Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Superfond - záchrana nebo superprůšvih

19.10.2007
Úvěrová a hypoteční krize, která začala v USA, se v Česku zatím (to »zatím« je třeba zdůraznit) projevuje tím, že nám prospívá: kapitál, který opouští USA, někam být investován musí, takže vítězí burzy na nových trzích, mezi které patříme i my.

Jako v Argentině

Zdánlivý klid ale neznamená, že se ve světě nic neděje. Naopak: uplynulé dny přinesly hned tři velké zprávy.
Za prvé se ukázalo, že dochází k razantnímu odlivu kapitálu ze Spojených států. Celkový odliv kapitálu za měsíc srpen činil 160 miliard dolarů, což je jedno procento amerického HDP. Kdyby trend pokračoval, za rok se bude jednat o 12 procent, a to už je znepokojivé číslo. Z hlediska poměru k HDP se v USA v srpnu odehrál stejně razantní úprk, jako v roce 2001 v Argentině.
Druhá událost: americký ministr financí Henri Paulson oznámil, že pokles cen bydlení a nemovitostí bude dále negativně ovlivňovat »hospodářství, kapitálové trhy a situaci majitelů domů«. Navzdory »zdravým základům« americké ekonomiky pokles tohoto segmentu trhu podle Paulsona dále pokračuje a představuje »největší riziko pro americké hospodářství do budoucna. «
A třetí - patrně nejdůležitější zprávou je - vznik superfondu, který pod kuratelou americké vlády založily tři největší americké banky Citicorp, Bank of America a JP Morgan. Tento fond bude spravovat riskantní aktiva, která si banky budou moci vyvést ze svých rozvah. Účelem je vyhnout se - na omezenou dobu - důsledkům jejich reálného ocenění. Vyjednávači superfondu se snaží do této instituce přilákat - kromě tří velkých hráčů - i další banky a osloveny byly i banky evropské. Ty však zatím odmítly.

Opět morální hazard

Média se k celému plánu postavila kriticky. Protože se celá věc teprve dolaďuje, vynořuje se více otázek než odpovědí. Neví se, jaká aktiva superfond vlastně převezme. Budou to ty nejriskantnější, nebo to budou ty trochu špatné, anebo to budou i ty dobré. Vyjednávači tvrdí, že fond převezme pouze dobré investice, ale proč by to potom vlastně dělal?
Není také zřejmé, jak dlouho by měla překlenovací úloha fondu trvat. Rok, dva? Mluví se také o tom, že pomoci se má hlavně Citibank, která má největší problémy. Ostatní banky pomáhají proto, že si nepřejí, aby případné otřesy Citibank přenesly do důvěry v celý americký bankovní trh.
Se střídmou kritikou přichází americký list The Wall Street Journal. Ve středečním editorialu píše, že dobrou zprávou je neúčast státních peněz. Špatnou pak fakt, že skutečná role vlády není úplně jasná. Kabinet si zřejmě není jistý, do jaké míry má svou úlohu ve vyjednání celé věci zdůrazňovat nebo potlačovat.
Ústavy jako Citibank mají velice významné mimorozvahové závazky, protože investovaly do aktiv, které kryly riskantní hypotéky. A lidé investovali do těchto produktů, protože za nimi stála Citibank. Nový superfond vydá dluhopisy a lidé si je mají koupit proto, že za superfondem stojí tři velké americké banky. A ministr financí říká, že je to v pořádku. Tím sice neříká, že ponese zodpovědnost, ale zároveň se zní nijak nevyvazuje.

Další krize z Ameriky?

Na serveru eurointelligence.com se o novém fondu velice ostře vyjádřil komentátor deníku Financial Times Wolfgang Munchau. Podle Munchaua se po vývozu irácké krize Spojené státy pokoušejí vyvézt do světa ještě krizi finanční a tímto krokem to dovršily. Vznik superfondu pod kuratelou americké vlády je morálně špatný a ekonomicky negramotný. Krize se podle Munchaua promění v katastrofu. Fond má investovat do speciálních investičních firem, které si půjčovaly krátkodobě a investovaly dlouhodobě do riskantních hypoték. Tím ale bude pouze ve velkém opakovat chybu, která je prvotní příčinou celé krize.
Pokud je příčinou to, že banky vyváděly riskantní investice mimo bilance, nyní je prostě musí do bilancí dostat zpátky. Se všemi důsledky. Některé banky prostě sníží svou hodnotu pro akcionáře, nebo budou muset zkrachovat.
Stát sice nic negarantuje, ale tím, že pomohl schéma zorganizovat a tím, že ho z regulatorního pohledu umožnil, zakládá na další krize v budoucnu a de facto říká, že až to všechno praskne zaplatí účet daňoví poplatníci. Nejde sice o garanci, jde však o kvazigaranci.
Munchau kritizuje, že finanční paži americké vlády dnes ovládají bankéři z Wall streetu, kterým jde především o blaho jejich bývalých zaměstnavatelů. Až to celé praskne, banky neprodělají, ale prodělají daňoví poplatníci. Každé další vykoupení z finančních hříchů bude jenom dražší a dražší.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.