Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2005

Čtyři poznámky k vládní krizi

hn.ihned.cz  3. 3. 2005

Hlavním důvodem k odstoupení je od soboty do očí bijící hloupost, která o řády převyšuje Grossovy hříchy. Premiér prostě plácá páté přes deváté.

Zatímním vrcholem vládní krize je článek premiéra Stanislava Grosse v sobotním deníku Právo. Píše v něm: "...jako premiér jsem ve velkém tlaku. Privatizace telekomu, šetření kauzy Diag Human, prodej nejrůznějších dolů, restituce majetku šlechty, spory o majetky sudetských Němců, majetkové zájmy církví... A když nechci tančit, jak nejrůznější skupiny pískají, následuje logická věc, tak se na premiéra něco vytáhne."
Tímto textem musel definitivně přesvědčit i ty dosud pochybující. Hlavním důvodem k odstoupení je od soboty do očí bijící hloupost, která o řády převyšuje Grossovy hříchy. Premiér prostě plácá páté přes deváté. Je přece nad slunce jasné, že v momentu, kdy skandál vypukl, nabalilo se na něj spousta zájmů. Opozice samozřejmě chce slabosti premiéra využít a vyvolat předčasné volby. A je logické, že opozice chce sama rozhodovat o privatizacích nebo znemožnit ČSSD realizaci daňových plánů. To je normální politický boj.
Kde vzal ale Gross ty šlechtice, církve a sudeťáky? Takto snad vypadají svodky tajných služeb, které se svými poradci pročítá? Takový gulášodort by neupekli ani pejsek s kočičkou. Grossovi svitlo: většina tištěných českých médií patří Němcům, nejsou to sice Sudeťáci, ale určitě jsou s nimi spřažení. A týdeník Respekt patří šlechticovi. Ale co ty církve? Že by lidovci? Gross na sebe navíc prozradil, že jako premiér řeší šlechtické restituce a šetří kauzu Diag Human. To by ale vůbec neměl.
Novináři - i když si o sobě jistě myslí opak - nepatří mezi kladné hrdiny případu Gross. Kdo vytvořil tu prázdnou schránku jménem Gross? Média.

Kdopak to křičí?

Stanislav Gross přece nikdy nebyl nic jiného, než uměle vyhnaný produkt těch samých bulvárních a polobulvárních médií, která teď nejvíc volají po jeho pádu. Navíc je tu odpudivá a typicky česká vlastnost dávat se na stranu silnějšího a kopat do slabšího. Jako když pražští měšťáci začali 10. května 1945 "statečně" plivat po Němcích.
Začíná se také kádrovat. Jak to, že se k přísnému a spravedlivému hněvu médií nepřipojil Václav Havel? Proč také nekřičí, aby Gross odstoupil? Jak si vlastně mohl dovolit zastat se ho? A proč mlčí poslanci Svatopluk Karásek a Táňa Fischerová? Na to je jasná odpověď. Jsou to slušní lidé, a právě proto odmítají ten davový instinkt, ono kopání do mrtvoly.
Pikantní je, že po tom, aby promluvily "morální autority" typu Karáska v tisku volá i člověk, který je znám nejen jako občasný zpovědník přítelkyně pana prezidenta a televizní bavič, ale také ze seznamu spolupracovníků StB. Být Karáskem, tak na toto téma mlčím už jenom proto, že to po mne žádá někdo takový.
Faktické jádro Grossovy kauzy je jasné. Nevysvětlená vazba Vik-Rod. Trestní stíhání Barkové za pojišťovací podvod. Dům s nevěstincem Escade. Půjčka od eBanky, respektive PPF. Kromě toho je ale zřejmé, že novináři dostávají od začátku zaručené tipy a že tyto zaručené tipy jsou dokonce časovány a dávkovány.

Co má požadovat opozice

ODS by si měla přestat hrát na to, že jí jde o očistu politiky. Ať přizná, že chce k moci co nejrychleji, a budeme jí to věřit. Skrze Senát tato strana bránila přijetí zákona o konfliktu zájmů a ve sněmovně se snaží prosadit zákon, aby šéfové státních firem nemuseli jednotlivě zveřejňovat svoje příjmy. Normální opozice v normální zemi volá přece po opaku! Po transparentnosti a po zpřísnění konfliktu zájmů.
Je ODS v opravdové opozici? Ono je to spíše tak, že ODS v tuto chvíli vládne všude, jenom na jedné úrovni ne. A tou je vláda. ODS vládne ve městech, krajích, v Senátu. A předseda jejího poslaneckého klubu šéfuje dozorčí radě mocné České konsolidační agentury, která rozhoduje o desítkách miliard korun špatných úvěrů.

Jaké zájmy má prezident

Ukazuje se, že v Česku se zapomíná na to, že důležité je nejen, co se říká, ale také kdo to říká. Prezident Václav Klaus prohlásil, že mu úvahy o demisi lidoveckých ministrů připomněly únor 1948. To jsou za prvé dosti silná slova a za druhé je velmi zvláštní, že si je dovoluje vyřknout člověk, který si sám zařídil podporu komunistů ve své cestě na Hrad. V případě prezidenta je důležité vědět, že sleduje především svůj zájem - a tím je možnost stát se prezidentem podruhé. Na všechny jeho výroky a rozhodnutí je třeba se dívat touto optikou.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.