Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Lidové noviny

Kádrováci imigrace

19.1.2002

Přistěhovalecká politika kritéria potřebuje, ale musí se o nich předem diskutovat

Vláda před týdnem schválila systém bodového hodnocení zájemců o české občanství. Přeje si přilákat především lidi vzdělané a přednost chce dávat takém individuím původu slovanského. Na ministerstvu nového šéfa ČSSD se mimo jiné již před časem začaly organizovat kursy ukrajinštiny. Nikde na světě neexistuje ideální, vzorně liberální, příkladně humánní, mravný či spravedlivý systém imigrace. Výraz "řízená migrace" je pak technokraticky nechutný sám o sobě. Spojené státy jsou zemí imigrantů. Jenomže i tato otevřená a svobodomyslná země vracela ve 20. letech z newyorského Ellis Island do Evropy tisíce chudáků, kteří předtím prodali v Evropě vše, co měli, aby si koupili lodní lístek. Jde o příběhy doslova srdcervoucí. Američané mohou milovat svobodu, ale nejsou ochotni ji na svém teritoriu sdílet úplně s každým, kdo po tom jinde na zeměkouli zatouží. Velmi otevřené imigraci bylo a je například Švýcarsko, které se tím nijak zvlášť neholedbá. Málokdo ví, že v první polovině 90. let Švýcarsko přijalo třikrát více imigrantů než Německo. Ale iv historii relativně humánní švýcarské imigrační politiky existují bolestivá traumata. Za 2. světové války například Švýcarsko zachránilo tisíce francouzských Židů, jenomže daleko více jich putovalo od švýcarskofrancouzských hranic zpátky na teritorium vichistického režimu (a posléze většina z nich do plynu), protože neměli potřebné vzdělání či kvalifikaci. Švýcaři tedy zachraňovali, ale pečlivě přitom vybírali.

Ideální model neexistuje, inspirace ano

Proč tomu tak na světě je? Ideál svobodného trhu se bohužel nevztahuje na zcela volný pohyb pracovní síly po zeměkouli. Většina liberálů a liberálních ekonomů ví, že po otevření většiny trhů konkurenci dojde k postupnému vyrovnání nabídky a poptávky. Vnější konkurence je dokonce považována za prospěšnou, protože domácí podniky otužuje a protože dává vyniknout tzv. komparativním výhodám jednotlivých ekonomik. Jenže trh práce na rozdíl od trhů jiných nebyl nikde na světě zcela uvolněn, resp. nebyl nikdy uvolněn státem, který se bojí, že o vstup na jeho pracovní trh bude přílišný zájem (nikdo by patrně překvapením neomdlel, kdyby svůj pracovní trh uvolnilo třeba Somálsko). Ideál plné otevřenosti imigraci v novodobé historii tedy žádná země v praxi netestovala. Jsou dokonce obrovské země jako Čína, které dosud velmi restriktivně regulují vnitřní migraci. Možnost cestování do prosperujících pobřežních oblastí je tam velice přísně omezena. Přestože neexistuje ideální model imigrační politiky, je zřejmé, že existují jak modely inspirující, tak modely zavrženíhodné. Politici všude na světě se holedbají národními zájmy. Jde o nečitelný termín, ale v tradičních demokraciích se o něm alespoň diskutuje. K tomu patří i debata o imigrační politice. Například německá imigrační politika, její principy a stupeň její otevřenosti je výsledkem veřejné diskuse a politického boje. Vždy jde o předvolební téma. Podobně je tomu v USA. Ne tak u nás. Vláda schválí politiku bodování zájemců bez veřejné diskuse, a aniž má ČSSD sama něco takového v programu.

Předepsaná sociální role

Proč nevyjít vstříc těm, kteří mají opravdový zájem zde žít? Pokud se nějaký stát bojí, že je jeho sociální síť zneužitelná, měl by ji reformovat a podmínky nároků na dávky zpřísnit. Proč preferovat lidi vzdělané, a ne všechny, kteří chtějí tvrdě pracovat? Čechů ochotných pracovat v pomocných dělnických profesích je minimum. Ale děti ukrajinských dělníků, kteří tu dnes pracují, by se možná jednou chtěly u nás vzdělávat. Začít by se mělo nabídkou kvalitního vzdělání, zavést dostupné a státem garantované půjčky na vzdělání s dlouhým splátkovým kalendářem a univerzitní školné. To Špidlova ČSSD zásadně odmítá. Americké univerzity ročně lákají statisíce zahraničních zájemců o studium. O české školy rvačka není. Nejhorší ze všeho je pravý motiv Špidlovy iniciativy. Pozvaní cizinci by měli pomoci udržet v chodu bankrotující systém průběžného financování důchodů, o který se naše politická elita bojí a je líná ho reformovat. Cizincům se tedy dokonce předepisuje jakýsi úkol či sociální role. O rasistickém slavjanofilství Špidlovy politiky ani nemluvím. Asijští imigranti jsou například všude na světě známí svou pílí i obrovským talentem učit se jazyky.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.