou obnovu snadno financovat sám z ropných příjmů. Posledním neuralgickým bodem je tedy to, že Irák - a nejen podle Sachse - vůbec nepatří mezi nejchudší země na světě. Pouhý zlomek peněz, které Irák dostane, by v mnoha afrických zemích vyřešil problém s malárií, hladomorem a pomohl řešit situaci s AIDS. Představme si to na příkladu naší polní nemocnice, která ošetřuje civilní obyvatelstvo. Jsou stovky dalších zemí na světě, kde je zdravotní péče v takovém stavu, že by tam uvítali naši polní nemocnici. Proti poněkud snadnému a lacinému „argumentu Afriky“ se vždycky logicky bojuje těžko. Nejde jen o Afriku. Odpor se zdvihá i v USA, kde řada politiků nechce investovat do iráckých věznic či infrastruktury s poukazem na to, že totéž je potřeba u nich doma, v jejich domovských státech. Ze všech těchto důvodů musí koalice v čele s Američany (ale i Spojené národy) přemýšlet o lepší a konzistentnější argumentaci, která obhájí masivní finanční pomoc pro Irák. Je třeba přesvědčivěji vysvětlit, proč je Irák strategický, proč je potřeba finančně podpořit otevřený režim či demokracii v regionu a proč nemají na podobnou pomoc také nárok nejchudší africké země.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.