Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Česko a obnova Iráku

29.04.2003
Česká republika byla přizvána spolu se státy protisaddámovské koalice na konferenci o obnově Iráku. Zásluhu na tom mají někteří čeští diplomaté, ale především naši vojáci působící v Kuvajtu a v Basře. Ukázalo se, že když dojde na lámání chleba, Američané a Britové naštěstí ignorují nejrůznější nesrozumitelné verbální projevy našich politiků a dávají přednost faktům. Ta hovoří jasně. Měli jsme a máme vojsko v oblasti? Ano. Takže stojíme v podstatných věcech na jejich straně, a můžeme se tedy podílet na rozhodování o obnově. Česká republika má na konferenci o budoucí irácké vládě přispět mimo jiné svou zkušeností s transformací od totality k demokracii. Je to dobrá myšlenka. Zkušenost totiž není pouze poučování o úspěších. My máme zkušenost i s tím, co se nám nezdařilo. Bylo toho dost a víme proč. V čem můžeme poradit? Největší americká média jsou dnes plná článků o "debaasifikaci", tedy o něčem na způsob "denacifikace" v Německu. Většinou se ukazuje, že američtí komentátoři jsou v tomto ohledu poněkud nezkušení. Někteří si představují, že všichni členové strany Baas musí být odstaveni od jakéhokoli podílu na státní či úřední moci, jiní se naopak domnívají, že je potřeba využít jejich zkušeností s iráckou státní správou. Je tu konflikt mezi potřebou rychlého oživení a obnovy státních funkcí a nutností udržet důvěru při budování nového státu. Jakápak důvěra s baasisty na důležitých postech? A jsou baasisté nebezpečnější jako izolovaní a vyhnaní do vnitřní emigrace, nebo je lepší je vtáhnout do nového systému? Přestože jsou zásadní rozdíly mezi komunisty husákovské éry a baasisty (mučící komory u nás už za normalizace nebyly), jistou zkušenost s řešením tohoto zapeklitého problému tu máme. Naši zástupci mohou podrobně pohovořit například o lustračním zákoně a všech souvislostech či o "převodu" komunistických soudců do nových poměrů. Místní způsob provedení nás tíží a trápí dodnes. O transformaci hospodářství víme své, ale doporučit můžeme spíše to, co jsme sami nečinili: vždycky je dobré s pokorou naslouchat lidem, kteří mají nějaké vědomosti z ciziny, pokud možno vítat zahraniční strategické investice a všechny privatizační úvahy začít privatizací bank. Víme také své o tom, proč je dobré neodkládat budování právního řádu pro tržní ekonomiku. Tušíme, že je dobré nic nevymýšlet, ale fungující zákony dobře přeložit. Smrtelně důležitá jsou svobodná média. Víme o tom své, Američané a Britové by měli jejich existenci maximálně podpořit i investičně. S Američany bychom se mohli shodnout na tom, že budeme klást důraz na ústavnost. Kde bychom dnes byli, kdybychom neměli dobře napsanou ústavu? Klíčová otázka je, zda se Američané rozhodnou darovat Iráku ústavu, podobně jako ji po válce "vnutili" Němcům a Japoncům. Argument o jiné kultuře a tradici neplatí. Neexistovala "jinější" kultura než ta japonská, ale právě v ní se zdánlivě cizorodý systém ujal velmi dobře. Demokracie není nejdůležitější téma. Ve slavné americké ústavě není o demokracii ani zmínka, to slovo se v ní nevyskytuje. Vlastní demokratická volba může i nějakou dobu počkat. Ústavní vyvážení mocí může pak respektovat i domácí tradice. Takový Senát může například nejen zajišťovat federální uspořádání, ale mohou v něm být zastoupeni i náboženští a kmenoví vůdci.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.