Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2005

Soucitná pravice už i v Česku

HN.IHNED.CZ  29. 11. 2005

Předseda ODS Mirek Topolánek pravil: Nestydíme se za slovo sociální, socialisté nám ho jen na čas ukradli. Před volbami se bude méně užívat slovo reforma, protože se ho lidé bojí, a Vlastimil Tlustý slibuje štědré dávky všem. Co se děje?
ODS zjevně přesměrovává kormidlo. Míří nejen do středu, ale chce zabrat i hodně vlevo. Zapadá tím do světového vývoje možná i víc, než sama tuší.


Bohužel, ta doba je pryč

Tentam je počátek devadesátých let, kdy ideologii pravice ještě dominovaly thatcherismus a reaganismus a kdy hodnoty byly zřejmé: malý stát, privatizace, nízké daně, jednoduchá pravidla, individuální zodpovědnost, deregulace.
Thatcherová zahájila radikální demontáž bankrotujícího ostrovního socialismu 70. let a v jednom směru byla úspěšnější než Reagan. Nejenže privatizovala a deregulovala ekonomiku, ale narozdíl od Reagana dokázala snížit výdaje.
Globální úspěch pravicové ideologie podtrhly reformní země jako Nový Zéland a Chile. K tomu se přidala transformace ekonomik postsovětského bloku směrem k volnému trhu či kapitalismu.
Tyto doby jsou pryč. V Americe skončily krachem republikánů Newta Gingriche v polovině 90. let. Jeho vizi radikálního útoku na rozpínavou federální vládu, byrokracii a lobbisty voliči odmítli. Tehdy začali republikáni víru v malý stát pomalu, ale jistě vzdávat. Nástupem George W. Bushe zvítězil "soucitný konzervatismus".
Ten se shoduje s levicí v tom, že potvrzuje silnou solidární a přerozdělovací roli státu a omezuje důraz na individuální zodpovědnost. Pravicovost se pak měří především důrazem na šíření křesťanských a rodinných hodnot a na šíření toho správného dobra doma i ve světě. Tato sociální vize se ještě mísí s ideologií nízkých daní: daňovými škrty dopovaný růst prý schodky a dluhy časem zaplatí.


Cynik, pragmatik a ideolog

Spojené státy jsou nejen nejbohatší, ale i nejvlivnější zemí, vládnoucí ideologii vyzařují do celého světa. Soucitná, respektive populistická pravice dnes vládne například v Polsku. Německá pravice thatcherismem neprošla; v Bavorsku dnes mohou mít pocit, že křesťanský socialismus je ve světě opět v kursu.
S hodnocením soucitné pravice je to těžké. Spektrum pohledů může být různé: záleží totiž na tom, jsme-li pravověrní ideologové, pragmatici či cynici.
Pragmatik řekne: voliči a občané všude na světě jsou navyklí na štědrý stát, je tedy třeba porazit levici jejími vlastními zbraněmi.
Cynik poznamená: Bush mladší snížil daně a štědrými sociálními dávkami kupuje republikánům podporu u floridských důchodců i u chudší populace. Potřetí kandidovat nemůže a sekeru v rozpočtu zatáhne za tři roky nějaký příští prezident, patrně z řad demokratů.
A pravověrní hlasatelé, zastánci soucitného konzervatismu, budou zkoušet posluchače přesvědčit, že jejich ideologie vychází z idejí, principů a hodnot. Například z učení německého filozofa židovského původu Leo Strausse, kterého adorují Bushovi poradci.


Víra nekřesťanské strany

Hospodářskou a sociální politiku Bushe zhodnotí pouze historie. Zatím se zdá, že snížené daně pomáhají hospodářskému růstu. Jenže nezaplatí za to Amerika nakonec vysokou cenu? Mnozí ekonomové se bojí, že ano. Čas ukáže, kdo měl pravdu, v tuto chvíli je kritická skepse na místě.
Jistou výhodou dnešního amerického republikána je, že vysvětlí, že jeho víra v sociální úlohu státu vychází z křesťanských hodnot. ODS je ale stranou velmi sekulární. Z jakých hodnot - kromě touhy po vítězství - vychází její obrat?


Zieleniecovo rozkročení

Kus pravdy mohou mít i ti, kteří tvrdí, že o žádný světový kontext nejde. Je před volbami a ODS se možná jen pokusila ideologicky "rozkročit". Po tom volal koneckonců Josef Zieleniec už v roce 1995. Změna kursu ODS je tedy možná "předvolebně" přirozená.
Není bohužel vyloučeno, že mají-li zvítězit radikální pravicové reformy, musí si země nejprve pořádně rozbít ústa (o tom by mohlo docela dobře svědčit Slovensko po své zkušenosti s mečiarismem). Nebo že bylo třeba začít v době, kdy byl radikální ekonomický liberalismus ještě v módě (K tomu by zase něco mohlo poznamenat Estonsko, začínající s reformami v polovině 90. let).
A pak je tu ještě jeden pohled. ODS měla vždy svalnaté pravicové řeči a levicovou praxi. Vyhraje-li s touto novou ideologií volby, pak alespoň zaniká prostor pro nemravný nesoulad slov a činů.
Jen se musíme modlit, aby ODS nakonec nezačala se sociálními demokraty závodit, kdo víc zadluží republiku. Podle prvních výpočtů to vypadá, že takové nebezpečí je docela reálné.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.