Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2005

Dozorčí rada Telecomu selhává

HN.IHNED.CZ  5. 1. 2005
Texty o odměnách v Českém Telecomu, které jsme v HN publikovali, si kladou za cíl jediné: informovat čtenáře. Nejde nám ani o šíření závisti či rovnostářství, ani o skandalizování kohokoliv. Telecom je veřejně obchodovatelná firma a takový podnik prostě musí plnit přísná kriteria transparentnosti.
Akcionáři, ale i potenciální akcionáři a finanční investoři mají právo vědět, jak je a jak bude vedení podniku odměňováno. Je navíc možné, že Telecom bude kótován na zahraniční burze. V tom případě by měla firma brzy plnit ještě mnohem přísnější informační kritéria než dosud. Telecom je navíc dosud vlastnicky kontrolován státem. Nároky veřejnosti na informace jsou tedy vysoké.
O výši a způsobu odměňování ve firmě proběhla v dozorčí radě ostrá výměna názorů. Navíc se odměny nelíbí mnohým politikům. To všechno jsou zprávy a noviny mají poskytovat čtenářům servis.
Není možné považovat za standardní, že členové dozorčí rady se v prosinci usnesli, že nebudou o odměnách poskytovat novinářům informace, že o všech těchto věcech bude s veřejností komunikovat pouze tiskový mluvčí firmy. To není v případě státem ovládané akciovky běžný postup. Naštěstí nejsou všichni členové dozorčí rady "poslušní".
Kolem fungování dozorčí rady Telecomu můžeme koneckonců spatřit nejvíce otazníků. Je současná rada dostatečně nezávislá a odpovědná? Pracuje dobře?
Rozhodnutím valné hromady firmy z loňského června mají členové dozorčí rady podniku nárok na výplaty z bonusového programu. Kromě několika státních úředníků, kterým to zapovídá zákon. Záleží jistě na vývoji kursu akcií, ale jednotliví členové dozorčí rady firmy si mohou přijít zhruba na deset miliónů korun i více. To je ovšem zcela proti standardům "corporate governance", tak jak fungují ve vyspělém světě.
Předposlední loňské číslo týdeníku The Economist uvádí, že průměrný roční příjem členů dozorčích rad (jde o tzv. non executive directors) ve sto sedmdesáti největších amerických firmách činí 40 tisíc dolarů, tedy okolo jednoho miliónu korun. Poplatek za jedno zasedání rady (do roka jich je jen několik) činí okolo 1250 dolarů.
Všude v civilizovaném světě platí totiž důležitý princip, že členství v dozorčí radě může být pouze doplňkovým zdrojem příjmu, v USA jde například o procenta. Ten, kdo má na firmu dozírat, na ni nesmí být životně závislý. Jinak hrozí nebezpečí, že "dozorčí" půjde dozorované firmě na ruku.
A to hrozí právě v našem případě: většina členů dozorčí rady Českého Telecomu by si totiž v bonusovém programu přišla na násobky svého příjmu. Odpovědní politici loni v září a říjnu tvrdili, že odměny pro dozorčí radu zvrátí. Někteří členové rady sami říkali, že se odměn vzdají. Až dosud se ale nikdo ničeho nevzdal a nikdo nic nezrušil.
Jsou samotné nové i staré odměny pro management excesivní? I kdyby ty "prémie" firmě zásadně neublížily, je snad důvod podniku jen tak pouštět žilou?
Ptejme se spíš, za co ty odměny jsou. Dnes se odhaduje, že dobrých osmdesát procent tržní hodnoty Českého Telecom tvoří Eurotel. Tuto firmu a její podíl na trhu ale vybudoval někdo jiný než lidé, kteří v tuto chvíli získávají nárok na odměny. Heinrich von Pierer, šéf firmy Siemens, prohlásil v pondělních HN, že si se všemi odměnami loni vydělal 4,6 miliónu euro, tedy 135 miliónů korun. Siemens je ale zcela nesrovnatelně větší firma než ČT. A podle Pierera šlo loni pro Siemens o mimořádně úspěšný rok z hlediska ziskovosti.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.