Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Jak Chvalovský prodával vepřové půlky

21.2.2000

Komerční banka a Kollertův odchod v novém světle

Kromě osmimiliardové ztráty z obchodování s rakouskou firmou B.C.L. Trading schází Komerční bance ještě téměř 2,5 miliardy korun - financovala totiž velmi svérázně skupinu firem spřízněných s fotbalovým magnátem Františkem Chvalovským. Čtrnáct dnů starý článek v Respektu, který podivné obchody odhalil, i jeho ohlasy například v Hospodářských novinách a Československém sportu přiměly vládu k propuštění šéfa banky Jana Kollerta a celého představenstva.

Podvodné smlouvy

O případu Chvalovský se mezitím podařilo zjistit další informace. Komerční banka (KB) úvěrovala celou Chvalovského skupinu, tedy sdružení firem okolo Českomoravské agrární společnosti (Č.A.S.) a holdingu Satrapa. Jde nejen o nejrůznější masokombináty, ale také o společnosti jako Imex Trading, Sport Trading, Reality Trading, Jihočeské pivovary, Lounská mlékárna, Bohemia Wild, Bohemia Fleisch apod. Celková úvěrová angažovanost banky vůči této skupině činí téměř 2,4 miliardy korun. Je pravděpodobné, že splaceno nebude vůbec nic. V současné době finišuje forenzní audit firmy Deloitte & Touche, který má prozkoumat angažovanost banky vůči celé skupině. Ze zdrojů blízkých auditorské firmě se podařilo zjistit, že za pozornost stojí mimo jiné financování obchodů Č.A.S. v září a v prosinci roku 1998. Zapůjčené peníze měla totiž splatit koncem loňského roku, což nesplnila. V této operaci je angažován právě bývalý šéf KB Jan Kollert, který některé smlouvy podepisoval sám, jiné s bývalým členem představenstva Františkem Šulcem. Při zmíněné operaci šlo o finanční produkty podobné dokumentárním akreditivům, kterými byla financována rakouská firma B.C.L. V případě firmy Č.A.S. ale byly úvěrové produkty - jak je dnes zřejmé - ještě méně zajištěny než zmíněné akreditivy. Finanční produkt se jmenuje "smlouva o financování obchodu". K jejímu uzavření stačí, když dodavatel (v našem případě Č.A.S.) uzavře obchodní smlouvu se zahraničním odběratelem (v našem případě o dodávce vepřových půlek). Tuto obchodní smlouvu poskytne dodavatel své bance. Ta si vyžádá garanci, v našem případě od státní banky na podporu exportu EGAP. EGAP ale ručí pouze za to, že zahraniční odběratel dodávky masa opravdu zaplatí, a pouze v takovém případě proplácí garance. Když si uvědomíme, že "smlouva o financování obchodu" se týká budoucích dodávek masa (vepři ještě nejsou vykrmeni ani zabiti, natož zpracováni), je hlavní potíž nasnadě. Dodavatel na základě obchodní smlouvy o budoucích dodávkách masa získá peníze u své banky předem, aby mohl export tzv. předfinancovat. Klientovi, v našem případě Chvalovského firmě Č.A.S., pak už nikdo nebrání, aby z banky získané prostředky použil na něco zcela jiného než je předfinancování výroby a zpracování masa. EGAP nakonec garanci neproplatí, protože se týká pouze případu, kdy nezaplatí zahraniční odběratel. Tomu přitom nevadí, že maso nedostal, protože když se s ním dodavatel předem tajně dohodne, neriskuje vůbec nic.

Kdepak půlky

V našem případě Č.A.S. používala peníze od KB na ledacos. Existují doklady o financích, které KB poskytla Č.A.S. 11. září 1998. Č.A.S. tehdy získala 290 milionů korun (přesněji řečeno, KB si strhla úrok a "půjčila" přesně 258 milionů), ale na vepřové půlky ani nepomyslela. Ještě téhož dne putovalo 190 milionů do Živnobanky a 18,8 milionu do Interbanky. U těchto ústavů potřeboval Chvalovský rychle splatit dluhy. 11. září putují peníze také do fotbalového klubu FK Chmel Blšany (4,5 milionu), do Imex Trading (7 milionů korun) a SAAZ HOP Products (2O milionů). Další peníze končí na účtech Pragosportu, Sport Tradingu a dalších. Firmě Č.A.S. byly poskytnuty tyto finanční produkty celkem čtyřikrát, kromě 11. září 1998 třikrát v prosinci 1998. Smlouvy podepsal přímo Jan Kollert sám nebo s Františkem Šulcem. Auditoři dospějí zřejmě k závěru, že financováním těchto obchodů Kollert porušoval vnitřní předpisy banky, konkrétně kompetence při schvalování úvěrů a obchodů. Poskytnuté prostředky totiž nebyly jištěny, a navíc bylo umožněno, aby peníze odplynuly někam jinam než na schválený účel. Kollertovo představenstvo 13. dubna loňského roku změnilo vnitřní předpisy banky a umožnilo, aby dva členové představenstva mohli svými podpisy zvrátit rozhodnutí nižších pater managementu. Případ Chvalovského je ale pro orgány činné v trestním řízení důkazem, že tímto způsobem Kollertovo vedení jednalo ještě předtím, než předpisy banky změnilo. Kollert i jeho lidé odešli, bývalý předseda představenstva ale má ještě co vysvětlovat. Osobně se angažoval v obchodech, při kterých z banky postupně zmizelo 250 milionů, 60 milionů, 92 milionů a 80 milionů (přitom je řeč jen o úvěrech či finančních produktech, o kterých máme k dispozici podrobné údaje). Představenstvo banky ještě v červnu loňského roku rozhodlo o prodloužení splatnosti pro výše popsaný případ z 11.9.1998. Jak přitom vyplývá z materiálů představenstva z loňského podzimu a prosince, se splácením úvěrů Chvalovského skupinou se příliš nepočítá, protože představenstvo jednalo o tom, komu prodat pohledávky.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.