Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Czech Business Weekly

Election leaves us plenty to chew on

25. 02. 2008
What kind of president will Václav Klaus be in his second term?

There is a chance that he will be an even looser cannon. Since it is his last term and he will feel less compelled to tame himself, his personal distaste towards the euro, the EU, environmentalists, nongovernmental organizations (NGOs) and all his other personal obsessions could erupt even more wildly, especially on the international stage.

That is possible, but perhaps unlikely. Klaus’ obsessive hobbies are one thing, but a completely different matter is his motivation to be popular and remembered as popular.

Let us take the euro, for instance. If the currency becomes popular (and as more neighboring countries adopt it, the more popular it is likely to be), Klaus will probably stop speaking out so harshly against it.

Similarly, the longer we are members of the EU, and the longer people feel the economic fruits of membership, the more Klaus is likely to reel in his anti-EU passions.

Once again there are rumors concerning a popular vote for the presidency, which is currently under discussion. If the Constitution is amended and if the powers of the president are limited or increased, the presidency will become a new institution with an increased or restricted political role. Then Klaus might even run for a third term. But in such a case, Klaus would have to control himself during his second term.

Bribes and sources

Josef Novotný, a senator from the Association of Independent Candidates–European Democrats (SNK-ED) accused an unnamed Civic Democrat (ODS) legislator of offering him a bribe, supposedly of Kč 2 million (€ 79,450), to vote for Klaus. ODS senators decided to sue Novotný through a criminal libel lawsuit.

So it appears as if Novotný could end up as another Zdeněk Kořistka. A former parliamentary deputy from the Freedom Union (US-DEU), Kořistka accused the ODS of offering him a bribe before a crucial vote of confidence for a previous coalition government. Kořistka spoke to a journalist as an unidentified source, but daily Mladá fronta Dnes reneged on the agreement and decided to disclose their source’s name. Kořistka was never able to prove his accusations and finally had to pay a symbolic amount in damages—symbolic because the judge said that he did not much believe the opposing party either.

Novotný may have been slightly smarter than Kořistka. He said that he would only reveal the name of the suspect and circumstances of the bribe to the police, and that there will be no leaks to the media from him. But the development of the case will tell us once again what the possible outcomes are if someone is offered a bribe but has no direct witness. It will be an important lesson for a lot of people not only in high politics.

Senseless slander

Emotions were riding high during (and before) the presidential vote, but not high enough to make us forget certain comments and events.

Prime Minister Mirek Topolánek (ODS) said on public broadcaster Česká televize one week before the elections that Jan Švejnar was a candidate of the corruption network surrounding the bank Československá obchodní banka (ČSOB).

When asked if he could prove or explain the remark, he replied that he was not obligated to. But as our prime minister, Topolánek is surely more obligated than anyone to inform us and explain exactly what he means. And if he believes that something criminal has occurred, then he has a duty to inform the police.

Minister of the Interior Ivan Langer said to Minister of the Environment Martin Bursík (as shown on TV Nova) that “you will see how many people will go bručet,” (bručet in Czech is a slang term for going to jail). When asked what he meant by that, he also said that he would not comment on it.

But it is a very serious thing. The minister of the interior is also the chief of the police forces. In a case where he threatens someone with going to jail, he should either explain himself or say sorry. Even that would not be enough in some countries, where threats of prison thrown about by a senior minister would be cause enough for resignation.

Coalition rolls on

The chances of this coalition government remaining in power are quite high at the moment. The ODS was taken by surprise when the public vote was proposed and successfully went through. Sources say the number of Social Democrat (ČSSD) legislators who would vote for Klaus would be much higher in a secret vote, perhaps by six or seven votes. And if ČSSD leader Jiří Paroubek launches a hunt for those who allegedly betrayed the party, six or seven more escapees will likely join the government coalition.

A secret vote might have enabled the government to abandon the Greens and form a “nuclear coalition,” which would be more convenient to the interests of national energy giant ČEZ. As we now know, this did not happen.

Heavy contacts

The media reported that an unnamed police officer who had supposedly compiled recordings of Miroslav Šlouf’s phone calls including phone calls to mafia boss František Mrázek, was convicted. Šlouf was an adviser to then-ČSSD Prime Minister Miloš Zeman, and was a former communist apparatchik who is now a suspicious and influential lobbyist employed by the ODS.

Topolánek, once again without proof, has said that he already knows how the tapes from the secret meeting between Šlouf and Jiří Weigl, the head of the Presidential Office, were sneaked to the media.

It sounds like a miracle. For the first time, we are being told how the leaks from the police, which are frequently used to bash political opponents, make it to the press. It is kind of silly that it is possible to find out so quickly only when Šlouf and Klaus are getting angry.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Po volbách určitě je nad čím dumat

 

Jakým bude Václav Klaus prezidentem ve svém druhém volebním období? Existuje pravděpodobnost, že se bude chovat jako neřízená střela víc než dřív? Bude to jeho poslední období v úřadu, takže se nemusí tolik krotit, a mohla by se tedy mnohem důrazněji projevit jeho nechuť k euru, Evropské unii, ekologům, nevládním organizacím, jakož i některé z jeho dalších utkvělých obsesí, a to zejména na mezinárodní scéně.

Je to možné, ale snad nepravděpodobné. Klausova posedlost některými tématy je jedna věc, ale něco zcela jiného je jeho touha po oblibě, a zejména snaha stát se oblíbeným i ve vzpomínkách lidí po svém odchodu.

