Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2004

Proč reformy váznou

HN.IHNED.CZ  25. 5. 2004  

Česko není mezi evropskými demokraciemi zdaleka jediné, která nutně potřebuje škrtat nabobtnalý rozpočet, snižovat dluh, reformovat penze, zjednodušit pravidla, omezit byrokracii a odstranit rigidity na trhu práce. Podobně reformy váznou v Německu, Francii nebo Belgii.
Příčiny váhavosti tkví v politice. S Německem a Francií máme dnes společnou vyhořelou politickou elitu bez chuti a elánu. Politika nepřitahuje lidi s vizí. Zájem o ni klesá. Strany jsou nudné a bezbarvé. Zaběhlým partajím upadající volební účast tolik nevadí, není to pro ně existenciální otázka. Moc se dá do nekonečna parcelovat i s nízkou účastí. V Německu jsou "všichni" politici nudní právníci, ve Francii spolužáci ze stejné školy. Čeští politici pak nevynikají vůbec v ničem, neumí jazyky, nerozumí právu ani hospodářství. Může snad takový systém přilákat někoho, kdo má odvahu a nadšení?
Ruku v ruce s mizérií politiky jde pak její rozpad mezi parciální a lobbistické zájmy. Německo i Francii poškozují také silné staromódní odbory. S nimi chce být zadobře i současná česká vláda. Opozice mnoho nadějí neslibuje. Taková ODS chce snižovat daně, ale kde ušetří, neříká.
V Německu či ve Francii není ekonomie anglosaského střihu zrovna v módě. V obou zemích smrdí představa politika-ekonoma individualismem. Pohled na svět brýlemi ekonoma je pro Němce či Francouze cizorodý import, který hrozí společnost atomizovat. Svoji Thatcherovou nehledají, a dokonce nechtějí ani svého Blaira. V Německu si zvolili ekonoma prezidentem, ale potřebují spíše silný mandát pro ekonoma-kancléře.
Existují tři způsoby, jak prosadit bolestivé reformy. První je konsensuální, postupný. Na to je ale potřeba specifická a tradiční politická kultura Holandska nebo Švédska. Druhý způsob je, že nějakou stranu ovládnou odvážní ekonomičtí reformátoři a vizionáři. A zvítězí. Třetí cesta je pořádný pád, katarze a poučení. Mezi úspěšné učebnicové reformátory dnes patří Irsko a Nový Zéland. Jenže v Irsku byla koncem 80. let nezaměstnanost skoro dvacet procent a "kiwiové" stáli v 80. letech pár hodin od státního bankrotu. Potřebují si Němci, Francouzi a Češi také nejprve rozbít ústa?

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.