Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2006

Čechobolaget, hrozba ochranářství a 30 tisíc stran

HN.IHNED.CZ  3. 3. 2006

Jaderný fyzik, bývalý disident a zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch napsal do Práva krátký článek s názvem Apotekbolaget. Reaguje na českou diskusi o maržích a "přiměřených ziscích" lékárníků i velkodistributorů: tak jako se ve Švédsku prodává alkohol výhradně ve státní síti obchodů Systembolaget, i léky nakupuje monopolista.
Podle Janoucha dosahuje tato jediná státní firma skvělých cen, protože má silnou vyjednávací pozici. Všechny zisky firmy jsou pečlivě reinvestovány do systému zdravotní péče. Ponechme nyní stranou, že švédský socialisticko-centralistický model má i ve Švédsku spoustu kritiků, a zkusme si představit, jak by Apotekbolaget asi fungoval v Česku.
Po úspěšném znárodnění distributorů a lékáren by byli do vedení i do dozorčí rady českého "bolagetu" (toto švédské slovo znamená "sdružení") dosazeni poslanci, podobně jako do Konsolidační agentury. Jednání se zahraničními výrobci léků by bylo obtížné, protože poslanci neumějí anglicky. Oproti Švédsku bychom nedosahovali nižších cen léků, ale třikrát vyšších než světové, podobně jako se nám to daří s jedním kilometrem dálnice. Dnes všechny "tržní" lékárny zavírají v šest (s výjimkou hypermarketů), v českém bolagetu by zavíraly ve tři. V lékárnách by se vytíralo jednou týdně jako na stanici Českých drah..., ale to už raději nerozvádějme.
František Janouch žije ve Švédsku a poněkud nedoceňuje české politické reálie. Švédsko má jinou tradici protestantské morálky, diametrálně odlišnou péči o věci veřejné a vyšší politickou kulturu.
Koneckonců nejsme v tom výjimeční. Švédský systém by zcela jistě nestrávila ani taková Itálie či Ukrajina. Náchylnost ke korupci stoupá v Evropě už odnepaměti směrem na jih a na východ. My k tomu máme ještě morálku zmrzačenou komunismem. Také proto potřebujeme k životu trh mnohem více než Skandinávie.


Předvečer Velké krize č. 2?

Ochranářský odpor proti nadnárodnímu spojování podniků, který zažívá Evropská unie, je vážnější než se z českých médií zdá.
List Financial Times před pár měsíci varoval před protekcionistickým větrem nad Evropou. Dnes píše: "Vítr se proměnil v bouři, která hrozí roztrhat některé principy, na nichž je unie založena... Architekti vnitřního trhu unie sledují poslední vývoj s rostoucími obavami. Říkají, že zatímco protekcionismus nebyl nikdy úplně poražen, útoky na volný trh se staly mnohem častějšími a agresívnějšími."
Karl van Miert, evropský komisař pro dopravu a konkurenci, listu řekl, že "vehemence, které jsme svědky v případě Mittalu či ve Španělsku a Polsku, je opravdu něco nového a znepokojivého". A historickými reminiscencemi se to dnes v západním tisku jen hemží. Italský ministr financí přirovnal situaci k předvečeru první světové války. Jean-Pierre Casey, ekonom z centra pro Evropská politická studia, volí jinou paralelu: "Takhle začala Velká deprese. Jedna země za druhou zvedala bariéry a svobodný trh se rychle zhroutil."
Většina zemí střední a východní Evropy - a Česko je v tomto ohledu určitým lokálním lídrem - je vlastnicky propojena s globálními firmami mnohem více než "tradiční" západní země. Je to dobře, naši politici tím mají méně hraček.
Platí to s jednou výjimkou, a tou je ČEZ. Ten se propracoval mezi největší firmy v Evropě a je otázka, zda by naši politici zprava doleva dnes na jeho případné převzetí vůbec slyšeli. Vadili by jim Němci, Francouzi, Rusové? Říká se, že ČEZ je dnes tak velký, že nikdo jiný než Gazprom na něj nemá.


Hora spravedlnosti

Noviny přinesly fotografii z počátku procesu s bývalými uhlobarony Otavou a Koláčkem. Soudce stojí nad třiceti tisíci (!) stranami spisu, kterými málem zaplnil celou soudní síň. Je to u nás pořád běžnější. Hm... A jaký to má smysl?
Je to jako s ministry, kteří nosí na vládu obludné štosy papírů místo jednoho elegantního notebooku. Podle toho pak "moderní řízení" státu také vypadá. A stejné je to se soudním procesem. Třicet tisíc stran totiž žádný praktický smysl mít nemůže. Nelze je úředně schroustat a už vůbec ne logicky zpracovat.
Máme snad před takovými štosy padnout na zadek? Máme se chvět před horami papírové spravedlnosti? Není to nic oslnivého, ale svědčí to pouze o tom, že soudci, státní zástupci, policie (zkrátka všichni, co podklady připravují), neumějí rozlišovat mezi důležitým a nedůležitým, podstatným a nepodstatným. Mimochodem: schopnost tohoto rozlišování je jednou z definic inteligence. A podle toho to u nás se spravedlností vypadá.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.