Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2005

Kožený podváděl hned od začátku

HN.IHNED.CZ  14. 10. 2005  
Zatčení Viktora Koženého na Bahamách vyvolalo několik vzpomínkově laděných článků od pamětníků počátků kupónové privatizace i českého kapitálového trhu. Ekonom Pavel Kohout ve svém článku Kožený: příležitost dělá zloděje (HN 12. října) přišel s několika důležitými postřehy. Upozorňuje na to, že Koženého aktivity zhruba do poloviny 90. let neměly kriminální charakter. Podle něj není zřejmé, že by Kožený založil harvardské fondy s úmyslem jejich majetek rozkrást a že desetinásobky vyplatil, jak slíbil. Podle Kohouta použil Kožený v kupónovce metodu tzv. indexování - investoval tak, aby jeho portfolio bylo podobné struktuře celého akciového trhu.
Jsem také pamětník, a přestože jsem dalek toho vidět postavu na počátku 90. let černobíle, vidím některé věci jinak než Kohout.
Ač nebyly Koženého aktivity kriminální, byly od začátku založeny na eticky přinejmenším diskutabilním jednání. Tak například už sám název Harvardské fondy: Kožený Harvard nedostudoval, a i kdyby ano, neměl právo používat jméno slavné univerzity. (Asi jako když si bratr někdejšího ministra Igora Němce nechal registrovat značku Toyota.)
Není zcela jisté, že Kožený používal metodu indexování. Kožený mi několikrát vysvětloval, že si vybírá firmy nikoli podle ziskovosti, ale podle "cash flow" a dostatku volných peněz. Jisté je, že Kožený měl rozumný odhad pro to, které firmy jsou, jak říkají Američané, "too big to fail" (příliš velké na to, aby je stát nechal padnout). Platilo to pro ČEZ, Telecom, banky, Škodu Plzeň apod. S Kohoutem souhlasím v tom, že toto by mu žádný kníratý estébák ani žádný bývalý komunistický úředník z centrální plánovací komise nikdy neporadil. Troufám si tvrdit, že výraz "cash flow" umělo v letech 1991 - 92 v Česku smysluplně použít maximálně pár desítek lidí...
Jeden ze zásadních momentů Koženého úspěchu ale bylo to, že podváděl - na rozdíl od jiných nedodržoval investiční limity. Oč šlo? Fondy směly v kupónové privatizaci objednávat pouze dvacet procent akcií určitého podniku. Kožený ale objednával celé podniky s poukazem na svůj právní výklad, že regulace platí až poté, co se akcie stanou opravdovými akciemi. Když se potom "přebytků" postupně zbavoval, vydělal na tom nekřesťanské miliardy. Kožený byl i jedním z lobbistů, kteří prosadili únik z regulace - přeměnu investičních fondů na holdingy.
Kohout má pravdu v tom, že po roce 1995 už to ani nestojí za řeč. Pak přišlo jen čisté drancování a zlodějna.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.