Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Debaty až po dvanácté

11.01.2003
Česká politika se již delší dobu vyznačuje neschopností řešit problémy včas. Ale ono je to ještě horší: důležité záležitosti se u nás bohužel neprojednávají ani za pět minut dvanáct. Věci, které jsou podstatné, většinou přicházejí v Česku na řadu či na přetřes přesně pět minut po dvanácté. Nelze vše svádět pouze na čistou politiku a volené představitele, média nesou také svůj díl odpovědnosti za bídný stav veřejné diskuse. Vezměme si volbu prezidenta. O hlavě státu začala česká společnost diskutovat bohužel pozdě. Prezident Havel před rokem i před volbami několikrát vyzýval politické strany, aby představily své prezidentské kandidáty. Nestalo se tak. Stejně vysmívány byly v některých médiích ti, kdo před rokem navrhovali přímou volbu. Seriózní debata o volbě prezidenta byla zahájena v říjnu, nebyly však zodpovězeny nejdůležitější otázky: Má prezident společnost spojovat? A proč? Má přijímat komunisty a jednat s nimi? Je požadavkem na hlavu státu mravní integrita? A víme proč? A co je mravní integrita? Autonehoda je horší než členství v KSČ? Smí být prezidentem bývalý komunista? A víme přesně, proč vlastně rozlišovat tzv. osmašedesátníky od husákovských normalizátorů? Nastavil Havel dobře či přijatelně tradici tím, jak si on osobně vysvětlil prezidentské ústavní pravomoci? Má být prezident znám ve světě? Má mít zkušenost v zahraniční politice a diplomacii? Máme hledat ženu? Měl kandidát prokazovat v minulosti úctu k ústavě? Poslanci, senátoři i vláda dnes neřeší nic jiného než taktiky, strategie tajné volby. Koho podpořit v prvním kole, výměnou za koho tajně v druhém, koho dát do třetí volby, jak teď prosadit přímou volbu? Jak dlouho bude trvat hledání prezidenta, se dnes můžeme jen dohadovat. Možná týden, možná půl roku. Z kuloárů stran se proslýchá, že se do té doby, než se rozhodne o prezidentovi, nebude uvnitř sociální demokracie projednávat reforma veřejných financí a škrty v rozpočtu. Zatím je zřejmě každému jedno, že to může vést k tomu, že jako jediná postkomunistická země nebudeme moci přijmout v roce 2007 euro, protože nesplníme maastrichtská kritéria. O euro se také česká společnost začne zajímat, až bude pozdě, zatím to pro politické strany není téma. Podobně tomu bylo s kodaňským summitem EU. Teprve po Kodani - místo před ní - se začalo v parlamentu a v médiích diskutovat o tom, jestli se dojednaly dobré, nebo špatné podmínky. Teď je to každému platné asi jako mrtvému zimník. Další příklad: teď se v Česku mluví o Kodani, zatímco Evropa již dávno diskutuje především o evropské ústavě a daňové harmonizaci. Až nás to začne zajímat, bude pozdě. A tak je to u nás se vším.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.