Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Čím hrozí konvent EU?

02.12.2002
Je zvláštní, jak malou pozornost médií v ČR přitahuje příprava evropské ústavy v konventu EU. Příprava tohoto dokumentu se přitom v unii bere dost vážně. Váha, vliv a autorita konventu rostou a s přijetím evropské ústavy se počítá ještě před vstupem nových členů do Evropské unie. Přitom zatímní návrh ústavy obsahuje i životně důležité věci, například výši daní ze zisku firem, tedy celounijní harmonizaci korporační daně, jak se jí někdy říká. Zajímá to u nás vůbec někoho? Diskutují o tom politici? V Česku to skoro vypadá, že vstoupíme do unie, která zakáže hýbat s daněmi směrem dolů, a ani si toho nevšimneme. Až sem může dospět tradiční česká sebezahleděnost. Němečtí sociální demokraté získali v konventu většinovou podporu pro to, aby EU získala možnost prosadit minimální výši daně ze zisku firem. Chtějí bránit "neférovému daňovému dumpingu". Společnou sazbu by mohla EU měnit většinovým hlasováním v Radě ministrů. Entuziastická podpora pro tento návrh pochází především z Itálie, Německa a Francie, kde jsou již dnes tyto daně nejvyšší. V Itálii je sazba 40 procent, v Německu 38 a ve Francii 34. Průměr EU činí 32 procent. Největším odpůrcem návrhu jsou pochopitelně Irsko a Británie. V Irsku je tato daň nejnižší v celé EU, činí 16 procent, Británie má sazbu 30 procent. EU již dosáhla jistého stupně harmonizace nepřímých daní, tedy spotřební daně, a hlavně daně z přidané hodnoty. Když pomineme ideologii, tak většina ekonomů tuto tendenci spíše vítá, protože zjednodušuje fungování společného trhu, odstraňuje administrativní překážky. V případě korporační daně je to naopak. Většina ekonomů považuje tento bod návrhu evropské ústavy za nebezpečný nápad. Velké země "na kontinentu" (jak se říká v Británii) nemají odvahu začít reformy veřejných financí, bojí se snížit daně a chtěly by břemeno přehodit i na ostatní. To může vést k tomu, že se Evropská unie tzv. opevní a začne být vůči zbytku světa protekcionistická. Británie i Irsko se tvrdě brání, ale ocitnou se pod stále silnějším tlakem. Ústava EU má nahradit většinu stávajících smluv, na kterých Evropa stojí. Bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, který šéfuje konventu, tvrdí, že ústava je vymyšlena jako stavba a nejde z ní vyndávat jednotlivé cihly, protože by se mohla celá zhroutit. Návrh ústavy nabízí tzv. institut supervětšinového hlasování v EU, který by se vztahoval také na daně. Británie a Irsko jsou zatím rozhodnuty návrhy konventu vetovat. Může se tedy stát, že budou nuceny EU dokonce opustit, což nová ústava také umožní, a především pak těm, kteří ji nebudou ratifikovat. Zdá se to absurdní, ale ta hrozba je vážná. V Evropě se o tom živě píše a diskutuje. Z našeho pohledu je potíž i v tom, že mezivládní konference, která o tom rozhodne, se bude konat ještě bez nás. Zúčastníme se pouze jako pozorovatelé. Mluví se i o tom, aby se mezivládní konference odložila až po přijetí nových zemí, ale zatím je to nepravděpodobné. Polská vláda například tvrdí, že "možnost určování vlastní sazby daní chápe jako základní nástroj pro dostižení ekonomické úrovně současných členských zemí". A co česká vláda? Co čeští diplomaté? Co vládní ekonomové? Zajímá to vůbec někoho?
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.