Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN 2007

Tajný skandál, Srba a Grossův věřitel

12.10.2007
Skandál s tajnou službou je tajemně fascinující. Nevíme, co se stalo, nevíme, kdy se to stalo, nevíme, komu se to stalo. Snad něco zmizelo, ale nevíme co a kam. Zato víme, že to je určitě »skandál desetiletí« a že něco (nevíme co) bylo ohroženo.
Něco podobného tu bylo před čtyřmi lety. Noviny přinesly informaci, že tajná služba prý oslavila obrovský úspěch, jenom jsme se nedozvěděli kdy, jaký a čeho se to týkalo. Bylo to tehdy věru fascinující počtení. Jedinečný čtenářský zážitek!

Šmírování, kufřík, prověrky

Jaképak informace asi tajná služba mohla mít teď? Vezmeme-li si například informace z ekonomiky a finančnictví, výsledky služeb jsou tristní. Co se například investičních fondů týče, bylo v této zemi v průběhu 90. let rozkradeno skoro všechno, co připadalo v úvahu. Takže k představě, že je kvůli úniku informací někdo »ohrožen na životě« lze říci jediné: dovolte abych se zasmál.
Nejsme ani velmoc, ani Izrael. Smysl českých tajných služeb normálnímu smrtelníkovi uniká. Zdají se být dobré pouze k vytváření skandálů. Je jich už nekonečná řada: odposlechy Kalvody, Luxe, Zemanův kufřík, údajné rozvědčictví zločince Srby, manipulování s prověrkami na NBÚ apod.

Komu chutnaly chlebíčky?

Fotografie Karla Srby na večírku u příležitosti narozenin Karla Srpa působila dosti neblaze. Co s tím ale uděláme, když kázeň se ve věznicích měří tím, jak máte vyčištěné boty, vymytý ešus a máte-li oblečení srovnané do komínku.
Spíš za ty hosty je člověku stydno. I když je Karel Srp agent StB a věrný přítel Miloše Zemana, pořád jsem doufal, že to - díky jeho minulosti v Jazzové sekci - může být přece jen v jádru dobrý člověk, který se asi cítí nějak ublížený. Teď si zve na narozeniny osobu odsouzenou »za přípravu vraždy novinářky. «
Měl prý přijít i Miloš Zeman, který ale nakonec nemohl. Jak chutnaly chlebíčky bývalému ministru zahraničí Janu Kavanovi a dalším členům Zemanovy vlády?

Grossův věřitel

Půjčila by Stanislavu Grossovi na akcie Moravia Energo nějaká banka, nebo ne? Nejmenovaní experti říkají v médiích různé věci. Někdo se domnívá, že na akcie, jejichž tržní hodnota může být oproti kupní ceně málem třicetinásobná, půjčí (když se ručí akciemi samotnými) úplně každý.
Jiní bankéři tvrdí, že na podíl ve veřejně neobchodovatelné firmě, vám banka půjčí pouze v případě, bude-li možné nějak dosáhnout na firemní peníze (cash flow, dividendy apod.). V opačném případě je půjčka riskantní, protože většinový akcionář může (i když se to nesmí, není to snadné ohlídat) z firmy odsávat zisky například pomocí nevýhodných smluv se spřátelenou firmou. Většinový akcionář může také navýšit základní jmění, nikdy nevyplácet dividendy apod.
Je to sice paradoxní, ale vlastně platí obojí. Pokud má totiž původní akcionář Robert Sýkora od většinového akcionáře písemnou nabídku, že za podíl ve firmě nabízí řekněme 12 milionů, pak Grossovi těžko může - pokud firma rychle roste (a to lze doložit) - nabídnout méně, než sám již jednou nabídl. Tím se riziko eliminuje.

Kdo je reformátor

Jaroslav Plesl zareagoval minulý týden v LN na můj poslední diář. Nikoli ovšem na věcné pasáže o bankovním dohledu, licencích a inflačním cílení. Plesl nechápe, proč se zastávám bývalého komunisty Tošovského. A vysvětluje si to tím, že Tošovský nemá rád Klause.
Inu, zastal jsem se bývalého guvernéra proto, že věci, které o něm napsaly Lidové noviny, nebyly věcně správné. Věci, které člověk dělá, totiž nemusejí nijak souviset s tím, jestli je ten člověk bývalý komunista, nebo ne.
Tošovský byl sice před rokem 1989 v KSČ, ale centrální banka pod jeho vedením tlačila Klausovy vlády k reformám (například v oblasti konvertibility koruny). Reformní a liberální byla i Tošovského vláda. A tím, že ČNB uvalila nucenou správu na IPB, zasadila smrtelnou ránu mafiánskému kapitalismu. Mimochodem: jako významný reformátor se do historie zapíše i bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Další bývalý komunista, pod jehož kuratelou byly zprivatizovány všechny banky, skončil bankovní socialismus a byly položeny základy dnešního zdravého růstu.
Byl to Mertlík, kdo přesvědčil Zemana, aby odvolal svou větu, že »do bank už nedá ani korunu«. A bylo to Mertlíkovo ministerstvo, kdo připravil úspěšný systém investičních pobídek. Mertlíkovi pak asistoval jako náměstek další bývalý komunista Jan Mládek.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.