Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2006

Operace České pivo je pro smír klíčová

HN.IHNED.CZ  30. 11. 2006
Přesně před šesti lety a dvaceti dny začala policie rozplétat klíčovou finanční operaci, s níž stojí a padá smír ve vleklých sporech českého státu a japonské Nomury kvůli zkrachovalé Investiční a Poštovní bance.
Kauza České pivo má i po šesti letech zatím jediný výsledek: ČSOB tvrdí, že Nomura ošidila český stát o více než čtyřiadvacet miliard korun, a policie obvinila osm bývalých vysokých manažerů IPB a Nomury z několika trestných činů. Za to, že z bývalé banky ve znaku lva přes několik nepřehledných transakcí vyvedli akcie Plzeňského Prazdroje, spojili je s Radegastem a prodali je jihoafrickému koncernu SAB v přepočtu za 24 miliard korun.

Velký bankovní podvod?
Japonská Nomura se netajila zájmem o akcie Prazdroje a Radegastu již před svým vstupem do Investiční a Poštovní banky. Když se jí to nepodařilo přímo, koupila prostřednictvím firmy Saluka (nizozemské společnosti zastupující zájmy Nomury v IPB) od státu jeho podíl v IPB, která majoritu v pivovarech vlastnila.
Za banku, která už tehdy měla problémy s množstvím špatných úvěrů, Nomura zaplatila státu tři miliardy korun.
Na české pivovary došlo v březnu 1998. Investiční a Poštovní banka nejprve převedla 84 procent akcií Plzeňského Prazdroje na firmu České pivo. O týden později za ně obdržela 7,2 miliardy korun. Byly to ovšem její vlastní peníze. Tuto sumu totiž banka nejprve půjčila výměnou za směnky Bankovnímu Holdingu, Prosper Internationalu a CzechTradu. A představitelé těchto společností tytéž peníze půjčili Českému pivu. Všichni zúčastnění přitom měli účty v Investiční a Poštovní bance.
O rok později Nomura sloučila Prazdroj a Gambrinus s nošovickým Radegastem a prodala je jihoafrické South African Breweries. Lví banka z této transakce měla dostat zhruba 9,5 miliardy korun, na jejích účtech se však peníze nikdy neobjevily. Po pádu IPB tak musel tuto ztrátu zaplatit stát.
Nomura má k českému pivu "dlouholetý vztah". Už v roce 1991 zastupovala české Ministerstvo zemědělství ve všech záležitostech, které se týkaly obchodní značky Pilsner Urquell. Tato značka byla posléze převedena na společnost Plzeňské Pivovary. A ta od roku 1994 nesla název Plzeňský Prazdroj. Již tenkrát začal v celé kauze figurovat Libor Procházka, tehdy řadový zaměstnanec IPB a později klíčový muž celé aféry. To už ale byl náměstkem ředitele bývalé Investiční a Poštovní banky.

První kolo - prohra
ČSOB - nový vlastník padlé Investiční a Poštovní banky tvrdí, že našla dokumenty, které jasně dokazují, že to byla právě Nomura, která komplikovanou operaci s českými pivovary vymyslela. Proto ji také zažalovala a domáhala se odškodnění ve výši čtyřiadvacet miliard spolu s úroky. Městský soud v Praze však nedávno žalobu ČSOB zamítl.

Obvinění zůstává
Nomura vždy trvala na svém: Obvinění ČSOB je účelové. Přesto je pro ni klíčové, zda tento spor bude spadat pod smírčí dohodu s českým státem. Zdroje obeznámené s nynějším vyjednáváním mezi státem, Nomurou a ČSOB tvrdí, že Obchodní banka je nyní nakloněna dohodě. Vlekoucí se obchodní spor by tak byl smeten ze stolu. Zůstala by "jen" obvinění z trestných činů bývalých manažerů českého zastoupení japonské Nomury v Investiční a Poštovní bance Randalla Dillarda a Davida Thirska, Libora Procházky a dalších českých manažerů.
Kauza České pivo je ale složitá. Může se také stát, že než se dostane k soudu, budou trestné činy manažerů promlčeny.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.