Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2005

Angličtina jako druhý jazyk

HN.IHNED.CZ  4. 2. 2005

"S Ivanem Fišerou a Martinem Jahnem jsme chtěli dát do programového prohlášení vlády, že angličtina bude dominantní cizí jazyk, případně povinný. Pořád nám to bylo vyškrtáváno. Přitom angličtina je prvním předpokladem, jak se otevřít novým myšlenkám. Je to podmínka nutná, nikoli postačující." Toto pravil premiérův poradce Jan Mládek v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
Zajímavé by bylo vědět, kdo a proč (ano, nebojme se říct, který blbec) právě tohle z programu vlády či politické strany "vyškrtává". Vlastně to můžeme odhadnout: jsou to asi ti ministři a politici, kteří anglicky neumí a jejichž schopnost odhadnout a pochopit, kam se vlastně řítí stále rychlejší globalizovaný svět, tedy je a zůstane omezená. Asi se bojí, že se jim novináři budou posmívat, že po lidech chtějí něco, čím sami vůbec nevládnou. Nebo si myslí, že angličtina zavání amerikanismem a že by to snad mohlo voličům vadit.
Je-li to tak, je to každopádně velice hloupé. Těžko si totiž představit normálnější, rozumnější a potřebnější nápad než ten, o kterém se Mládek zmínil v Ekonomu.
Je to přece jasná a neideologická výzva. Dnes již skoro každý ví, že za raketovým růstem Irska v globalizované ekonomice stojí tak z padesáti procent právě angličtina. Právě kvůli ní si globalizované a nadnárodní firmy vybírají Irsko jako vstupní bránu na společný evropský trh. Právě dokonalá znalost angličtiny u naprosté většiny populace má rovněž úzkou souvislost s hospodářskými úspěchy Švédska, Finska, Dánska a Nizozemska.
ČSSD se sice na své víkendové programové konferenci předběžně dohodla na národním programu výuky angličtiny. Ten se ale týká pouze školáků; navíc sotva dohání požadavky Lisabonské agendy EU, která říká, že každé evropské dítě se má od deseti let učit dvěma cizím jazykům. Zůstat pouze u školáků je ale málo, lze si představit celou řadu konkrétních kroků, které se týkají i dospělých.
První věc je, zakázat ve všech televizích dabované filmy a u anglických filmů důsledně přejít na titulkování, jak to ostatně velice úspěšně funguje ve Skandinávii. Každý Švéd vám potvrdí, že právě tvrdá státní "antidabingová politika" stojí u počátku jeho jazykových dovedností. V našem případě by to ovšem vyžadovalo odvahu postavit se dabingové lobby, která u nás živí většinu populárních herců, a ubránit se řečem o slavné české dabingové tradici.
Další požadavek: na vysokých školách vyučovat odborné předměty v angličtině, alespoň od určitého ročníku výše. Nebo dát studentům na výběr. Profesoři, kteří to rychle nezvládnou, nemají na lepších školách co pohledávat. Finančně a daňově podporovat firmy, které budou zaměstnancům platit intenzivní výuku angličtiny.
Když se to vezme vážně, může být dalších konkrétních povzbuzujících a donucujících nástrojů ještě spoustu. Komu se to nelíbí, ten bohužel nepochopil, o čem bude stále tvrdší konkurence v globalizovaném světě. Francouzština je možná pro někoho hezčí, o estetiku v tomto případě ale vůbec nejde.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.