Vezměme třeba euro. Vzroste-li jeho popularita (a čím více sousedních zemí si euro osvojí, tím bude populárnější), je pravděpodobné, že se Klausovy výpady proti euru zmírní.

Stejně tak platí, že čím déle jsme členy EU, tím více lidé pociťují ekonomické výhody členství, a tím více i Klaus začne potlačovat své protievropské vášně.

Znovu kolují zvěsti o přímé volbě prezidenta, čile se o ní diskutuje. Dojde-li k novelizaci Ústavy a pravomoci prezidenta budou omezeny, nebo naopak posíleny, úřad prezidenta se stane zcela novou institucí, jeho úloha v politice se zvětší, nebo naopak zmenší – a dokonce by se mohlo stát, že by Klaus směl kandidovat i potřetí. V tom případě by se ovšem ve druhém volebním období musel kontrolovat.

O úplatcích a zdrojích

Josef Novotný, senátor ze Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté (SNK-ED), obvinil nejmenovaného občanskodemokratického (ODS) zákonodárce z nabízení úplatku, prý ve výši 2 mil. Kč (79 450 eur), za jeho hlas pro Klause. Senátní klub ODS se rozhodl Novotného zažalovat pro pomluvu.

Zdá se, že by Novotný mohl skončit jako další Zdeněk Kořistka. Kořistka, bývalý poslanec parlamentu za Unii svobody (US-DEU), obvinil ODS z toho, že mu před rozhodujícím hlasováním o důvěře předchozí koaliční vládě nabízela úpla-tek. Jako neidentifikovaný zdroj to řekl novináři, ale Mladá fronta Dnes porušila dohodu a rozhodla se zveřejnit jméno svého zdroje. Kořistkovi se nikdy nepodařilo dokázat svá obvinění a nakonec musel zaplatit symbolickou částku jako odškodnění – symbolickou z toho důvodu, že soudce prohlásil, že moc nevěří ani protistraně.

Novotný je možná o něco chytřejší než Kořistka. Prohlásil, že sdělí jméno podezřelého a okolnosti úplatku pouze policii a že od něj se do médií nic nedostane. Vývoj celého případu nám však znovu napoví o možných následcích v případě, že je někomu nabízen úplatek, ale ne-jsou přítomni žádní přímí svědci. Pro mnoho lidí, a nejen ve vysoké politice, to bude důležité ponaučení.

Zbytečné urážky

Během volby prezidenta a po ní byly emoce velmi rozjitřené, ne však natolik, abychom kvůli nim zapomněli na některé komentáře a události.

Týden před volbou prohlásil premiér Mirek Topolánek (ODS) ve veřejnoprávní České televizi, že Jan Švejnar je kandidátem korupční sítě obklopující Československou obchodní banku (ČSOB).

Když byl požádán, aby svoji poznámku dokázal nebo vysvětlil, odpověděl, že nemusí. Jako předseda vlády má ale Topolánek určitě větší povinnost než kdokoliv jiný informovat nás a vysvětlit, co má přesně na mysli. A domnívá-li se, že došlo k nějakému trestnému činu, pak má povinnost informovat policii.

Ministr vnitra Ivan Langer řekl ministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi (což bylo vidět na TV Nova): „Uvidíš, kolik lidí půjde bručet“. Na otázku, co tím myslel, řekl, že to nebude komentovat.

Přesto jde o vážnou věc. Ministr vnitra je šéfem policejních složek. Jestliže někomu pohrozí tím, že půjde do vězení, měl by to buď vysvětlit, nebo se omluvit. Ani to by v některých zemích nestačilo a hrozby uvěznění učiněné ministrem by byly dostatečným důvodem k rezignaci.

Koalice jede dál

Šance, že se tato koaliční vláda udrží u moci, jsou nyní celkem vysoké. ODS se nechala zaskočit návrhem veřejné volby, který nakonec prošel. Podle některých zdrojů by byl počet sociálnědemokratických (ČSSD) zákonodárců hlasujících pro Klause v tajné volbě mnohem vyšší, možná o 6 ne-

bo 7 hlasů. A kdyby lídr ČSSD Jiří Paroubek zahájil lov na své kolegy, kteří údajně stranu zradili, k vládní koalici by se pravděpodobně připojilo dalších 6 nebo 7 přeběhlíků.

Je možné, že tajná volba by vládě umožnila odstrčit zelené a vytvořit „jadernou koalici“, která by spíše odpovídala zájmům národního energetického gigantu ČEZ. Jak ale víme, k tomu nedošlo.

Těžká váha

Média oznámila, že byl usvědčen nejmenovaný policejní důstojník, který údajně shromažďoval nahrávky telefonních hovorů Miroslava Šloufa, včetně hovorů s mafiánským bossem Františkem Mrázkem. Šlouf byl poradcem tehdejšího sociálnědemokratického premiéra Miloše Zemana a bývalým komunistickým aparátčíkem, a nyní je vlivným lobbistou ve službách ODS.

Topolánek znovu bez důkazů prohlásil, že již ví, jak se pásky z tajného setkání mezi Šloufem a Jiřím Weiglem, kancléřem prezidenta, dostaly do médií.

Zní to jako zázrak. Poprvé slyšíme, jak dochází k únikům informací od policie, které jsou často nástrojem zastrašování politických protivníků, do médií. Je poněkud nešťastné, že je možné to zjistit tak rychle až tehdy, kdy se Šlouf a Klaus rozzlobí.

 

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.