Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Amálie a demarkační linie

4.10.2007
Po celou dobu prezidentství organizoval Václav Havel diskusní večer ve vilce na okraji lánské obory. Po odchodu z funkce večery pod názvem Amálie čas od času pokračují - třeba 13. září v prostorách baru Krásný ztráty. Tématem byl radar. Dostavili se Mirek Topolánek a Saša Vondra, Lubomír Zaorálek i Erazim Kohák. Pravidlem Amálie je: kdo co řekl, ven se nevynáší. Nicméně šéfredaktor HN Václav Havel učinil výjimku a požádal autora, aby o Amálce stručně napsal.
Zvolme zvláštní žánr s prvky bajky. Vystupovat budou ing. Halama, profesor Hák, Ferdinand Vaněk, Sakča Vandros, Veverka, děd Vševěd, vyslanec Dobroň, náměstek Požár, Hans Machiato a další.

Američan s flintou

První se chopil slova ing. Halama: Nejdůležitější je, že se posouvá demarkační linie z roku 1945, kdy americkým vojákům nebylo umožněno postoupit z Rokycan na Prahu. Přítomnost »amerického vojáka s flintou« na tomto území je skvělá, americký voják byl a je garantem svobody. A právě finální demontáž dohod z Jalty je to vůbec nejpodstatnější na radarové základně v Brdech.
Ferdinand Vaněk opáčil, že on si myslí, že důležitější než »demarkační linie« je rovina mravnosti a slušnosti. Amerika mnohokrát této zemi pomohla a dokonce jí pomohla v roce 1918 na svět: bez Spojených států by Československo nikdy nevzniklo, po roce 1990 podpořily naši transformaci, pomohly nám do NATO. Nyní, když po nás tato země žádá úplnou »prkotinu, jako je jedna koule v Brdech«, zdráháme se a vedeme hloupé řeči. Ostuda. Elementární slušnost velí oplatit pomoc.

Jako v nedělní škole

Sakča Vandros upozornil, že není jenom Amerika světu otevřená, není jenom Amerika idealistická. Je i Amerika reálpolitiky, Amerika váhavá či izolacionistická. A taková Amerika se může zase brzy vrátit. Bude tedy dobré využít toho, že dosud vládnou idealisté.
Poslanec Veverka pravil, že vycházíme vstříc americké administrativě, která vede špatnou, neúspěšnou a nebezpečnou politiku, což je vidět na příkladu Iráku. Amerika dodala sílu Putinovi, protože v důsledku invaze v Iráku vzrostla cena ropy.
Hans Machiato si dovolil Veverku poopravit: cena ropy roste v důsledku vysoké poptávky v Číně a USA. Hlavně se však na Veverku osopil vyslanec Dobroň: Veverkův názor na probuzenou ruskou asertivitu je stejný, jako když někdo řekne, že si žena může za znásilnění vlastním oblečením.
Profesor Hák, který vypadá jako z pohádky a říká někdy věci jako Stalin, byl tentokrát krotký. Česká debata je prý krotká jako v nedělní škole a je to nic proti tomu, jak propastně je v názoru na Bushe -a to i napříč rodinami - rozdělená americká společnost.

Komu co vysvětlovat

Senátor děd Vševěd má o radaru a hlavně o způsobu, kterým ho propaguje tato vláda, velké pochybnosti, jeho argumenty jsou ale zjevně svědomité a poctivé. Koneckonců není to žádný rusofil, ale bývalý disident. Za prvé má pocit, že se v souvislosti s radarem pořád mluví o Rusku, ale takřka vůbec o Íránu nebo teroristech. Vševěd také nechápe, proč umístění radaru nepodporuje NATO, ptá se, zda je NATO v rozvalu.
Jenže jediný náznak odpovědi, kterou Vševěd dostal, je odpověď náměstka Požára, že NATO nemá žádná svá vojska.
Autor zápisu je sám radaru nakloněn, ale cítí, že kritici typu Vševěda by neměli být vysmívaní. Vláda by se měla soustředit především na ně. A rezervy jsou zřejmé. Za prvé lépe vysvětlit, proč se dokola mluví o Rusku a vláda by měla dělat maximum proto, aby znázornila, jak je to se vztahem protiraketového deštníku a NATO.
Ale stejně se diskuse nakonec stočila k Rusku. Většina se shodla, že radar teď nejde odmítnout především proto, že by Rusko mělo pocit, že jsme mu ustoupili a dobylo by tak zpátky svoji sféru vlivu. Jak řekl Ferdinand Vaněk: Putin se na nás mračí. Ale proč se nemračí na Bushe? Protože se mračí jen na ty slabé, nerozhodné, váhavé a málo sebevědomé.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.