Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2004

Proč Boeing neuspěl v Aeru

hn.ihned.cz  27. 1. 2004
Firmy se mají prodávat celé, bez zbytečných závazků a podmínek. Stát se má postarat jen o funkční právní rámec.
reklama

Vláda bude brzy rozhodovat o tom, co dál s účastí americké firmy Boeing v Aeru Vodochody. Jedna věc je, že Boeing žádá o další oddlužení živořícího podniku, věc druhá je, že celá řada ministrů i jiných vlivných politiků nahlas uvažuje o tom, že by bylo dobré strategickou účast americké firmy "vyměnit" za partnerství s někým jiným.
Kdo je ten někdo jiný, je nabíledni. Jde o britskou firmu BAE Systems, která je spoluvýrobcem švédských stíhaček gripen. Je proto možné očekávat, že rozhodnutí o budoucnosti Aera bude mít nějakou souvislost s tím, jak vláda rozhodne o gripenech. I kdyby měl Boeing v české politice dosud zastánce, jejich pozice se případnou volbou gripenů ještě oslabí.
Privatizace Aera se každopádně nepovedla. První věc je, že jak Aero, tak Boeing patří mezi ten druh firem, jejichž tržní úspěch vždy závisel a bude záviset především na státech, na politice i vysokých hrách mezinárodní diplomacie. U vojenských kontraktů je to jasné, pokud ale Boeing prodává civilní letadla například do Číny či kamkoliv do Asie, jedná se o tom na úrovni prezidentů.
U nás existuje ještě jeden podnik, jehož budoucnost záleží na vojenských kontraktech: Tatra Kopřivnice. Ta může v souvislosti se svou nedávnou historií sloužit po vzoru Aera jako další příklad toho, že pouhá přítomnost slavných amerických manažerů není zárukou na úspěch.
"Mysleli jsme, že Boeing sehraje stejnou roli jako Volkswagen v mladoboleslavské Škodovce," řekl HN bývalý ministr financí Ivan Pilip. To se nepovedlo ze dvou důvodů. Prvním je samotný Boeing.
Jedna z největších amerických firem prožívá vůbec nejproblematičtější období své existence. Ztrácí v boji s Airbusem, propouští, vykazuje ztrátu. Vedení korporace nevěnuje své majetkové účasti v Aeru pozornost. Boeing nesehnal zakázky ani ekonomicky výhodné kontrakty a v Řecku teď Aeru dokonce konkuruje v soutěži o cvičné letouny. Nezájem Američanů se projevuje i v tom, že firma dokonce ani není schopna komunikovat s novináři.
Druhá věc je, že Boeing se nemohl stát Volkswagenem už proto, že celá privatizace nebyla připravena dobře. Tak například vláda Boeing do Aera přivedla s prosíkem, o Škodovku se vedl lítý boj. Boeing vlastní dosud pouze 36 procent (zbytek drží stát), ale skrze řídící výbor firmu ovládá. Šlo o podobný scénář prodeje, který se nezdařil při privatizaci Českého Telecomu.
Poučením je - a doufejme, že to vlády do budoucna konečně pochopí - že se firmy mají prodávat celé, jak stojí a leží, bez zbytečných závazků, podmínek a složitostí (výše zaměstnanosti a exportu). Kdyby Aero vlastnil Boeing ze sta procent, určitě by sám sobě v Řecku nekonkuroval. Stát se má starat pouze o to, aby fungoval právní rámec a aby při případném bankrotu byla dostatečně zabezpečená rychlá restrukturalizace firmy (tedy i zaměstnanost).
A na závěr: firmy jako Aero či Tatra (stejně jako třeba Lockheed či Boeing) budou mít potíže vždycky. Jsou k nim "odsouzeny" s každým majitelem. Jejich úspěch totiž stojí a padá se státem a vojenskými zakázkami.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.