Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2004

Schopné vývoz práce neohrozí

hn.ihned.cz  14. 9. 2004
Řada politiků má z offshoringu obavy, protože se domnívá, že jejich ekonomika jako celek ztrácí. Většina ekonomů je zase přesvědčena, že profitují obě ekonomiky, kterých se outsourcing týká.

Offshoring je módní a mladý pojem. Používá se především v Americe a míní se jím vývoz pracovních příležitostí "za moře". Volně se užívá jako označení jejich vývozu do zemí s výrazně levnější pracovní silou vůbec. Často bývá toto pojmenování poměrně volně zaměňováno za širší pojem outsourcing, tedy zadávání práce ven, mimo firmu či korporaci.
To, že je offshoring či outsourcing výhodný pro korporace, které ho samy uskutečňují, nemá asi cenu vysvětlovat. Firmy jsou zpravidla soukromé, existují či vznikly za účelem vytváření zisku a akcionáři či majitelé dělají to, co je pro ně výhodné. Takže: dělají to proto, že potřebují seškrtat náklady.
Již několik desetiletí trvající realitou je zadávání výroby spotřebního zboží či polotovarů do zahraničí. Žhavým tématem dne je ale vývoz podpůrných služeb, například do Indie, kde vznikají call centra i podpůrná servisní střediska pro americké korporace zabývající se informačními technologiemi.
Offshoring a jeho možná regulace je zároveň hitem americké předvolební kampaně, kde jsou "jobs" (kromě války v Iráku) vůbec nejklíčovějším tématem.
Pro firmy je přesun výrob a služeb do zemí s nízkými mzdovými náklady výhodný, ale co pro celou zemi, co například pro celou americkou ekonomiku?
Řadě politiků se offshoring nelíbí, mají z něj obavy, protože se domnívají se, že jejich ekonomika jako celek ztrácí. Většina ekonomů je zase přesvědčena, že profitují obě ekonomiky, kterých se konkrétní outsourcing týká, tedy například ekonomika indická i americká.
Pozoruhodný detailní průzkum v této oblasti provedl ekonomický think tank McKinsey Global Institute. Podle jeho výsledků je offshoring výhodný pro americkou ekonomiku, ale za současných podmínek nevýhodný pro německou.
Z každého dolaru, který americká firma investuje do podpůrných služeb například v Indii, se vrátí americké ekonomice mnohem více než jeden dolar - přesně to vychází na dolar padesát centů. Každé euro, které německá firma investuje do něčeho srovnatelného, však přináší německé ekonomice zpět pouze osmdesát eurocentů. Bez strukturálních reforem, které učiní německou ekonomiku flexibilnější a dynamičtější, je tedy offshoring pro Němce méně prospěšný.
Diane Farell, ředitelka McKinsey Global Institutu píše, že když americké firmy přesunou call centra do Indie, tak to americké ekonomice prospívá hned čtyřmi způsoby či cestami. Ušetří konkrétní firmy, zvýší se celkový export do Indie, repatriuje se zisk z "indických poboček" a propuštění američtí zaměstnanci si najdou novou práci. Ve výsledku tedy nejde o žádnou hru s nulovým součtem, ale o příběh vzájemného obohacování.
Německá firma ušetří méně. Zatímco v Indii mluví desítky miliónů lidí perfektní angličtinou, německé firmě nejsou například call centra či centra informačních technologií v Indii moc platná.
Z kulturního hlediska to mají zkrátka německé firmy v rámci globalizace těžší. Němci tzv. outsourcují ze 60 procent do východní Evropy, kde jsou mzdy mnohem vyšší než v Indii. A německé firmy nevydělají na vývozu technologií například do České republiky, protože nejšpičkovější technologie je především americké provenience.
Navíc zisk německých firem, který se realizuje za hranicemi většinou, nepocítí obyčejný Němec. Ten totiž na rozdíl od obyčejného Američana neinvestuje do akcií.
Jádro problému je ale ve schopnosti dělníků či pracovníků ve službách najít si novou práci. Sedmdesát procent Američanů, kteří v uplynulých dvaceti letech ztratili práci v důsledku outsourcingu, si do půl roku našlo novou práci za tu samou nebo lepší mzdu.
V Německu (a podobné je to i jinde v západní Evropě) je nezaměstnanost chronicky vysoká a vytváření pracovních příležitostí pomalé. Pouze 40 procent německých pracovníků ve službách, kteří přijdou o práci v důsledku offshoringu, si najde práci během šesti měsíců. Živit nezaměstnaného na podpoře je samozřejmě pro společnost nákladné. Kdyby Němci dokázali propuštěné vrátit rychleji na trh práce, pak by vysychání jejich ekonomiky logicky přestalo.
Řešením situace rozhodně není protekcionismus. Ochrana několika pracovních příležitostí před offshoringem znamená ztrátu mnohem většího počtu pracovních příležitostí v budoucnu, kdy uměle chráněné firmy ztratí konkurenceschopnost.
Německo (a s ním i další země západní Evropy) rozhodně potřebují pokračovat v načatých reformách. Trh práce musí být pružnější a s ním i propouštění a najímání nových zaměstnanců. Zároveň je ale třeba snížit daně a nastartovat ekonomický růst. Pracovní místa se nebudou vytvářet, když hospodářství roste želvím tempem. Od roku 1993 rostla německá ekonomika průměrným tempem 1,3 procenta.
Podle analýzy McKinsey Global Institutu musí Německo také uvolnit regulaci vstupu nového výrobku na trh a zvýšit investice do inovací a vzdělávání. A němečtí politici (a zase nejen němečtí) by měli přestat pohlížet na offshoring a outsourcing jako ohrožení a místo toho ho vnímat jako příležitost.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.