Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2006

Jack Stack: Chceme, aby ČS byla synonymem pro slovo hypotéka

hn.ihned.cz  20. 7. 2006

Přinášíme vám další díl seriálu, ve kterém představujeme manažery, kteří drží "žezlo" v největších českých firmách.
Bezprostřední vystupování, přímočarost, výrazná mimika a nakažlivý smích. Takto si většina lidí určitě nepředstavuje vrcholového manažera. Ale právě takový je Jack Stack, zřejmě nejvýraznější postava českého bankovnictví posledních let, který již sedmým rokem šéfuje České spořitelně.
"Čeští manažeři se berou příliš vážně," říká. Spousta šéfů nejen v tuzemsku si podle Stacka vytváří přehnaný odstup. "Až příliš se separují od svých podřízených, kteří se pak bojí diskutovat o problémech nebo jim oponovat. Pokud neznáte problémy, tak máte vážné potíže. A vaše společnost rovněž," vysvětluje Stack svoji filozofii.
Sám o sobě tvrdí, že je velmi optimistický. I on však během působení v čele České spořitelny prošel těžkými okamžiky. Řadí mezi ně rozhodnutí z roku 2002, kdy banka dala demokratickým parlamentním stranám 2,5 miliónu korun na volební kampaně. "Země na to nebyla připravena. Lidé chodili na pobočky a říkali, že si chceme kupovat vládu. Už bych to podruhé neudělal," přiznává nyní Stack.

Důvody, proč se Česká spořitelna rozhodla podpořit politické strany, byly podle Stacka transparentní. "Považovali jsme období před vstupem do Evropské unie za důležité. Chtěli jsme podpořit tržní ekonomiku a lidská práva. Blížil se vstup do Evropské unie. Reakce, že se zaplétáme do politiky, jsme opravdu nečekali," dodává.
Právě rok 2002 byl pro Stacka i Českou spořitelnu nejstresovější. Obrovské povodně málem zatopily i softwarové centrum celé banky. Před Vánocemi pak spořitelnu postihly rozsáhlé výpadky sítě bankomatů.

Budoucnost je v dluzích

Příjemné pro Stacka nebylo ani nucené propouštění zaměstnanců. Z banky muselo za jeho vedení odejít přes pět tisíc lidí. "Přecházeli jsme na nový styl řízení. Chápal jsem, co to znamená pro ně i pro jejich rodiny. Mnoho lidí si určitě říkalo, jak dlouho tady ten šílený Američan vydrží. Bylo to skutečně těžké," vzpomíná.
Období, kdy banka musela především škrtat náklady, však je podle Stacka již minulostí. "Velké peníze nejsou ve škrtání nákladů, ale v růstu," tvrdí. Růst a budoucnost pro Českou spořitelnu vidí Stack v dalším zadlužování lidí i firem. Lidé si podle něj budou stále více brát hypotéky, kreditní karty i další úvěry. Půjčky peněz budou stále častější i u malých a středních podniků.
"Objem hypoték ve vztahu k HDP je v Česku ve srovnání se západní Evropou nebo USA velmi nízký. Máme zde obrovský potenciál. Chceme, aby Česká spořitelna byla synonymem pro slovo hypotéka," říká.

Přijdou malé banky

Vedle toho banka plánuje rovněž zpřísnit kodex chování svých zaměstnanců ke klientům. "Chceme zlepšit standard zákazníků, ale zatím o tom nesmím moc mluvit," dodává Stack.
Šéf České spořitelny nevylučuje, že by v dalších letech mohlo ve střední Evropě dojít k velké bankovní fúzi.
"Mám rád myšlenku velkých fúzí. Pro ostatní banky je to vhodná doba k přilákání kvalitních zaměstnanců i zákazníků. Ale bude to závislé na tom, jak kvalitní budou lokální banky. Každá fúze je velmi, velmi těžká," odhaduje.
Zatímco případné fúze jsou ve hvězdách, téměř s jistotou se dá podle Stacka tvrdit, že budou do Česka i dalších zemí střední Evropy proudit menší, specializované banky, které se budou zaměřovat jen na spotřebitelské půjčky nebo na správu peněz klientů.
"Soustředí se na jeden produkt, ve kterém jsou opravdu dobří. Musíme vytvářet podobné specializované týmy v našich bankách, abychom byli schopni konkurovat," říká.
Celý finanční sektor podle Stacka půjde v příštích letech rychle nahoru. "Centrální Evropa bude motorem celé unie a bankovnictví poroste ještě rychleji než ekonomika," předpovídá.
Podle něj by ekonomice i finančním ústavům mělo výrazně pomoci i členství Česka v Evropské unii. Sám se označuje za velkého eurooptimistu. "Štve mě, že mnoho lidí vyskakuje a říká, že něco není perfektní. Ono nic není perfektní. Je velmi lehké tvářit se utrápeně, že jsme v něčem znevýhodnění," vysvětluje.

