Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2006

Putin, Chávez a spol. aneb Dějiny nekončí

HN.IHNED.CZ  7. 4. 2006

Málem to vypadalo, že se opravdu bude psát "konec historie", jak to předeslal americký myslitel Francis Fukuyama. Nejen ve fukuyamovském smyslu vítězství demokracie nad totalitou, ale i coby vítězství trhu nad socialismem a centrálním plánováním. Zdálo se přirozené, že všude na světě vítězí soukromé vlastnictví, které je doložitelně ekonomicky efektivnější a vůbec všemožně blahodárnější.
Poslední zestátňování průmyslu ve Francii proběhlo v počátcích prezidentování Francoise Mitteranda v raných 80. letech. Pak se děl všude na světě opak. Privatizace se v téže dekádě dostala do módy v Británii, Spojených státech či Kanadě, v 90. letech se k ní odhodlala i Francie a Německo a o postkomunistických zemích si nemusíme vyprávět. Když se začalo privatizovat i v Číně, zdálo se, že se zestátňováním je jednou provždy konec.
Ale kdeže loňské sněhy jsou! S útokem na soukromý kapitál začalo Rusko - v případu miliardáře Chodorkovského a jeho ropného koncernu Jukos. Mnozí tvrdí, že snaha Vladimira Putina dostat těžbu surovin pod kontrolu státu je teprve tak v polovině a bude mít ještě několik razantních kapitol. Putin ale neargumentuje zájmem národa či socialismu, nýbrž orientálně mlčí. Smysl mocenské kontroly zdrojů je v tom, aby je kontrolovala Putinova mocenská klika. O ideologii nejde.
Zato venuzuelský skorodiktátor Hugo Chávez nyní vyhnal ze země ve jménu lidu evropské těžební firmy - francouzský Total a italský ENI. Ostatní firmy, jako jsou Royal Dutch Shell a americký Chevron, poníženě stáhly ohon. Přišly sice o majoritu ve svých ropných polích, ale budou smět zůstat menšinovými partnery ve společném podniku se státní firmou. Vydrží jim to déle než mnichovský diktát?
Tvrdé zestátňování ropných i plynařských podniků oznámila i Bolívie a vývoj v africké Nigérii je v tomto ohledu také nejistý. Je pozoruhodné, jak se víra v socialismus snoubí s rostoucím apetýtem diktátorů, který je dán především neodolatelně vysokými cenami ropy. Chávez navíc vyvolal v Jižní Americe vlnu následovníků: tuto neděli zřejmě vyhraje v Peru levicově populistický bývalý vojenský velitel Ollanta Humala.
Otázka je, jestli nyní Chávez neudělal hrubou chybu. S USA je ve sporu, ale až dosud měl podporu mezi západoevropskou levicí. Teď však vyhlásil boj i Evropě.
A bolivijský prezident Evo Morales je možná ještě větší pašák. Znárodňuje podniky, které patří firmám ze sousední Brazílie.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.