Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2006

Co může prosadit velká koalice

HN.IHNED.CZ  14. 7. 2006

Jestli eventuální velká koalice ODS-ČSSD něco prosadí nebo ne, záleží pouze na tom, kolik bude dobré vůle. ODS a ČSSD sice prezentovaly před volbami rozdílné vize, jenže prostoru pro práci na rozumných věcech zůstává více než dost. Stačí, když se partaje - alespoň na chvíli - vzdají ideologické zabedněnosti. Nikoli ideologie (ta je zdravá), ale ideologické zaslepenosti (to je prosím rozdíl).
ODS je pro tržní ekonomiku s co nejméně přívlastky, ČSSD pro sociálně tržní hospodářství. Obojí si vyžaduje relativně jednoduchá a vymáhatelná pravidla a přehledný právní řád a rámec. Je snad někde psáno, že duch či ideologie sociální demokracie velí mít přehršel nesrozumitelných pravidel a nesmyslných legislativně vyhláškových propletenců? Je snad někde psáno, že pravice znamená debyrokratizaci a levice byrokratizaci?
Podívejme se například do Skandinávie. Mají tam z hlediska přerozdělování či politické korektnosti socialismus jako řemen. Jenže je to socialismus s tržní ekonomikou, která stojí na jednoduchém a vymáhatelném právním řádu.
Vezměme si například daně. ODS chtěla rovnou daň, ČSSD chce zachování progrese. Jenže i když bude progrese zachována (může být v rámci kompromisu třeba zmírněna), proč by nemohl být daňový systém výrazně jednodušší? I bez rovné daně může mít daňové přiznání jednu stránku. Existuje nekonečný prostor pro rušení výjimek, odpočtů a složitostí. Má snad ČSSD v popisu práce otravovat život podnikatelům?
V přístupu k DPH se obě velké strany příliš neliší. ODS chce v Bruselu nulovou daň na potraviny, ČSSD zachování snížené sazby. Co kdyby se obě strany dohodly třeba na jediné sazbě DPH?
Pak si vezměme šetření. Velká koalice je jedinečná příležitost k tomu dát do pořádku státní finance, obě strany se mohou odvolávat na nutný kompromis.
Proč by měla být ČSSD proti stropům na sociální pojištění, když likvidují pracovní příležitosti? Strany se mohou dohodnout i na kompromisním zákoníku práce, na penzijní reformě, mohou vylepšit zákon o úpadku a zjednodušit registraci firem. Mohou se domluvit na rozumné modernizaci systému investičních pobídek (ODS se vzdá protipobídkového fundamentalismu a ČSSD zase příchylnosti k věčné podpoře obyčejných výroben), nebo na tom, že je nesmysl stavět kilometr dálnice třikrát dráž než jinde ve světě apod. Těch nápadů by "lidé dobré vůle" dokázali vymyslet ještě dlouhou řadu. Kompromis nemusí mít zkrátka pouze špatné konotace. Naopak. Je to podobné jako s ideologií, je přece velký rozdíl mezi kompromisem a kompromisnictvím.
Velké problémy si lze představit ve věci školného (pochopí už ČSSD konečně, že ho v Británii prosadila levice?), reformě zdravotnictví, v deregulaci nájemného. Jenže liberalizaci nájemného za náš slavný stát brzy vyřeší štrasburský rozsudek.
Problém velké koalice je v něčem jiném než v tom, že nedokáže nic prosadit. Je třeba zopakovat, že právní kultura je u nás nezralá a chabá a dohody velkých by vedly k pokušení ovlivňovat soudy, policii, zastupitelství. Kriminalita "vysokých" bílých límečků by byla asi z obou stran chráněna.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.