Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2006

ČSOB mate, případ Šik a Klaus

hn.ihned.cz  5. 5. 2006

 

Je zarážející, když dva představitelé téže instituce nabídnou veřejnosti dvě odlišné verze téhož příběhu. Jde o nedávno provalenou vysokou odměnu, již ČSOB vyplatila sociálnědemokratickému advokátovi Miroslavu Janstovi za to, že jí zařídil prodloužení smlouvy s Českou poštou.


Po tom vám nic není

Mluvčí banky Milan Tománek před čtrnácti dny říkal: "Výši odměny poradcům, kteří pracovali na projektu spolupráce s Českou poštou, je třeba vidět v perspektivě hodnoty a významu celého kontraktu. (...) Vzniklá smluvní dokumentace má přes 700 stran právního textu a je jednou z nejsložitějších smluv, které kdy byly v této zemi uzavřeny." Jinými slovy, Tománek tvrdí, že Janstova kancelář dostala zaplaceno za to, že její špičkoví experti perfekcionisticky pilovali detaily náročné smlouvy.
Ve středeční MF Dnes však vyšel rozhovor s členem představenstva banky Janem Lamserem. Ten celou věc popisuje o dost jinak. Podle něj Janstova kancelář a investiční poradce CA IB byli najati proto, že banku po třech letech marných jednání se státem už začínal tlačit čas: "CA IB a Jansta byli schopni přijít s konceptem, který by se státní správě zamlouval. Nám bylo jedno, kolik kdo do toho vloží energie, jestli tam je jeden génius, který to napíše za odpoledne." A na jak dlouho že byla uzavřena smlouvu s advokátem Janstou? "Nemám k tomu povolení protistran," odmítl zveřejnění Lamser, "ale upřímně řečeno vám po tom nic není."
Nutno říci, že Lamser odpovídá poněkud arogantně. Nebyli to totiž novináři, kdo smlouvu z ČSOB vynesl. Hlavně však bankéř připouští, že Jansta byl placen za to, aby věc zařídil u vlády, tedy za vyjednávání a lobbing.
Otázka zní, zda advokáti smějí takový lobbing provádět, pokud jejich kontrakt praví, že jsou placeni za něco jiného. Pro Janstu se tak rýsuje další možný problém s advokátní komorou, která už v jeho případě prošetřuje možný konflikt zájmů.
A rozporná vysvětlení nedodávají ČSOB na důvěryhodnosti.


Neselhal jen jeden Šik

Když se stane ve státní správě průšvih, pokaždé slyšíme o selhání jednotlivce. I v případě půlmiliardy korun, která zmizela z účtů, které kontroluje IMOB, dceřiná společnost státní konsolidační agentury.
Případu prý nešlo zabránit, protože jednatel IMOB Jan Šik "obešel všechny kontrolní mechanismy". Neinformoval kolegy v představenstvu ani dozorčí radu.
Tady ale něco nehraje. Pokud by k přesunu peněz bylo zapotřebí víc podpisů, nic takového by se nebylo stalo, protože banka by peníze nepustila. Povinnost informovat kolegy ničemu nezabrání, to není žádný kontrolní mechanismus.
Když nějaká společnost promění svůj majetek na hotovost, pochopitelně se vystavuje velkému riziku. Peníze mohou zmizet "přes noc" jednodušeji než portfolio složené z cenných papírů, realit apod. (Přesně to se stalo v roce 1997 v případě CS Fondů.)
Konsolidační agentura, když už ještě existuje, si má volné peníze dceřiných firem stáhnout pod sebe do bezpečí. To je jasné a logické a měla by na to existovat pravidla.
A potíž je, když v dceřiných firmách konsolidační agentury existuje majetek, jehož je stát pouze spoluvlastníkem (jako v tomto případě). Pak podniká společně se strukturami napojenými na zkrachovalé banky, a ty ho mohou napálit (jako v tomto případě).


Velká koalice: už zase ne

Prezident v rozhovoru pro HN dementoval svůj výrok pro agenturu Reuters, kterým vracel do hry ideu velké koalice ODS-ČSSD.
Takže jak tomu teď rozumět, když zároveň nepochybujeme o profesionalitě lidí od Reutera? Třeba že si prezident testoval, jaké budou reakce, a byl zklamán?
ODS skutečně reagovala chladně. Kdekdo bere jako hotovou věc, že při vzniku velké koalice by trvala na znovuzvolení Klause. Co když ne? Co kdyby ČSSD nabídla velké ústupky výměnou za to, že ODS navrhne za prezidenta někoho jiného, konsensuálnějšího?

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.