Nový šéf může být Čech

Důkazů, že vstup České republice prospěl, vidí mnoho. Ekonomika i export rychle rostou, úrokové sazby jsou nízké, mzdy rostou dva- až třikrát rychleji než inflace. "Uvolnily se hranice, vaše děti budou moci studovat po Evropě. Nesouhlasím se vším, co navrhují bruselští komisaři, ale ta debata je potřebná," říká.
Za rok však bude Jack Stack sledovat další vývoj unie i Česka s odstupem, ze svého bytu v New Yorku. Příští červen mu skončí funkční období a o další se ucházet nechce.
Na rozdíl od Komerční banky, která jméno nového šéfa oznámila dlouho dopředu, s tím Česká spořitelna otálí. "Jméno asi nebude známé až do ledna," odhaduje Stack.
V bankovních kruzích se říká, že tato nejistota vytváří mezi členy představenstva České spořitelny rivalitu, kdo se stane novým "Jackem Stackem". Dosavadní šéf však tvrdí, že o ničem takovém neví. "Lidé se věnují své práci, a ne tomu, kdo po mně nastoupí. S vedením se potkáváme každé úterý a ničeho jsem si nevšiml," tvrdí rezolutně.
Nový kandidát podle něj může být jak člověk ze spořitelny, tak i mimo ní. "Myslím, že je hodně dobrých českých kandidátů. Například u mě byl jazyk nevýhodou," dodal.

Dům na Šumavě

On sám prý žádné konkrétní plány nemá. "Kolikrát nevím, co bude tento týden, natož za rok," říká. Na odchod do důchodu letos šedesátiletý Stack nepomýšlí, na to se prý cítí zdravý a plný energie. "Ale jestli budu pracovat mimo exekutivu, v neziskovém sektoru, nebo budu učit, to nevím. Jen vím, že nebudu dělat konzultanta," říká rezolutně.
Ani po návratu do New Yorku však Česko nebude pro Jacka Stacka uzavřená kapitola. "Strávili jsme zde s manželkou sedm let a tu zemi si zamilovali. Do byznysu investovat nechci. Ale máme rádi lyžování a Šumavu, tak si tam možná koupíme nějakou nemovitost," plánuje.
Vyjma sedmiletého působení v Česku a studia na Harvardské univerzitě prožil Stack celý svůj život v New Yorku, kam se jeho irští rodiče přistěhovali ve 20. letech minulého století. K bankovní rodině měl Jack skutečně daleko. Dětství strávil v irské hospodě jeho otce v Bronxu. Po absolvování univerzity nastoupil do státní správy. "Chtěl jsem změnit svět. Byl to počátek 70. let, ve Státech doba velkých změn," vysvětluje.
Po šesti letech pochopil, že svět nezmění a kvůli dobré matematice se rozhodl pro bankovnictví. Nastoupil do Chemical Bank, ve které zůstal dvaadvacet let, a to i po fúzi s Chase Manhattan.
V roce 1999 byl osloven, aby šel šéfovat České spořitelně, kterou tehdy koupila rakouská Erste Bank. "Byla to výzva, ale zároveň velké dobrodružství. Mnoho přátel mi říkalo, co to dělám. Nakonec to byla nejvíce vzrušující pracovní část mého života," vzpomíná. O Česku toho v té době příliš mnoho nevěděl. "Samozřejmě znám sametovou revoluci, byli jsme v Americe fascinovaní tím, co se u vás děje," dodává.
Spořitelna mu v roce 2000 výrazně připomínala Chemical Bank na počátku 80. let. "Mohl jsem zde použít, co jsem se tehdy naučil," vysvětluje. I přesto nedoufal, že by na nejvyšší pozici mohl vydržet sedm let. "Říkal jsem si, Češi mě vyhodí, Rakušani mě vyhodí," vzpomíná dnes jeden z nejrespektovanějších bankéřů v Česku.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.