Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Amerika a recese, žurnalistika a katastrofismus

23.11.2007
Dopady aktuální finanční krize na americkou a světovou ekonomiku jsou obvykle líčeny v temných barvách. Leckdo věští Spojeným státům na příští rok recesi. Někdo dokonce tvrdí, že se projeví už v číslech za letošek. Dolar, ropa i výše odpisů špatných úvěrů překonávají rekordy, a proto skutečně není o každodenní katastrofické titulky nouze.
O tom, jakou roli v současné finanční krizi hrají média a jejich nezakrytý katastrofismus, by měla být vypracována samostatná studie. Má-li nějaká banka větší ztrátu, než se čekalo, objeví se to určitě na titulních stranách ekonomického tisku. Má-li lepší výsledky, než se čekalo, najdeme tuto informaci na straně deset. Blíží-li se cena ropy 100 dolarů za barel, je to dozajista první strana. Spadne-li na nějakých nudných 94, je to prostě strana šestnáct.
Nakonec - zaplaťpánbůh za to. Zjevný katastrofismus novinových a televizních zpráv je pořád nepoměrně lepší, než když by se média stala jakousi hlásnou troubou povinného optimismu šířeného centrálními bankami, ministerstvy financí či vládami.
Koneckonců - právě v této zemi jsme v dobách komunistického režimu zažili povinný budovatelský optimismus novin, rozhlasu a televize. Mimochodem byl to optimismus tak úporný, až z něj většina obyvatelstva propadala depresi. A první polovina 90. let byla zase poznamenána hořícím optimismem budování kapitalismu.

Co je na špatném dobrého

»Prohnilý« kapitalistický tisk se ale od nepaměti řídí heslem dobrá zpráva - žádná zpráva. A platí to i pro nejprestižnější ekonomické listy od Financial Times přes The Wall Street Journal až po The Economist. I když devízou ekonomických médií musí být přesnost (zákazníky jsou lidé, kteří potřebují informace pro svá rozhodnutí), na prominentní místa se autorům vždy lépe prosadí text avizující nějakou katastrofu. Britský týdeník The Economist se už od léta chlubí tím, že věštil příchod americké hypoteční krize. Jenže když někdo pořád hlásá špatné zprávy, jednou na jeho slova dojít prostě musí. The Economist tuto krizi věští již dlouhá léta, a to nejméně každé čtvrtletí.
Od léta publikuje autor diáře na těchto stránkách texty o finanční a hypoteční krizi, které upozorňují, jak je situace vážná. Takže dnes si dovolíme zdůraznit i jiné trendy, které jsou svázány s americkou ekonomikou.
Recese vůbec není jistá. Americká centrální banka na příští rok pouze snížila odhad růstu na 1,8 -2,5 procenta. Nemá přitom na rozdíl od bank evropských na starosti pouze stráž nad stabilitou měny, ale je zákonem povinna usilovat i o plnou zaměstnanost. Ben Bernanke, její šéf, se celou akademickou kariéru zabývá tím, jak řídit měnovou politiku v dobách negativní psychózy a poklesu důvěry. Lze se spolehnout, že udělá vše pro to, aby se americká ekonomika recesi vyhnula.

Investoři rozlišují

I kdyby recese do Ameriky přišla, může být krátká a očistná. Pomůže snížit či odstranit nerovnováhy ekonomiky, dá možnost přežít perspektivním podnikům. Nechá odumřít ty špatné a uvolní zdroje z méně produktivních odvětví. Zatím se zdá, že investoři nepodléhají psychóze, což je zdravé a pozitivní. Akcie firem vyrábějících špičkové technologie například většinou rostou bez ohledu na celkové povětří na trhu.
Podobné je to s bankovními domy. Zatím to vypadá, že banka Goldman Sachs se na rozdíl od ústavů Merill Lynch a Citigroup s výjimkou jednoho fondu v hypoteční krizi ani trochu nespálila a investoři to opět stihnou ocenit.
Slabý dolar pomůže (a už zjevně pomáhá) americkému exportu. Ten sice činí pouhých 12 % amerického HDP, může ale alespoň částečně nahradit eventuální výpadek domácí poptávky.
Slabý dolar také znamená, že to relativně nízké procento Američanů, kteří jezdí na dovolenou do Evropy, pojede na dovolenou třeba do Kalifornie nebo na Floridu. Peníze, které měly uspořené na dovolenou prostě utratí raději v Americe, a to pomůže tamní ekonomice.
HDP je finanční nikoli hmotný ukazatel a bohatnout (a růst) dnes stojí daleko méně energie, než za poslední ropné krize. Proto rostoucí cena ropy ohrožuje americký růst relativně málo. Ekonomika stojí méně na výrobních pásech a více na šedé kůře mozkové.
Finanční krize ohrožuje trh s bydlením, ale velice dobrou zprávou je, že se pořád ještě ani trochu nedotkla komerčních nemovitostí. Takže se snižují ceny dřevěných domečků ve kterých Američané bydlí, neklesají ceny skleněných mrakodrapů a technologických parků v Silicon Valley.

Nebezpečná spotřeba

Největší slabinou (pokud není protimluv to takto nazvat) americké ekonomiky je spotřeba. Ta tvoří téměř 70 procent tamějšího HDP. Klíčovou otázkou tedy je, jak hypoteční a úvěrová krize otřese spotřebitelským apetytem. A to se pořád ještě neví.
Američany pád dolaru znervózňuje relativně málo. Možná, že mnohem víc znervózňuje Evropany. Najde se řada analytiků (a když jsme dnes katastroficky začali, tak podobně i skončíme), kteří tvrdí, že pokud dolar zůstane nízko, může dojít i k rozpadu eurozóny.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.