Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2006

Dostředivá moc velké koalice

HN.IHNED.CZ  7. 6. 2006

První krok z patu tedy už známe: Mirek Topolánek se pokusí se svou budoucí vládou získat důvěru. Stačí, když jediný poslanec z ČSSD nebo KSČM odejde ze sálu. A když se to nepovede? Pak je téměř jisté, že dřív či později dojde k velkému sňatku.
Koalice mezi ODS a ČSSD může vzniknout rychle, když si to Topolánek a Paroubek pořádně rozmyslí. Oba "vítězové voleb" se ostatně nemusí na vládě přímo účastnit.
Obávám se, že politiky nebude třeba k velké koalici zas tak dlouho přemlouvat.


Vzkaz od voličů

Rétorika obou soupeřů byla před volbami velice nesmiřitelná. Zdálo se, že úplně vylučuje spolupráci. Jenže špičky obou stran k sobě mají blíž, než se na pohled zdá.
Vypjatá ideologie je až na výjimku spíš jakýsi závoj. Pravda, někdo je do něj zachumlán pořádně (třeba Zdeněk Škromach či Martin Říman), ale láska k moci je mocná čarodějka. V ODS stále najdeme lidi, které nijak ideologicky netrápil Klausův bankovní socialismus v pravicovém obalu z let 1993 až 1997, a naopak většina špiček levicové ČSSD se smířila se Zemanovou privatizací bank v letech 1998 až 2002, kterou lze chápat jako politiku pravicovou či aspoň středově pragmatickou. A v obou stranách jsou ještě lidé, kteří byli aktivními strůjci opoziční smlouvy.
Výsledek voleb "sto na sto" lze navíc číst jako svého druhu vzkaz: voliči si nepřejí ideologicky vyšponovanou, sebestřednou, konfrontační politiku, ale naopak politiku založenou na hledání dohody.
A konečně: máme příklady z vlastní historie, kdy šly normální koalice sestavit lépe než dnes, ale stejně se tak nestalo. V roce 1998 mohl Václav Klaus pohodlně sestavit většinovou vládu s KDU-ČSL a Unií svobody, ale rozhodl se pro opoziční smlouvu.


Konec utrácecích excesů

Velká koalice nebude podle všeho schopná prosadit nějaké rázné reformy, ale k tomu ani nebude mít mandát. Naopak - velká koalice znamená, že se nikdo nepokusí uskutečnit z řetězu utržené rozhazovačné plány, v nichž se ODS i ČSSD před volbami předháněly.
To je samo o sobě dobrá zpráva. ODS zapomene na bláznivé nápady z "tlusté peněženky" a rozdávání tisícikorun důchodcům, což hrozily zatnout obrovskou sekeru ve státních financích. ČSSD zase zapomene na nesmyslné rozdávání statisícových částek porodného.
Rovná daň půjde k ledu, ale obě strany i tak mohou systém přímých daní výrazně zjednodušit. Velká koalice by také mohla prosadit sblížení či sjednocení sazeb DPH. ODS by tiše zapomněla "nulovou sazbu na potraviny" a ČSSD by mohla konečně přiznat, že sbližování sazeb DPH je oficiální politikou Evropské unie.
Obě strany se mohou i shodnout na omezení pojistných odvodů (minimálně na stropech), které škrtí vytváření pracovních míst. Investiční pobídky nebudou bez náhrady zrušeny, ale bude možná dohoda na jejich modernizaci. Nedojde k úplné legalizaci švarcsystému, ČSSD bude ale nucena ustoupit z nejhorších paragrafů nového zákoníku práce.
Obě velké strany se mohou shodnout i na dalších neideologických změnách: lepší soudnictví, přehledné a rychlé bankroty, jednoduché zakládání podniků, perfektně fungující registry pozemků.
Zahraniční politika může být také jedním z důvodů pro velkou koalici. Má-li být hlas České republiky slyšet, je lepší být pro Evropu silným a spolehlivým partnerem. Svět teď možná čekají bouřlivější doby: po afghánské a irácké krizi přijde třeba krize íránská. A je tu ruská energetická politika a vlastnická expanze do Evropy.


Obtížný boj s korupcí

Jenže: případné vládě velké koalice se nebude chtít do privatizace. Je pohodlnější státní podniky kontrolovat a dělit si prebendy.
Obě partaje budou mít chuť na větší kontrolu nad médii (hlavně veřejnoprávními). A lze si jen těžko představit vážně míněný boj s korupcí, když bude ruka ruku mýt.
Jenže i kdybychom na všechna "pro" snesli stejně dlouhý seznam "proti", dostředivé tendence k velké koalici tím nezastavíme.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.