Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2006

Mirek Topolánek - vůdce, který nevede

HN.IHNED.CZ  2. 5. 2006
Za co si můžeme vážit Mirka Topolánka? Je to přece nejpravděpodobnější kandidát na příštího předsedu vlády. A většina lidí touží po tom, aby veřejné věci spravoval někdo, kdo převyšuje průměr.
Ne že by současní evropští lídři byli vesměs hvězdy s vizí, inteligencí a zkušenostmi. V českém případě by však stačilo, kdyby si šlo politických předáků vážit. Třeba za to, že se chovali statečně za minulého režimu, že jsou vzdělaní, že mají skvělý přehled o světě, že v něčem zapamatovatelném vynikají. Jenže s Topolánkem člověk přesně neví.


Veselý a nezodpovědný. Naštěstí i ženatý
Předseda ODS má dokonale průměrný životopis. Ani disent, ani KSČ, za komunismu se coby mladý inženýr nudil u rýsovacího prkna.
Vyrůstal ve Vsetíně, rodiče měli malý byt v nevábném dvouletkovém domě. Matka byla magistrou v lékárně, otec inženýr. Oba byli v KSČ, otce po roce 1968 vyloučili. V knižním rozhovoru Mirek Topolánek osobně vzpomíná: "Rodiče neměli úplně šťastné manželství, což se možná tak trochu odráželo i na mně. Já jsem jako dítě byl neuvěřitelně živý, řeklo by se průserář." Když si jako dítě proděravěl obě ruce při přelézání plotu, otec ho prý nejdříve seřezal a teprve poté nechal ošetřit.
Dominantní otec ho přesvědčil, aby nastoupil na vojenské gymnázium v Opavě. Mladý Mirek Topolánek tu prý trpěl, celý první rok "prořval na záchodě". Od armádní kariéry upustil hned po maturitě a nastoupil na strojní fakultu v Brně. Sám sebe popisuje jako vesele nezodpovědného studenta, který "chlastal první ligu a věnoval se vínu, ženám a zpěvu". Školy chtěl několikrát nechat (uvažoval například, že by v Jeseníkách obsluhoval vlek), žena Pavla ho ale vždy přesvědčila, aby studia dokončil.
Ostrava, normalizace 80. let: Pavla Topolánková sehnala dvoupokojový družstevní byt, její muž pracuje v energetických firmách jako projektant. Bez nadšení: raději hrál volejbal a vyrážel s rodinou do Beskyd. "Žili jsme bezútěšně jako všichni, naprosto bez perspektivy," vzpomíná.
To stojí za krátké zastavení. Topolánek líčí komunismus jako dobu temna, kromě rodinných zážitků si na nic hezkého nevzpomíná. Možná je to pocit většiny, ale v jeho generaci existovala i činorodá menšina. Lidé, kteří zakládali hudební skupiny, organizovali nezávislé koncerty či výstavy, fotografovali, malovali, vydávali samizdatové časopisy, hráli v malých divadlech. Nebo se zúčastňovali bytových seminářů, jaké koneckonců spoluorganizoval i Topolánkův předchůdce Václav Klaus. "Určitě by mě to lákalo, ale byl jsem v Ostravě nový, nikoho jsem tam neznal," vysvětloval autorovi tohoto textu šéf ODS. "Měli jsme malé dítě a měl jsem co dělat, abych uživil rodinu. Objížděli jsme aspoň folkové koncerty. Měli jsme docela blízko k takzvané šedé zóně."


