Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

HN rozhovory

"O post jsem soupeřil s polským premiérem,"

7. 5. 2004
říká v rozhovoru pro HN Ivan Pilip, který od příštího pondělí nastupuje na místě viceprezidenta Evropské investiční banky.

Od příštího pondělka se stane jedním z nejvlivnějších Čechů v institucích Evropské unie. Bývalý ministr financí a ekonomický expert US-DEU Ivan Pilip zasedne v Lucemburku do křesla viceprezidenta Evropské investiční banky.



hn: Jak se Česku podařilo, že z desítky nových členů unie dostalo šanci poslat na vlivný post viceprezidenta Evropské investiční banky svého člověka?
Banka se rozhodla, že po rozšíření unie přijme jednoho nového viceprezidenta. Pak začala složitá diskuse, kdo to místo dostane. Ne všechny nové země měly ambici poslat na to místo svého člověka. Třeba Kypr nebo Estonsko se o tento post vůbec neucházely, uznaly, že by svého kandidáta nedokázaly uhrát. Silný zájem naopak mělo Polsko. To navíc vyslalo silného kandidáta, ekonoma Marka Belku, který se nyní stal polským premiérem. Je to ekonom velmi uznávaný v mezinárodních finančních kruzích. Do užšího výběru se spolu s námi dostal ještě kandidát ze Slovinska. Všichni jsme se prezentovali před vedením banky, a to nakonec vybralo mě.


hn: Polsko je větší a v mnoha věcech vlivnější země. Muselo výměnou za tento post Česko Polákům přepustit jiné vlivné místo? Nebo Marek Belka sám ze hry odstoupil, protože už měl nabídku stát se novým polským premiérem?
On tehdy ještě nevěděl, že bude premiérem. Věděl jen, že koncem dubna končí jeho práce v Iráku. Polsko samozřejmě v souboji o pozici viceprezidenta nastoupilo velmi razantně. Na částce, kterou nové země vložily do kapitálu banky, má podíl 48 procent, Česko kolem 16 procent. Už na začátku Poláci prohlásili, že funkci chtějí kvůli svému významu a nasadili opravdu velmi silného a respektovaného kandidáta. Belka je bývalý minstr financí a i z toho, že se stal předsedou vlády, je zřejmé, že i jeho dnešní role v polské politice je mimořádná. Nakonec ale Polsko to místo nedostalo, protože jeho zástupkyně už je viceprezidentkou Evropské banky pro obnovu a rozvoj a dalšího vlivný post má v menší bance Rady Evropy. Mě díky mým profesním zkušenostem vedení banky podpořilo.


hn: Evropská investiční banka (EIB) není na rozdíl o Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) příliš mediálně známá. V čem se od sebe oba finanční domy liší?
EBRD je viditelnější v zemích střední Evropy, protože vznikla jako banka, která měla financovat rozvoj zemí v tomto regionu po roce 1989. Nemyslím, že je známější v původní Evropské unii. Tam platí pravý opak, protože EIB je stará evropská instituce, která financovala celou řadu projektů a má daleko silnější postavení. Na stránkách novin moc vidět není, protože nezasahuje do politického dění, je to čistě finanční instituce.


hn: Je hlavním cílem Evropské investiční banky vytvářet zisk, nebo pracuje více méně jako nezisková instituce?
Banka nevznikla proto, aby vytvářela zisky. Musí si vydělat na svůj vlastní chod, nicméně její základní kapitál jsou peníze členských zemí a úkolem banky není tento kapitál rozmnožovat. Neměla by to prošustrovat a měla by pomáhat rozvoji evropské ekonomiky, zejména pokud jde o rozvoj infrastruktury. Banka může půjčovat na projekty, které by soukromé banky financovaly mnohem složitěji. Má navíc tak vysoký rating, jaký nemá dlouhodobě na světě v podstatě žádná soukromá banka. Takže má přístup k velmi levným zdrojů a peníze ještě zlevňuje tím, že nemusí na rozdíl od privátních finančních domů vytvářet zisk.


hn: Jaké projekty momentálně EIB financuje v Česku a na jaké věci má země šanci úvěry získat?
Česko je největším příjemcem úvěrů v přepočtu na obyvatele. Banka tady půjčila na projekty asi za 1,3 miliardy eur. Už před lety tady začala financovat železniční koridory a některé silnice, například dálnici na Rozvadov. Dnes investuje 10 miliard korun do výstavby nového terminálu letiště v Ruzyni, půjčila i na dálnici D5. Velkým příjemcem je také Praha, která si půjčila na obnovu metra. Platí se řada menších projektů, jako jsou například čističky odpadních vod. Pokud jde o projekty menších měst a obcí, těm nepůjčujeme přímo. Vybereme si tady partnerskou instituci, což je pro rozvoj malých a středních firem Českomoravská záruční a rozvojová banka a pro financování obcí třeba Česká spořitelna nebo Československá obchodní banka. Malé firmy a obce tak mohou peníze od EIB získat jejich prostřednictvím.


