Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2004

Překvapení jako metoda

HN.IHNED.CZ  25. 6. 2004

Poprvé po relativně dlouhé době klidu vstoupila Česká národní banka razantně do zpráv. Naposledy se o ni novináři zajímali před více než rokem a půl v jiné souvislosti, totiž v době, kdy se ostravská Union banka právě propadala na smetiště dějin. Včera centrální banka poprvé od roku 2001 pohnula úrokovými sazbami. Tentokrát směrem nahoru, a to o čtvrt procentního bodu.
Většina médii oslovených analytiků včera prohlašovala, že rozhodnutí Bankovní rady ČNB pro ně bylo překvapením. Zvýšení sazeb se čekalo, ale spíše až někdy v průběhu léta.
Schopnost využít momentu překvapení patří ale k výbavě centrálního bankéře. I takto (respektive schopností překvapit) lze rozpoznat profesionalitu instituce. Dlouhodobé trendy mají být zřejmé, zřetelné a jasné, ale přesné načasování změn má pokud možno zůstat utajeno: je třeba zabránit úniku informací a zbytečným spekulacím.
O dalších důvodech toho, proč se Bankovní rada ČNB rozhodla zdražit peníze nyní v červnu a ne až v červenci či v srpnu, můžeme jen spekulovat. Svoji roli ale jistě mohla hrát i úvaha o tom, že politici nebudou mít v tuto chvíli čas postup centrální banky kritizovat. Vlády se všude na světě zvyšování úroků brání, a ta naše má teď dost starostí sama se sebou.
S tím souvisí i to, že vládní krize (oslabená vláda, politická nejistota) poněkud zvyšuje riziko oslabení kursu měny. Dlouhodobé příčiny zvýšení úroků jsou ale jasné. Při současné míře růstu a inflace jsou reálné úrokové míry dlouhodobě negativní. Za druhé jsou tu zřetelné a přesvědčivé globální trendy. Například obálka týdeníku The Economist mluví jasně: inflace je zpátky a s ní snad i 70. léta. Důvodů je spousta: vysoké ceny ropy, razantní růst Číny, konec deflace a návrat růstu v Japonsku, či otazníky kolem využití kapacit americké ekonomiky.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.