Rozvedu se s tebou aneb Revoluce nás zachránila
Čím to, že ostravský inženýr tehdy nevstoupil do KSČ? Nabídky měl, především v prvním zaměstnání na něj prý vyloženě tlačili.
"Spousta kolegů v politice včetně ODS tomu pokušení neodolala a dodnes je to trápí a mrzí," říká Topolánek. Na tom, že odolal on sám, měla výraznou zásluhu - opět - jeho žena. V jednom rozhovoru říká, že mu dala ultimátum: vstoupí-li do KSČ, rozvede se s ním.
Předseda ODS upřesňuje, že tehdy mluvil v nadsázce: "Spíš jsem tak manželku popichoval, vydělával jsem totiž hrozně málo peněz." Pavla Topolánková každopádně měla k režimu tvrdě odmítavý postoj. Pracovala ve školství a zažívala komunisty z první ruky - schůze, aktivy, manifestace...
Revoluce v roce 1989 byla i pro ně vysvobozením. V Mirkovi Topolánkovi uvolnila organizační talent a dodala chuť k veřejnému angažmá. Byl v Občanském fóru, zasedal za něj v obvodním zastupitelstvu v Ostravě-Porubě. Při rozdělení OF však nepřešel do Klausovy ODS - k tomu ho až v roce 1994 přemluvil ostravský primátor a nynější hejtman Evžen Tošenovský. Topolánek v mezidobí podnikal, což stojí za samostatnou kapitolu.


Úspěšný podnikatel?
Bez politiky to nešlo
Jako mnoho začínajících podnikatelů po roce 1989 Topolánek rozvinul svou původní profesi.
Příští šéf ODS podnikal v oboru, kterému málokdo z laiků rozumí. (A tím spíš je ohromí výrazy jako "montáže patních měřičů", ekologický či energetický audit nebo inženýrink na klíč.) Topolánkova firma VAE zaměstnávala v nejlepších časech na čtyři sta lidí a měla obrat ve stovkách miliónů korun. V polovině 90. let se však dostal slibný podnik do potíží. VAE se pustila do projektu vytápění Kroměříže a nabrala příliš velké úvěry, které nebyla schopna splácet.
Později, už jako senátor, kvůli tomu Topolánek absolvoval pár výslechů na policii, žádné obvinění však ani nebylo vzneseno.
Dnes je VAE mnohem menší, zaměstnává třicet lidí. Topolánek s ním už nemá nic společného, podíl prodal. Šestnáctimiliónový úvěr, který po VAE zbyl v První městské bance (vlastněné městem Praha, na jehož velké radnici dominovala ODS), odkoupila společnost Eltodo, pro kterou pracuje bývalý pražský primátor za ODS Jan Koukal. Tato transakce nikdy nebyla zcela vyjasněna.
Topolánek odmítá, že by jeho podnikání stálo výhradně na veřejných zakázkách, což v 90. letech znamenalo především schopnost dohodnout se známými a kamarády, kteří seděli na těch důležitých místech. Je si prý jist, že většina zakázek firmy byla pro soukromý sektor. Svou firmu ve všech rozhovorech brání, trvá na tom, že jako podnikatel byl úspěšný.
O tom lze mít přece jen pochybnost, úspěšné byly hlavně jeho podnikatelské počátky. Šéf ODS nebyl žádný tunelář; je však pravděpodobné, že k uspokojivému vyřešení dluhů firmy přispěly Topolánkovy politické kontakty. A naopak - kontakty ze světa podnikání a veřejných zakázek mu později otevřely dveře do vysoké politiky.