hn: Může si od EIB půjčit peníze třeba nadace, nebo univerzita?
Třeba Masarykova univerzita v Brně získala od banky půjčku tři miliardy korun.


hn: Může banka půjčovat nejen na silnice či koridory, ale třeba i na podporu vzdělání či vědy, tedy infrastrukturu intelektuální?
Ano. Banka má při posuzování projektů priority, které by měly odrážet takovou podporu evropské ekonomiky, na níž se dohodla unie. Dnes je pro unii prioritou splnění závazku ze summitu v Lisabonu, že bude mít do roku 2010 stejně konkurenceschopnou ekonomiku jako Spojené státy. Snaží se proto investovat do moderní na znalostech postavené ekonomiky, takže to je logicky i priorita banky. Můžeme tedy platit projekty na podporu vzdělání, vědy, výzkumu, inovací, informačních technologií či rozvoj malých a středních firem. Můžeme zemím dávat i peníze, které potřebují připojit k těm, které získají ze strukturálních fondů Evropské unie. To by mohlo být velmi zajímavé právě pro nové členy Evropské unie včetně Česka.


hn: Jak se budete vyhýbat tomu, abyste z ostatních nových zemí, které zastupujete, nebyl nařčen, že nadržujete Česku? Jste viceprezidentem i za všechny ostatní.
Každý je odněkud. V bance má každý na starosti svou zemi a pak ještě některé další. Ital má tedy Itálii a k ní několik dalších. Banka pracuje tak, že všechno nakonec schvaluje celé vedení a projekty vyjednávají v podstatě hlavně úředníci. Tak se dokážou utlumit vlivy, na které se ptáte. Zároveň ta instituce se velmi snaží o transparentnost. Jsou tam velmi přísná pravidla pro osobní střety zájmů, lidé, kteří tam pracují, dávají všechna možná přiznání a hlášení o svém majetku a aktivitách.


hn: Takže jste se musel vzdát všech funkcí ve vašich firmách?
Já své aktivity převádím na jiné lidi, končím jako jednatel firem. Jednak je to časově nestíhatelné a jednak je nutné se vyhnout střetu zájmů tam, kde si podíly nechám. To musím bance velmi pečlivě oznámit.


hn: Za kolik EIB půjčuje? Je levnější, když stát na nějaký projekt vydá dluhopisy, nebo když si od vás vezme úvěr?
Na to se ptejte ministra financí, já už dnes hájím zájmy EIB a jejím zájmem je peníze půjčovat. Dnes se úroky z půjček pohybují kolem tří až čtyř procent. Když je mám srovnat s obligacemi, bylo krátké období, kdy si vláda mohla na dluhopisech půjčovat levněji. Ministerstvo financí si ale nedávno dělalo dlouhodobou analýzu a z té vychází, že financování úvěrem je levnější.
Myslím, že Ministerstvo financí je při přijímání úvěrů obezřetné, protože se bojí, aby si každé ministerstvo či větší státní instituce nebo třeba univerzita nevyrazily do Lucemburku a nedohodly si úvěr. To by se pak veřejné finance velmi těžko držely na uzdě.


hn: Jak se hodnotí úspěšnost a neúspěšnost viceprezidentů EIB? U normální firmy jsou to hospodářské výsledky, vy ale nepracujete pro zisk...
Zajímavá otázka, protože viceprezidenti banky nemají pohyblivou složku platu. To, co je ve hře, je tedy dlouhodobá pověst a prestiž. Je to trochu podobné jako u centrálních bank. Úspěšnost jejich vedení se také nedá hodnotit podle zisků. Když něco prohospodařím špatným rozhodnutím, tak nám to velmi poškodí pověst a může to výrazně ohrozit další kariéru. To hodnocení je tedy hodně nepřímé.


hn: S politikou v Česku už jste definitivně skončil? Zůstáváte řadovým členem US-DEU?
Já jsem s aktivní politikou skončil před rokem a půl. Samozřejmě zůstávám řadovým členem US-DEU a budu jí držet palce v evropských volbách.


hn: Jak se do Lucemburku těší vaše rodina?
Já budu hodně času trávit v práci, takže o běžném životě v Lucemburku tolik nepřemýšlím. Manželka z toho úplně nadšená není. Je to vlastně malé město, kde žije 70 tisíc lidí. Tedy zhruba jako Hradec Králové. Přes den tam hodně lidí pracuje, jezdí tam mnoho Němců i Francouzů, protože tam má sídla řada významných bank. Večer se ale město vylidňuje. Bude to pro nás proti Praze velká změna.

Autor/ři: Jan Macháček, Lenka Zlámalová

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.