Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2004

Tři legendy - o Grossovi, vládě a expertech

hn.ihned.cz  29. 6. 2004
Grossovi na post premiéra schází vzdělání i ideová zakotvenost. Kam až paměť sahá, zná jen pohodlný život poslance, žádnou jinou zkušenost nemá.

Zůstane velkou otázkou, co bylo skutečným motivem Stanislava Grosse, když se rozhodl "převzít moc" v sociální demokracii. On sám teď nejeví nad celou situací vůbec žádné nadšení. Až dosud byl ministr vnitra znám neobyčejnou opatrností. Kousek po kousku posiloval moc, ale zároveň dbal na to, aby se nikdy nenamočil v čemkoli kontroverzním. Nyní ale uskutečnil veletoč, který hraničí s politickou sebevraždou.
Je iluzí domnívat se, že Gross může sestavit vládu, která zajistí ČSSD vzestup volebních preferencí. Naopak: stane-li se premiérem, přes noc se zcela zhroutí jeho image populárního politika. S tím se mohou preference sociální demokracie ještě zhoršit. I po ohlášeném odchodu Špidly si Gross zatím dává pozor na to, aby neřekl nic konkrétnějšího než vágní věty typu: veřejné finance je třeba stabilizovat.
Předseda vlády i kandidát na něj ale musí říkat, jaká má být důchodová reforma, jak se má omezit nemocenská či kam se má pohybovat daň z přidané hodnoty. Na tato témata stačí promluvit jednou a slavná popularita bude v prachu. Stanislav "baby face" Gross se zkrátka jako premiér (ale už i jako adept na něj) ušpiní reálným světem a bohužel se ukáže, že mu na tento post schází vzdělání i ideová zakotvenost (ta vzdělání předpokládá). Neprospěje mu ani sterilní životní zkušenost. Kam až paměť sahá, zná Gross jen pohodlný život poslance, žádnou jinou zkušenost nemá.
Gross nikdy nemůže ČSSD zmodernizovat například na stranu blairovského typu. Jak má například o moderní vzdělanostní společnosti mluvit člověk, který sám vzdělaný není? Tony Blair nedávno v Británii prosadil školné, které je ale jedním ze základních kamenů budování moderní vzdělanostní společnosti. Jak by mohl něco podobného propagovat mladík, který jako student požíval privilegií (studoval na dálku z parlamentu) a sám z valné části opsal diplomovou práci z výroční zprávy České národní banky?
Další legendou je, že prezident Václav Klaus bude ke Grossovi vstřícný. Nebude. Dá se čekat opak. Tento prezident vždycky dokáže obsadit všechen prostor, který má k dispozici. Svou současnou roli si doslova vychutná a celou situaci bude protahovat a předkládané návrhy problematizovat.
Bude zpochybňovat Grossovu kompetentnost i to, že kandidát na premiéra neumí jazyky, že neví nic o Evropské unii či zahraniční politice. Návrhům Grosse na vládu se bude prezident vysmívat a různě je zpochybňovat. Klaus se tak pohodlně zbaví jednoho svého konkurenta v závodech o výši popularity.
Klausovi ale nestačí být prezidentem trvale populárním. Chce se stát prezidentem ještě jednou, a kdyby to náhodou nevyšlo s přímou volbou, potřebuje podpořit své volitele nepřímé: bude lavírovat tak, aby pomohl jak své rodné ODS, tak komunistům, kteří mají bytostný zájem na marginalizaci sociální demokracie.
Třetí legendou je, že je tady někdo, kdo má zájem na nějaké vládě odborníků či úředníků, která by uskutečnila nutná a bolestivá reformní opatření, a to tak, aby s nimi politické strany nebyly spojovány. Za prvé je iluzí, že důchodovou či sociální reformu je možné prosadit nepoliticky, bez přesvědčovací a vysvětlovací politické práce v poli. Za druhé bude muset nová vláda pokračovat v privatizaci. A mocenská kontrola privatizace je již tradičně oblíbenou "zábavou" českých politických stran.
Lze si jen s obtížemi představit, že by jakékoli malé procento této bohulibé zábavy přenechaly partaje někomu jinému. A ekonomická moc je něco, o co jde v české politice, jak známo, až na prvním místě.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.