Prázdný, falešný. Ale rozhodně "s kulama"
Píše se rok 1996 a Mirek Topolánek v "socialistické" Ostravě úspěšně kandiduje za ODS do Senátu a stává se ve 40 letech nejmladším členem horní komory.
V době pádu Klausovy vlády a rozštěpení strany koncem roku 1997 zaujímá vyčkávací postoj. Není totiž znám žádný jeho tehdejší výrok k sarajevské krizi. Spolu s většinou senátorů za ODS nakonec podpoří Václava Klause. I díky tomu - a jistému personálnímu vyprázdnění strany - se v roce 1998 stává šéfem severomoravské organizace ODS.
Za zmínku stojí jeho druhá senátní kampaň v roce 1998. Do Ostravy tehdy přijíždí Václav Klaus a pohoršeně žasne: na Topolánkových billboardech chybí logo ODS - aby místní nedráždilo.
Ti dva muži se už přáteli nestali. Když po prohraných volbách v roce 2002 Klaus váhá s rezignací, Topolánek čile navrhuje za předsedu přítele Evžena Tošenovského (chválí ho dodnes vysmívaným výrokem coby "chlapa s kulama").
Nakonec je to jinak. Na kongresu ODS se o nástupnictví po Klausovi utkává deklarovaný "liberál" Jan Zahradil a "konzervativec" Petr Nečas. Vyhraje však černý kůň Topolánek: ten, jehož názory jsou kdesi mezi oběma favority. Jeden fotograf tehdy zachytí Klause, jak píše SMS o vítězství "prázdného a falešného Topola".
Tři a půl roku pak Topolánek vedl stranu, která vyhrála několikery volby: místní, krajské, senátní a evropské. Jeho kritici namítají, že dokud byli Topolánkovými soupeři Vladimír Špidla a Stanislav Gross, vítězství mu padala do klína sama.


Génius průměrnosti potřebuje poradit
Když srovnáme Topolánka s mnoha jinými ambiciózními politiky v Česku či v okolí, nevede si tak špatně. Za minulého režimu se nezapletl a choval se slušně. Není spojen s finančními skandály své strany, odmítá korupční a opozičně smluvní a velkokoaliční schémata a partaj pod jeho vedením (především v poslední době) přestala otravovat vzduch nacionalismem a eurofobií.
I vůdci, kteří nemají mimořádné vzdělání či vizi, mohou vyhrávat volby či být dokonce úspěšnými premiéry. Příkladem je Mikuláš Dzurinda na Slovensku. Kolem Dzurindovy vlády se ale objevila řada mladých a ambiciózních lidí s nejlepšími evropskými a americkými univerzitami. Takové lidi se ovšem Topolánkovi sehnat nedaří, intelektuální zázemí ODS je mělké.
Za měsíc uvidíme, jestli volební výsledek umožní Topolánkovi sestavovat vládu jeho oku libou. Pak teprve poznáme, zda je předseda ODS opravdovým "géniem průměrnosti". Nebo si slovo génius budeme muset odmyslet.

Mirek Topolánek
Narozen: 15. 5. 1956, Vsetín
Rodinné poměry: ženatý, tři děti - dvě dcery a syn
Vzdělání: Strojní fakulta Vysokého učení technického, Brno
Zaměstnání: Pracovník (projektant) Automatizace a mechanizace OKD Ostrava (1980 - 1987)
Pracovník Energoprojektu Praha, závod Ostrava (1987 - 1991)
Ředitel společnosti VAE s.r.o (později VAE a.s.) (1991 - 1996)
Předseda představenstva VAE a.s. (2002 - 2003)
Místopředseda představenstva Free Zone Ostrava, a.s. (1996 - 2001)
Předseda představenstva Free Zone Ostrava, a.s. (2001 - 2003)
Člen dozorčí rady CR Fontána penzijní fond, a.s. (1995 - 1998)
Politika: Člen obvodního zastupitelstva Ostrava-Poruba, (1990 - 1994)
Člen ODS od roku 1994
Senátor za volební obvod č.70, Ostrava-město, za ODS (1996 - 2004)
Místopředseda Senátu (2002 - 2004)
15. 12. 2002 - Na kongresu ODS ve Františkových Lázních se poněkud nečekaně stal předsedou strany, když porazil favorizovaného Petra Nečase.
5. 12. 2004 - Obhájil funkci předsedy ODS. Na kongresu strany v Praze byl jediným kandidátem.
Místopředseda Mezinárodní demokratické unie (IDU) od července 2005
Ostatní: Pozornost médií vzbudilo v roce 2005 Topolánkovo pořízení si nového bytu. Vzal si hypotéku 5,25 miliónu korun, byt má hodnotu 8,461 000 korun. Topolánek oznámil, že zbytek doplatí ze svých úspor a prodeje akcií.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.